Byla vydána verze 9.1 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Byl aktualizován seznam 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě TOP500. Nejvýkonnějším superpočítačem zůstává El Capitan od HPE (Cray) s výkonem 1,809 exaFLOPS. Druhý Frontier má výkon 1,353 exaFLOPS. Třetí Aurora má výkon 1,012 exaFLOPS. Nejvýkonnější superpočítač v Evropě JUPITER Booster s výkonem 1,000 exaFLOPS je na čtvrtém místě. Nejvýkonnější český superpočítač C24 klesl na 192. místo. Karolina, GPU partition klesla na 224. místo a Karolina, CPU partition na 450. místo. Další přehledy a statistiky na stránkách projektu.
Microsoft představil Azure Cobalt 200, tj. svůj vlastní SoC (System-on-Chip) postavený na ARM a optimalizovaný pro cloud.
Co způsobilo včerejší nejhorší výpadek Cloudflare od roku 2019? Nebyl to kybernetický útok. Vše začalo změnou oprávnění v jednom z databázových systémů a pokračovalo vygenerováním problém způsobujícího konfiguračního souboru a jeho distribucí na všechny počítače Cloudflare. Podrobně v příspěvku na blogu Cloudflare.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) první RC verze GIMPu 3.2. Přehled novinek v oznámení o vydání. Podrobně v souboru NEWS na GitLabu.
Eugen Rochko, zakladatel Mastodonu, tj. sociální sítě, která není na prodej, oznámil, že po téměř 10 letech odstupuje z pozice CEO a převádí vlastnictví ochranné známky a dalších aktiv na neziskovou organizaci Mastodon.
Byla vydána nová major verze 5.0 svobodného 3D softwaru Blender. Přehled novinek i s náhledy a videi v obsáhlých poznámkách k vydání. Videopředstavení na YouTube.
Cloudflare, tj. společnost poskytující "cloudové služby, které zajišťují bezpečnost, výkon a spolehlivost internetových aplikací", má výpadek.
Letos se uskuteční již 11. ročník soutěže v programování Kasiopea. Tato soutěž, (primárně) pro středoškoláky, nabízí skvělou příležitost procvičit logické myšlení a dozvědět se něco nového ze světa algoritmů – a to nejen pro zkušené programátory, ale i pro úplné začátečníky. Domácí kolo proběhne online od 22. 11. do 7. 12. 2025 a skládá se z 9 zajímavých úloh různé obtížnosti. Na výběru programovacího jazyka přitom nezáleží – úlohy jsou
… více »Byla vydána nová verze 2.52.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 94 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Stejně jako u jiných hardwarových prostředků, je třeba v konfiguraci
virtuálního stroje vytvořit i virtuální síťové karty. Ty se pak pro
guest systém chovají jako skutečné síťové karty (u 32-bitových je to AMD
PCNet32 (modul ), u 64-bitových Intel Pro/1000 (modul
e1000)). Jak jsou tato rozhraní připojena do sítě, záleží na zvoleném režimu virtuální síťové karty:
vmnet1 host
systému; tento segment je izolován od ostatních sítí. VMware poskytuje
(prostřednictvím vmnet1) pro tento segment DHCP server.vmnet8 host
systému. VMware opět poskytuje (prostřednictvím vmnet8)
pro tento segment DHCP server. Navíc ale umožňuje komunikaci mezi
tímto segmentem a zbytkem sítě pomocí překladu adres (maškarády),
takže nepoužíváme-li služby, se kterými si maškaráda neporadí (IPsec,
některé chatovací protokoly, VoIP), je guest systém de facto připojen k Internetu, je-li k němu připojen host systém.U bridged režimu je virtuální síťová karta jakoby připojena do stejného segmentu jako host systém, takže ji podle toho i konfigurujeme. Typicky nastavíme adresu ze stejného rozsahu jako pro host systém (nesmí být ale stejná). Možné, i když méně obvyklé, je i nastavení adresy pouze virtuální síťové kartě, ale ne "rodičovskému" rozhraní host systému.
U host only a NAT režimu máme dvě možnosti. Jednodušší je automatické
nastavení pomocí DHCP, pak ale nevíme předem, jakou adresu virtuální
rozhraní dostane. Pokud potřebujeme komunikaci navazovat pouze z
virtuálního stroje na fyzický (nebu u NAT dál do světa), nemusí nám to
vadit. Pokud potřebujeme navazovat i komunikaci z host systému na guest
systém, je vhodnější použít i v tomto případě statické nastavení.
Adresní rozsah a adresu host systému jsme buď nastavili ručně při
konfiguraci VMware, nebo je systém zvolil automaticky. Zjistit je můžeme
např. pomocí 'ip addr show dev vmnet1' (resp.
vmnet8).
Přestože má bridged rozhraní podstatnou výhodu, že můžeme komunikovat se zbytkem příslušného fyzického segmentu bez směrování přes host systém a používat tak např. i broadcast komunikaci nebo protokoly nezaložené na IP, má i jednu velmi zásadní nevýhodu. Guest a host systém spolu totiž mohou komunikovat pouze v případě, že je příslušná fyzická síťová karta někam připojena, ať už k druhému počítači nebo ke switchi či hubu. Pokud není připojena, nefunguje ani komunikace mezi guest a host systémem. Tento problém se netýká NAT a host only rozhraní, tam je komunikace možná i na zcela izolovaném počítači (i bez fyzických síťových karet).
dopsat informace o VMware teams a custom sítích
Dokument vytvořil: Michal Kubeček, 1.9.2007 14:36 | Poslední úprava: David Watzke, 11.6.2008 14:19 | Další přispěvatelé: Milan Vít, Michal Kubeček | Historie změn | Zobrazeno: 3512×
Tiskni
Sdílej: