Debian dnes slaví 33 let. Ian Murdock oznámil vydání "Debian Linux Release" 16. srpna 1993.
Probíhá hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu mají na výběr 9 možností (návrhy A až H a žádný z nich).
Omarchy je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové major verzi 4.0.0 - The Quattro Release. Videopředstavení na YouTube. Celý desktop shell byl přepsán do Quickshellu. Přidána byla podpora pluginů.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě. Členové Ústavní rady se domnívají, že ustanovení „představuje zásah, který není přiměřený, nezbytný ani
… více »Open-source trackball Ploopy Adept má novou verzi nazvanou A+. Stále jde o symetrický desktopový trackball s šasi z 3D tiskárny a firmwarem QMK. Novinkami jsou dvojice tlačítek, jimiž půjde také otáčet, a volitelná opěrka ruky. Funkcionalita firmwaru je rozšířena o gesta, vrstvy a možnost konfigurace za běhu. Schémata a kód jsou jako obvykle na GitHubu. A+ půjde předobjednat za 99 CAD (bez dopravy a cla/DPH).
Prusa Research představil nové modely svých 3D tiskáren: Prusa XL+, CORE One+ (Gen 2) a CORE One L+.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.64. Vyzkoušet lze online demo.
NVIDIA na konci ledna vydala v beta verzi nativního linuxového klienta své cloudové herní služby GeForce NOW. Včera oznámila ukončení beta verze a oficiální podporu Linuxu.
Byla vydána nová verze 3.5.0 nástroje pro inkrementální kopírování souborů rsync (Wikipedie). Přehled oprav a vylepšení v souboru NEWS. Řešeno je 33 zranitelností.
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 31 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
/etc/network/if-pre-up.d. V souboru /etc/init.d/networking jsem o něm nenašel ani zmínku. Dopsal jsem si tam tudíž svoji funkci, která ten adresář prochází a spouští všechny skripty v něm, před tím, než dojde na ifup, ale moc systémové řešení to není. A stejně tak jsem v networking nenašel, že by po ifdown procházel /etc/network/if-post-down.d. Možná hledám blbě, ale jisté je, že se skript nakopírovaný do těchto adresářů normálně neprovádí.
Díky za nakopnutí.
Myslím, že je to myšleno takhle:
$ cat /etc/network/interfaces
auto lo
iface lo inet loopback
auto eth0
iface eth0 inet static
address 192.168.1.190
netmask 255.255.255.0
network 192.168.1.0
broadcast 192.168.1.255
gateway 192.168.1.1
down /etc/network/if-down.d/skript
post-down /etc/network/if-post-down.d/skript
pre-up /etc/network/if-pre-up.d/skript
up /etc/network/if-up.d/skript
Více man interfaces.
Omlouvám se, příklad bude fungovat, ale nevysvětluje to existenci /etc/network/if-*.d. Chcete-li příklad použít zvolte jiné adresáře. Tyto jsou totiž pro příkazy ifup a ifdown.
Když se pro spuštění a vypnutí sítě použijí tyto vysokoúrovňové příkazy, tak se vykonají skripty v těchto adresářích. Konkrétně to udělá program run-parts.
Více man ifup, ifdown, run-parts.
/etc/network/if-pre-up.d jsem umístil skript a po spuštění /etc/init.d/networking restart se tento skript nespustil. Ještě to vyzkouším.
A když se tak pěkně bavíme o konfiguraci sítě v Debianu, tak proč /etc/init.d/networking píše, když najde soubor /etc/network/interfaces, že tato metoda konfigurace je "deprecated"? (Nepamatuju si tu hlášku přesně, sedím teď u widlí v práci) Jaká jiná metoda konfigurace síťových rozhraní v Debianu existuje?
pre-up jmeno_skriptu
(skript jsem umístil do adresáře /etc/network/if-pre-up.d) a při startu sítě to napsalo, že ho nemůže najít. Řešení je zapsat jméno i s cestou. V manuálu se jenom píše, že k těmto volbám (pre-up, up, post-up atd.) existují příslušné adresáře a skripty v nich se spouští pomocí run-parts a to je vše. Automaticky se tedy neprohledávají. To mi ale už nevadí.
Díky za rady.
auto wlan1
iface wlan1 inet static
address 10.16.70.33
netmask 255.255.255.240
broadcast 10.16.70.47
wireless_rate 11M auto
wireless_channel 5
wireless_mode master
wireless_essid mugn-letna-01
wireless_sensitivity 3
wireless_retry 25
wireless_rts 512
wireless_frag 512
wireless_defaultkey 1
fw_secondary /root/prism2/s1.7.4/rf010704.hex
up /sbin/iwpriv wlan1 maccmd 0 && sleep 1
up /sbin/iwpriv wlan1 maccmd 3 && sleep 1
up /sbin/iwpriv wlan1 addmac 00:xx:xx:xx:37:55 && sleep 1
up /sbin/iwpriv wlan1 addmac 00:xx:xx:xx:7a:30 && sleep 1
up /sbin/iwpriv wlan1 addmac 00:xx:xx:xx:7c:55 && sleep 1
up /sbin/iwpriv wlan1 maccmd 1 && sleep 1
v adresarich jsou vetsinou skripty od ruznych balicku ... napr openvpn, hostap ...etc ... nic vam nebrani si tam dat svuj skript, ale pozor ...bude se spoustet pro kazde rozhrani
up i s cestou a mám klid. Proč se nespouštějí skripty v těch adresářích automaticky (jak jsem předpokládal) už neřeším. Ale díky.
Teď jsem to zkoušel a funguje to, jen se nesmí zapomenout na dvě věci.
run-parts ignoruje soubory s příponou (vyzkoušeno na .sh a .pl). Stačí přejmenovat na něco bez přípony a jede to, jak si představuju. Takže příště si pořádně přečtu manuálové stránky, i když zrovna tohle tam je popsáno docela složitým způsobem...
Tiskni
Sdílej: