MDN (Wikipedie), dnes MDN Web Docs, původně Mozilla Developer Network, slaví 20 let. V říjnu 2004 byl ukončen provoz serveru Netscape DevEdge, který byl hlavním zdrojem dokumentace k webovým prohlížečům Netscape a k webovým technologiím obecně. Mozille se po jednáních s AOL povedlo dokumenty z Netscape DevEdge zachránit a 23. července 2005 byl spuštěn MDC (Mozilla Developer Center). Ten byl v roce 2010 přejmenován na MDN.
Wayback byl vydán ve verzi 0.1. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána nová verze 6.18 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Nově se lze k síti Tor připojit pomocí mostu WebTunnel. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.5. Thunderbird na verzi 128.12.0. Další změny v příslušném seznamu.
Meta představila prototyp náramku, který snímá elektrickou aktivity svalů (povrchová elektromyografie, EMG) a umožňuje jemnými gesty ruky a prstů ovládat počítač nebo různá zařízení. Získané datové sady emg2qwerty a emg2pose jsou open source.
Byla vydána (𝕏) nová verze 25.7 open source firewallové a routovací platformy OPNsense (Wikipedie). Jedná se o fork pfSense postavený na FreeBSD. Kódový název OPNsense 25.7 je Visionary Viper. Přehled novinek v příspěvku na fóru.
Před 40 lety, 23. července 1985, společnost Commodore představila první počítač Amiga. Jednalo se o počítač "Amiga od Commodore", jenž byl později pojmenován Amiga 1000. Mělo se jednat o přímou konkurenci počítače Apple Macintosh uvedeného na trh v lednu 1984.
T‑Mobile USA ve spolupráci se Starlinkem spustil službu T-Satellite. Uživatelé služby mohou v odlehlých oblastech bez mobilního signálu aktuálně využívat satelitní síť s více než 650 satelity pro posílání a příjem zpráv, sdílení polohy, posílání zpráv na 911 a příjem upozornění, posílání obrázků a krátkých hlasových zpráv pomocí aplikace Zprávy Google. V plánu jsou také satelitní data.
Společnost Proxmox Server Solutions stojící za virtualizační platformou Proxmox Virtual Environment věnovala 10 000 eur nadaci The Perl and Raku Foundation (TPRF).
Byla vydána nová verze 2.4.65 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešena je bezpečnostní chyba CVE-2025-54090.
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia AI asistenta Lumo.
na kazde strance jsou jine postupy. Jeden navod takhle, druhy jinac, v knizce taky jinacFreeBSD ma Handbook, takze 99% normalnych scenarov vykonatelnych so zakladnym systemom je opisanych prave tu; zvycajne nie je problem ich trochu ohnut podla svojej potreby. Alternativne zdroje je potrebne v pripade FreeBSD hladat az v druhej faze.
cert aby se v tom vyznalHadam demon, nie?
ln -s ja malloc.conf
zkratka nevim jak je mozne, ze se dostavam az do vyuziti swapu...?
FreeBSD kernel defaultne uvolnuje pamet, kdezto linux kernel to ma nastavene jako nejzassi moznost, proto se swap plni i kdyz neni pamet plna
taky je dobry nastavim v make.confu neco podobneho, viz. man make.conf:
CPUTYPE?=k8 CFLAGS= -Os -pipe COPTFLAGS= -Os -pipe INSTALL=install -Cdale taky neni spatny napad vyhazet podporu pro vetsinu hw (krome toho co je aktualne v pocitaci z jadra) a pokud to nemas zakazane v make.conf tak se ti ty vyhazeny veci buildnou jako kernel modul a jeste s takovym strojem bych minimalne nebo vubec pouzival binarni balicky, sam mam sempron 64 1.8@2.25 ghz a 512 mb ram a kdyz jsem testoval debian s 2.6.14.x jadrem, tak rozdil jsem skoro nepoznal nebo byl minimalni, ovsem stabilita 2.6.x jadra pri mem pretaktovani byla docela zalostna (FreeBSD v pohode 16h prime)
nicmene ja si koupil knihu (michael lucas/podrobny pruvodce) a netusil jsem, ze ji nemohuNávody v tej knihe fungujú dokonale, iba si treba uvedomiť, že sú pre verziu 4.7; od tej doby sa ledačo zmenilo.
brat jako hlavni zdroj :) -- postup v knizce mi nefungoval
nicmene mam problem ted s tim, ze i po prekladu jadra a odstraneni zbytecnych funkci, je FBSD stale stejne pomale...? nevim co s tim udelat, aby se aplikace typu firefox, k3b, openoffice, evolution, atd. spoustely rychlejc? nekdy trva pres 20 vterin, nez se nektery z programu otevre.To bude chybka niekde inde; ak používaš KDE, skús pohľadať issues ohľadom delay-u pri spúšťaní aplikácie pri odpojenej sieti. Myslím že sa to párkrát riešilo aj tu na abclinux.cz.
zkratka nevim jak je mozne, ze se dostavam az do vyuziti swapu...?Druhý zdroj po Handbooku sú FAQs. Je to tam vysvetlené. Užitočné informácie môžeš nájsť aj v
man 7 tuning
Tiskni
Sdílej: