Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
${x// /}
tr
[ivok@zero ~]$ echo 'aaaaaaaa bbbbbbbbbbb cccccccccc' |tr -d ' ' aaaaaaaabbbbbbbbbbbcccccccccc
tr
Důvodem může být to, že použití rozšířené expanze (kterou si udělá shell sám) je řádově rychlejší než spuštění externího programu na totéž. Samozřejmě, když to uděláte ve skriptu jednou nebo dvakrát, nikdo to nepozná. Ale kdyby se to mělo provádět mnohokrát v nějaké smyčce, mohlo by to už být znát. Kdysi tu např. někdo ukazoval porovnání časové náročnosti basename a dirname s jejich náhradami pomocí bashových expaní, výsledky vypadaly dost přesvědčivě.
>>> import re
>>> re.sub(' ','','aaa bbb ccc')
'aaabbbccc'
x="aaa bbb ccc"):
---------------------------------------------------
příkaz wallclock time [s]
---------------------------------------------------
y=${x// /} 0,22
y=$(tr -d ' ' <<<"$x") 18,7
y=$(sed 's/ //g' <<<"$x") 19,7
y=$(python -c ... <<<"$x") 165
---------------------------------------------------
Ty tři tečky v pythonu jsou
import sys; sys.stdout.write(sys.stdin.read().replace(" ",""))
což by mělo být o něco rychlejší než uvedené regulární výrazy, ale stejně jsme o řád jinde.
aisa:~> uname -a; echo $BASH_VERSION; stat /bin/bash
IRIX64 aisa 6.5 10070055 IP27
1.14.5(1)
/bin/bash:
inode 4213134; dev 270; links 1; size 603840
regular; mode is rwxr-xr-x; uid 0 (root); gid 0 (root)
projid 0 st_fstype: xfs
change time - Tue Jul 11 06:39:33 2000 <963290373>
access time - Thu Oct 13 20:57:03 2005 <1129229823>
modify time - Tue Jul 11 06:39:33 2000 <963290373>
real 0m0.113s user 0m0.066s sys 0m0.009s(s výpisem výsledků do /dev/null). Takže python vítězí, že? No, ono je to složitější, protože ...
Tiskni
Sdílej: