Alyssa Rosenzweig se v příspěvku na svém blogu Vulkan 1.3 na M1 za 1 měsíc rozepsala o novém Vulkan 1.3 ovladači Honeykrisp pro Apple M1 splňujícím specifikaci Khronosu. Vychází z ovladače NVK pro GPU od Nvidie. V plánu je dále rozchodit DXVK a vkd3d-proton a tím pádem Direct3D, aby na Apple M1 s Asahi Linuxem běžely hry pro Microsoft Windows.
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.90 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.90 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána (Mastodon, 𝕏) nová verze 2024.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem nových nástrojů v oficiálním oznámení.
Počítačová hra Tetris slaví 40 let. Alexej Pažitnov dokončil první hratelnou verzi 6. června 1984. Mezitím vznikla celá řada variant. Například Peklo nebo Nebe. Loni měl premiéru film Tetris.
MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.23.0. V přehledu novinek je vypíchnuta podpora dynamických USB zařízení nebo nové moduly openamp, tls a vfs.
Canonical vydal Ubuntu Core 24. Představení na YouTube. Nová verze Ubuntu Core vychází z Ubuntu 24.04 LTS a podporována bude 12 let. Ubuntu Core je určeno pro IoT (internet věcí) a vestavěné systémy.
Databáze DuckDB (Wikipedie) dospěla po 6 letech do verze 1.0.0.
Intel na veletrhu Computex 2024 představil (YouTube) mimo jiné procesory Lunar Lake a Xeon 6.
Na blogu Raspberry Pi byl představen Raspberry Pi AI Kit určený vlastníkům Raspberry Pi 5, kteří na něm chtějí experimentovat se světem neuronových sítí, umělé inteligence a strojového učení. Jedná se o spolupráci se společností Hailo. Cena AI Kitu je 70 dolarů.
Byla vydána nová verze 14.1 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Stejně jako u jiných hardwarových prostředků, je třeba v konfiguraci
virtuálního stroje vytvořit i virtuální síťové karty. Ty se pak pro
guest systém chovají jako skutečné síťové karty (u 32-bitových je to AMD
PCNet32 (modul ), u 64-bitových Intel Pro/1000 (modul
e1000
)). Jak jsou tato rozhraní připojena do sítě, záleží na zvoleném režimu virtuální síťové karty:
vmnet1
host
systému; tento segment je izolován od ostatních sítí. VMware poskytuje
(prostřednictvím vmnet1
) pro tento segment DHCP server.vmnet8
host
systému. VMware opět poskytuje (prostřednictvím vmnet8
)
pro tento segment DHCP server. Navíc ale umožňuje komunikaci mezi
tímto segmentem a zbytkem sítě pomocí překladu adres (maškarády),
takže nepoužíváme-li služby, se kterými si maškaráda neporadí (IPsec,
některé chatovací protokoly, VoIP), je guest systém de facto připojen k Internetu, je-li k němu připojen host systém.U bridged režimu je virtuální síťová karta jakoby připojena do stejného segmentu jako host systém, takže ji podle toho i konfigurujeme. Typicky nastavíme adresu ze stejného rozsahu jako pro host systém (nesmí být ale stejná). Možné, i když méně obvyklé, je i nastavení adresy pouze virtuální síťové kartě, ale ne "rodičovskému" rozhraní host systému.
U host only a NAT režimu máme dvě možnosti. Jednodušší je automatické
nastavení pomocí DHCP, pak ale nevíme předem, jakou adresu virtuální
rozhraní dostane. Pokud potřebujeme komunikaci navazovat pouze z
virtuálního stroje na fyzický (nebu u NAT dál do světa), nemusí nám to
vadit. Pokud potřebujeme navazovat i komunikaci z host systému na guest
systém, je vhodnější použít i v tomto případě statické nastavení.
Adresní rozsah a adresu host systému jsme buď nastavili ručně při
konfiguraci VMware, nebo je systém zvolil automaticky. Zjistit je můžeme
např. pomocí 'ip addr show dev vmnet1
' (resp.
vmnet8
).
Přestože má bridged rozhraní podstatnou výhodu, že můžeme komunikovat se zbytkem příslušného fyzického segmentu bez směrování přes host systém a používat tak např. i broadcast komunikaci nebo protokoly nezaložené na IP, má i jednu velmi zásadní nevýhodu. Guest a host systém spolu totiž mohou komunikovat pouze v případě, že je příslušná fyzická síťová karta někam připojena, ať už k druhému počítači nebo ke switchi či hubu. Pokud není připojena, nefunguje ani komunikace mezi guest a host systémem. Tento problém se netýká NAT a host only rozhraní, tam je komunikace možná i na zcela izolovaném počítači (i bez fyzických síťových karet).
dopsat informace o VMware teams a custom sítích
Dokument vytvořil: Michal Kubeček, 1.9.2007 14:36 | Poslední úprava: David Watzke, 11.6.2008 14:19 | Další přispěvatelé: Milan Vít, Michal Kubeček | Historie změn | Zobrazeno: 3276×
Tiskni Sdílej: