Richard Biener oznámil vydání verze 16.1 (16.1.0) kolekce kompilátorů pro různé programovací jazyky GCC (GNU Compiler Collection). Jedná se o první stabilní verzi řady 16. Přehled změn, nových vlastností a oprav a aktualizovaná dokumentace na stránkách projektu. Některé zdrojové kódy, které bylo možné přeložit s předchozími verzemi GCC, bude nutné upravit.
Zulip Server z open source komunikační platformy Zulip (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 12.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Před 30 lety, tj. v úterý 30. dubna 1996, byl spuštěn Seznam.cz.
Byly zpracovány a zveřejněny všechny videozáznamy, které stojí za zveřejnění, z konference FOSDEM 2026.
Od úterý 28. dubna musí nově uváděné notebooky v Evropské unii podporovat nabíjení přes USB-C. Jednotná nabíječka byla schválena Evropským parlamentem v říjnu 2022.
Byly publikovány informace o kritické zranitelnosti CVE-2026-31431 pojmenované Copy Fail v Linuxu, konkrétně v kryptografii (AF_ALG). Běžný uživatel může získat práva roota (lokální eskalaci práv). Na všech distribucích Linuxu vydaných od roku 2017. Pomocí 732bajtového skriptu. V upstreamu je již opraveno. Zranitelnost byla nalezena pomocí AI Xint Code.
Textový editor Zed dospěl do verze 1.0. Představení v příspěvku na blogu.
Vývojáři svobodného 3D softwaru Blender představili (𝕏, Mastodon, Bluesky) nejnovějšího firemního sponzora Blenderu. Je ním společnost Anthropic stojící za AI Claude a úroveň sponzoringu je Patron, tj. minimálně 240 tisíc eur ročně. Anthropic oznámil sponzorství v tiskové zprávě Claude for Creative Work.
VNC server wayvnc pro Wayland kompozitory postavené nad wlroots - ne GNOME, KDE nebo Weston - byl vydán ve verzi 0.10.0. Vydána byla také verze 1.0.0 související knihovny neatvnc.
Bylo oznámeno vydání Fedora Linuxu 44. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách
… více »Stejně jako u jiných hardwarových prostředků, je třeba v konfiguraci
virtuálního stroje vytvořit i virtuální síťové karty. Ty se pak pro
guest systém chovají jako skutečné síťové karty (u 32-bitových je to AMD
PCNet32 (modul ), u 64-bitových Intel Pro/1000 (modul
e1000)). Jak jsou tato rozhraní připojena do sítě, záleží na zvoleném režimu virtuální síťové karty:
vmnet1 host
systému; tento segment je izolován od ostatních sítí. VMware poskytuje
(prostřednictvím vmnet1) pro tento segment DHCP server.vmnet8 host
systému. VMware opět poskytuje (prostřednictvím vmnet8)
pro tento segment DHCP server. Navíc ale umožňuje komunikaci mezi
tímto segmentem a zbytkem sítě pomocí překladu adres (maškarády),
takže nepoužíváme-li služby, se kterými si maškaráda neporadí (IPsec,
některé chatovací protokoly, VoIP), je guest systém de facto připojen k Internetu, je-li k němu připojen host systém.U bridged režimu je virtuální síťová karta jakoby připojena do stejného segmentu jako host systém, takže ji podle toho i konfigurujeme. Typicky nastavíme adresu ze stejného rozsahu jako pro host systém (nesmí být ale stejná). Možné, i když méně obvyklé, je i nastavení adresy pouze virtuální síťové kartě, ale ne "rodičovskému" rozhraní host systému.
U host only a NAT režimu máme dvě možnosti. Jednodušší je automatické
nastavení pomocí DHCP, pak ale nevíme předem, jakou adresu virtuální
rozhraní dostane. Pokud potřebujeme komunikaci navazovat pouze z
virtuálního stroje na fyzický (nebu u NAT dál do světa), nemusí nám to
vadit. Pokud potřebujeme navazovat i komunikaci z host systému na guest
systém, je vhodnější použít i v tomto případě statické nastavení.
Adresní rozsah a adresu host systému jsme buď nastavili ručně při
konfiguraci VMware, nebo je systém zvolil automaticky. Zjistit je můžeme
např. pomocí 'ip addr show dev vmnet1' (resp.
vmnet8).
Přestože má bridged rozhraní podstatnou výhodu, že můžeme komunikovat se zbytkem příslušného fyzického segmentu bez směrování přes host systém a používat tak např. i broadcast komunikaci nebo protokoly nezaložené na IP, má i jednu velmi zásadní nevýhodu. Guest a host systém spolu totiž mohou komunikovat pouze v případě, že je příslušná fyzická síťová karta někam připojena, ať už k druhému počítači nebo ke switchi či hubu. Pokud není připojena, nefunguje ani komunikace mezi guest a host systémem. Tento problém se netýká NAT a host only rozhraní, tam je komunikace možná i na zcela izolovaném počítači (i bez fyzických síťových karet).
dopsat informace o VMware teams a custom sítích
Dokument vytvořil: Michal Kubeček, 1.9.2007 14:36 | Poslední úprava: David Watzke, 11.6.2008 14:19 | Další přispěvatelé: Milan Vít, Michal Kubeček | Historie změn | Zobrazeno: 3537×
Tiskni
Sdílej: