Po pěti letech vývoje vyšla česká počítačová hra Scarlet Deer Inn (ProtonDB). Scarlet Deer Inn je vyšívaná temná středověká pohádka. Zatímco život ve zdánlivě obyčejné vesnici se točí kolem běžných povinností a sousedských drbů, v podzemí se skrývají zlověstná tajemství.
Představen byl Raspberry Pi Touch Display 2 s uhlopříčkou 10 palců a rozlišením 1200 × 1920 pixelů. Cena je 80 dolarů.
RPCS3 (Wikipedie), tj. open source emulátor Sony PlayStation 3, snížil minimální požadavky. Nově jsou podporovány starší grafické karty ATI Radeon řady HD 2000, 3000 a 4000 z let 2007 až 2009. Na PC běží už 75 % všech her pro PlayStation 3. V budoucnu bude RPCS3 fungovat bez firmwaru z PS3. V RPCS3 byl implementován systémový modul cellSysmodule (𝕏).
Vyšel open-source nástroj winetop (MIT) — nativní CLI/TUI pro sledování a ukončování Wine, Proton, Lutris, Heroic a Bottles sezení. Seskupuje procesy podle WINEPREFIX / Steam AppId, umí bezpečně zabít jen hru (včetně Steam reaperu) a nabízí i skriptovatelné příkazy (list, kill, orphans, …). Balíčky jsou mimo jiné na crates.io, Copru (dnf copr enable kovariadam/winetop), PPA ppa:kovariadam/winetop a AUR (winetop-bin).
Ve spolupráci společností OpenAI a Work Louder byla představena (𝕏) hardwarová klávesnice Codex Micro pro práci s AI agenty. Cena klávesnice je 230 dolarů.
Byl vydán Mozilla Firefox 153.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 153 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
V linux-cve-announce bylo oznámeno 433 zranitelností za jediný den (19. července).
Byla vydána nová verze 5.44 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 71 vývojářů. Změněno bylo přibližně 270 tisíc řádků v 1 300 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Na 23. září 2026 je do bratislavské Nové Cvernovky naplánovaná jednodenní konference #nobullshit.camp pro tech leadery, DevOps a platform inženýry. Mají tu zaznít upřímné příběhy z praxe o tom, co v produkčních systémech reálně fungovalo, co se pokazilo a co si z toho lidé odnesli. Témata pokrývají tři oblasti – DevOps a platformy (Kubernetes, cloud, provoz systémů), firemní kulturu a leadership. Program běží ve dvou formátech: hlavní
… více »Byla vydána nová verze 1.58 sady nástrojů pro správu síťových připojení NetworkManager. Novinkám se v příspěvku na blogu NetworkManageru věnuje Josephine Pfeiffer. Vypíchnout lze možnost nmtui zobrazit nastavení Wi-Fi jako QR kód nebo podporu CLAT (464XLAT) a tunelů GENEVE (Generic Network Virtualization Encapsulation).
Počítač na který se potřebujeme dostat, běží ve vnitřní síti (s neveřejnou IP adresou) a jediný způsob jakým se uživatel může dostávat na web je prostřednictvím autorizované HTTP proxy. Za předpokladu že je správce proxy paranoik jsou pro komunikaci povoleny maximálně porty 80 (http) a 443 (https).
V takovém případě nezbývá, než mít možnost spustit na vzdáleném stroji ssh démona tak aby naslouchal na některém z povolených portů.
Přitom je třeba zajistit, aby se nedostal do konfliktu s jinou aplikací. Tj. pokud na vzdáleném stroji běží také https tak může mezi ním a ssh démonem na portu 443 vznikat problém. Dejme tomu, že na proxy je povolen také port 17222. Pak tedy na vzdáleném stroji spustíme ssh démona naslouchajícího na tomto portu:
UserVenku@verejnystroj~$ /usr/sbin/sshd -p 17222
Tím získáme ssh server naslouchající na povoleném portu ke kterému se může uživatel z vnitřní sítě připojit. Protože je však v síti za autorizovanou HTTP proxy, tak to nemůže provést přímo, ale musí mít k dispozici nějaký nástroj, který mu to umožní.
Takovým nástrojem je třeba aplikace proxytunnel. Pokud je v systému nainstalovaná, stačí do souboru ~/.ssh/config v adresáři uživatele, ketrý se bude připojovat na verejnystroj přidat následující:
Host cokoliv
ProtocolKeepAlives 30
ProxyCommand /usr/local/bin/proxytunnel -p <IPproxy>:<PortProxy> \
-u <ProxyUser> -s <ProxyUserPass> \
-d <IPverejnystroj>:17222
Je doufám jasné, že místo údajů v lomených závorkách je třeba dosadit příslušné údaje. Parametr ProtocolKeepAlives zajistí, že ssh klient v pravidelných 30 sekundových intervalech pošle datový paket, kterým spojení oživí. Pokud bychom tento parametr neuvedli, tak je velmi pravděpodobné, že by nám proxy brzy toto spojení odstřihla.
Pokud jste se dostali až sem, tak by mělo být možné se přihlásit z terminálu počítače ve vnitřní síti pomocí na stroj venku.
user@stroj~$ ssh UserVenku@cokoliv
Jistě jste si povšimli, že při připojení není uvedena přímo adresa veřejného stroje, ale název, kterým je toto připojení identifikováno v souboru ~/.ssh/config
Pokud nám výše uvedený postup funguje a uživatel ze stroje ve vnitřní síti se přihlásí na veřejný stroj, tak by již mělo jít vytvořit také ssh tunel z veřejného stroje na stroj uvnitř.
Jak už jsem uvedl, aby to bylo možné, musí běžet také na stroji ve vnitřní síti ssh démon. Většinou tomu tak je a běží na standardním portu 22, ale nemusí tomu tak být. Pak je třeba, aby měl uživatel možnost sám spustit ssh démona na některém neobsazeném portu třeba pomocí sudo
user@stroj~$ sudo /usr/sbin/sshd -p 444
Pak vytvoří tunel:
user@stroj~$ ssh -R <LibovolnyPort>:localhost:<PortSshStroje> UserVenku@cokoliv
Po vytvoření tunelu se pak může kdokoliv kdo má účet na stroji ve vnitřní sítě z tohoto veřejného stroje přihlásit na jeho stroj následujícím příkazem:
JinyUserVenku@verejnystroj~$ ssh -p <LibovolnyPort> JinyUserUvnitr@localhost
Připojení na vnitřní stroj by mělo být možné po dobu trvání tunelu. Tzn. dokud jeji uživatel z vnitřní sítě nezruší, nebo dokud "neodstřelí" démona naslouchajícího na jeho stroji.
Pro správce: Uvědomte si, že každý takový tunel je bezpečnostním rizikem pro vnitřní síť, proto dobře zvažte komu umožníte přístup k ssh na vzdáleném stroji (nahradit vnitřní stroj vlastním není až takový problém) a stávajícího ssh démona pokud možno co nejvíc zajistěte proti zneužití. Také zakažte všechny nepužívané porty a ty které necháte povolené průběžně monitorujte.
Pro uživatele: Pamatujte, že na internetu je člověk jako nahý. Každá datová komunikace se někde loguje a není vůbec žádný problém pro zkušenějšího administrátora zjistit že někdo dělá neplechu. Jen paranoik si může myslet, že mu někdo analyzuje obsah odchozích a příchozích dat, nicméně síťové adresy, použité porty, uživatelská jména a objem dat napoví mnohé. Nehřešte na benevolenci svých správců a nezneužívejte možností tunelování. Vyhnete se tak nepříjemným otázkám.
Dokument vytvořil: Aleš Kapica, 25.1.2007 10:54 | Poslední úprava: miso, 3.6.2007 20:25 | Historie změn | Zobrazeno: 2341×
Tiskni
Sdílej: