Open source software pro úpravu digitálních fotografií LightZone (Wikipedie) byl vydán v nové verzi 5.0.0. LightZone je dnes k dispozici pod licencí BSD. Původně se jednalo o proprietární software vyvíjený společností Light Crafts. Ta v prosinci 2012 souhlasila s uvolněním zdrojových kódů jako open source [Wayback Machine].
Byla vydána verze 0.84 telnet a ssh klienta PuTTY (Wikipedie). Podrobnosti v přehledu nových vlastností a oprav chyb a Change Logu.
Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
# problem with more partitions blacklist ub # replaced by e100 blacklist eepro100Jak si můžete povšimnout, lze používat komentáře, takže si můžete poznamenat, proč vlastně daný modul zakazujete. V původním znění tohoto FAQ bylo uvedeno, že soubor se zakázanými moduly je pojmenován názvem modulu kterého se týká a ten má být umístěn v adresáři
/etc/modprobe.d.
Věc se má asi tak, že je úplně jedno jak se ten soubor jmenuje, protože při startu by se postupně měly načíst a zpracovat všechny soubory umístěné v adresáři /etc/modprobe.d, takže např. můj Debian má všechny zakázané moduly pěkně pohromadě v jednom souboru, příznačně pojmenovaném - blacklist.
Veselé na celé věci je - a v tom je pointa - že kromě adresáře /etc/modprobe.d se v mém /etc vyskytuje také adresář /etc/modutils s velmi podobným obsahem, takže teď babo raď.. Nezbývá, než si odzkoušet odkud to zafunguje.
Dokument vytvořil: vencour, 30.9.2006 17:27 | Poslední úprava: Aleš Kapica, 31.10.2006 10:04 | Další přispěvatelé: Opičák, Bubak | Historie změn | Zobrazeno: 1219×
Tiskni
Sdílej: