Stanislav Aleksandrov předložil patch rozšiřující KWin (KDE Plasma) na 3D virtuální desktopové prostředí (videoukázka v mp4).
Digg (Wikipedie), "místo, kde můžete sdílet a objevovat to nejlepší z internetu – a nejen to", je zpět. Ve veřejné betě.
Po .deb balíčcích Mozilla nově poskytuje také .rpm balíčky Firefoxu Nightly.
Vývojové prostředí IntelliJ IDEA slaví 25. narozeniny (YouTube).
Vedení společnosti NVIDIA údajně povolilo použití milionů knih ze známého 'warez' archivu Anna's Archive k výcviku umělé inteligence, ačkoliv vědělo, že archiv tyto knihy nezískal legální cestou. Žaloba, ve které se objevují i citace interních dokumentů společnosti NVIDIA, tvrdí, že NVIDIA přímo kontaktovala Anna's Archive a požadovala vysokorychlostní přístup k datům knihovny.
Grafický správce balíčků Myrlyn pro SUSE a openSUSE, původně YQPkg, dospěl do stabilní verze 1.0.0. Postaven je nad libzypp a Qt 6. Projekt začal na SUSE Hack Weeku 24.
Vývojáři se podařilo vytvořit patch pro Wine, díky kterému je možné na linuxovém stroji nainstalovat a spustit Adobe Photoshop (testováno s verzemi Photoshopu PS2021 a PS2025). Dalším patchem se podařilo umožnit dokonce instalaci téměř celého Adobe Creative Cloud Collection 2023, vyjma aplikací Adobe XD a Adobe Fresco. Patch řeší kompatibilitu s windowsovými subsystémy MSHTML - jádrem prohlížeče Internet exporer, a MSXML3 - parserem
… více »Hackeři zaútočili na portál veřejných zakázek a vyřadili ho z provozu. Systém, ve kterém musí být ze zákona sdíleny informace o veřejných zakázkách, se ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) nyní pokouší co nejdříve zprovoznit. Úřad o tom informoval na svém webu a na sociálních sítích. Portál slouží pro sdílení informací mezi zadavateli a dodavateli veřejných zakázek.
Javascriptová knihovna jQuery (Wikipedie) oslavila 20. narozeniny, John Resig ji představil v lednu 2006 na newyorském BarCampu. Při této příležitosti byla vydána nová major verze 4.0.0.
Singularity je rootkit ve formě jaderného modulu (Linux Kernel Module), s otevřeným zdrojovým kódem dostupným pod licencí MIT. Tento rootkit je určený pro moderní linuxová jádra 6.x a poskytuje své 'komplexní skryté funkce' prostřednictvím hookingu systémových volání pomocí ftrace. Pro nadšence je k dispozici podrobnější popis rootkitu na blogu autora, případně v článku na LWN.net. Projekt je zamýšlen jako pomůcka pro bezpečnostní experty a výzkumníky, takže instalujte pouze na vlastní nebezpečí a raději pouze do vlastních strojů 😉.
Počítač na který se potřebujeme dostat, běží ve vnitřní síti (s neveřejnou IP adresou) a jediný způsob jakým se uživatel může dostávat na web je prostřednictvím autorizované HTTP proxy. Za předpokladu že je správce proxy paranoik jsou pro komunikaci povoleny maximálně porty 80 (http) a 443 (https).
V takovém případě nezbývá, než mít možnost spustit na vzdáleném stroji ssh démona tak aby naslouchal na některém z povolených portů.
Přitom je třeba zajistit, aby se nedostal do konfliktu s jinou aplikací. Tj. pokud na vzdáleném stroji běží také https tak může mezi ním a ssh démonem na portu 443 vznikat problém. Dejme tomu, že na proxy je povolen také port 17222. Pak tedy na vzdáleném stroji spustíme ssh démona naslouchajícího na tomto portu:
UserVenku@verejnystroj~$ /usr/sbin/sshd -p 17222
Tím získáme ssh server naslouchající na povoleném portu ke kterému se může uživatel z vnitřní sítě připojit. Protože je však v síti za autorizovanou HTTP proxy, tak to nemůže provést přímo, ale musí mít k dispozici nějaký nástroj, který mu to umožní.
Takovým nástrojem je třeba aplikace proxytunnel. Pokud je v systému nainstalovaná, stačí do souboru ~/.ssh/config v adresáři uživatele, ketrý se bude připojovat na verejnystroj přidat následující:
Host cokoliv
ProtocolKeepAlives 30
ProxyCommand /usr/local/bin/proxytunnel -p <IPproxy>:<PortProxy> \
-u <ProxyUser> -s <ProxyUserPass> \
-d <IPverejnystroj>:17222
Je doufám jasné, že místo údajů v lomených závorkách je třeba dosadit příslušné údaje. Parametr ProtocolKeepAlives zajistí, že ssh klient v pravidelných 30 sekundových intervalech pošle datový paket, kterým spojení oživí. Pokud bychom tento parametr neuvedli, tak je velmi pravděpodobné, že by nám proxy brzy toto spojení odstřihla.
Pokud jste se dostali až sem, tak by mělo být možné se přihlásit z terminálu počítače ve vnitřní síti pomocí na stroj venku.
user@stroj~$ ssh UserVenku@cokoliv
Jistě jste si povšimli, že při připojení není uvedena přímo adresa veřejného stroje, ale název, kterým je toto připojení identifikováno v souboru ~/.ssh/config
Pokud nám výše uvedený postup funguje a uživatel ze stroje ve vnitřní síti se přihlásí na veřejný stroj, tak by již mělo jít vytvořit také ssh tunel z veřejného stroje na stroj uvnitř.
Jak už jsem uvedl, aby to bylo možné, musí běžet také na stroji ve vnitřní síti ssh démon. Většinou tomu tak je a běží na standardním portu 22, ale nemusí tomu tak být. Pak je třeba, aby měl uživatel možnost sám spustit ssh démona na některém neobsazeném portu třeba pomocí sudo
user@stroj~$ sudo /usr/sbin/sshd -p 444
Pak vytvoří tunel:
user@stroj~$ ssh -R <LibovolnyPort>:localhost:<PortSshStroje> UserVenku@cokoliv
Po vytvoření tunelu se pak může kdokoliv kdo má účet na stroji ve vnitřní sítě z tohoto veřejného stroje přihlásit na jeho stroj následujícím příkazem:
JinyUserVenku@verejnystroj~$ ssh -p <LibovolnyPort> JinyUserUvnitr@localhost
Připojení na vnitřní stroj by mělo být možné po dobu trvání tunelu. Tzn. dokud jeji uživatel z vnitřní sítě nezruší, nebo dokud "neodstřelí" démona naslouchajícího na jeho stroji.
Pro správce: Uvědomte si, že každý takový tunel je bezpečnostním rizikem pro vnitřní síť, proto dobře zvažte komu umožníte přístup k ssh na vzdáleném stroji (nahradit vnitřní stroj vlastním není až takový problém) a stávajícího ssh démona pokud možno co nejvíc zajistěte proti zneužití. Také zakažte všechny nepužívané porty a ty které necháte povolené průběžně monitorujte.
Pro uživatele: Pamatujte, že na internetu je člověk jako nahý. Každá datová komunikace se někde loguje a není vůbec žádný problém pro zkušenějšího administrátora zjistit že někdo dělá neplechu. Jen paranoik si může myslet, že mu někdo analyzuje obsah odchozích a příchozích dat, nicméně síťové adresy, použité porty, uživatelská jména a objem dat napoví mnohé. Nehřešte na benevolenci svých správců a nezneužívejte možností tunelování. Vyhnete se tak nepříjemným otázkám.
Dokument vytvořil: Aleš Kapica, 25.1.2007 10:54 | Poslední úprava: miso, 3.6.2007 20:25 | Historie změn | Zobrazeno: 2217×
Tiskni
Sdílej: