Google Chrome 152 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 152.0.7977.64 přináší řadu novinek. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 327 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Před 35 lety, 25. srpna 1991, oznámil Linus Benedict Torvalds v diskusní skupině comp.os.minix, že vyvíjí (svobodný) operační systém (jako koníček, nebude tak velký a profesionální jako GNU) pro klony 386 (486), že začal v dubnu a během několika měsíců by mohl mít něco použitelného.
Apple představil čipy M6 a M5 Ultra, Mac mini s M6 nebo M5 Pro a Mac Studio s M5 Max nebo M5 Ultra. Fedora Asahi Remix zatím podporuje jenom M1 a M2.
Firefox 157 přinese zapnutou podporu rastrového grafického formátu JPEG XL. Založena je na v Rustu napsané implementaci jxl-rs používané i v Chrome a Chromiu.
Vanilla OS 3 „Reunion“ byl vydán. Tato na Debianu „Sid“ založená desktopová distribuce s transakčními aktualizacemi „neměnného“ základního systému (ABRoot) nově podporuje architekturu arm64 (vedle x86-64), podporuje reprodukovatelné sestavení většiny balíčků a vylepšuje systémové nástroje. Vlastní meta-správce balíčků APX nyní používá Distrobox v2 a je dostupný i pro jiné distribuce.
Řemínky pro Apple Watch, bezdrátová sluchátka nebo nabíjecí adaptéry. Takovou nabídku našli v uplynulých dnech příslušníci Celního úřadu v Liberci při kontrole kamenného obchodu na Náchodsku. Celkem zde zadrželi 3 035 kusů zboží podezřelého z porušování práv duševního vlastnictví. Pokud by se jednalo o originální výrobky, jejich hodnota by podle odhadu přesáhla 10,8 milionu korun.
Byla vydána verze 31.1 textového editoru GNU Emacs. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Webový prohlížeč Waterfox (Wikipedie), fork Firefoxu, byl vydán ve verzi 6.7.0. Postaven je na jádru Gecko ESR 153.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.17.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Přidána byla základní podpora gamepadů. Opraveno bylo několik zranitelností. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Americká technologická společnost Apple loni v Irsku na daních zaplatila 17 miliard dolarů (zhruba 350 miliard Kč). To představovalo 40 procent celkové částky, kterou firma odvedla na dani z příjmů po celém světě. Vyplývá to z účetních výkazů podniku. Platbu výrazně zvýšilo rozhodnutí Soudního dvora EU z roku 2024, podle něhož měl Apple doplatit Irsku na daních 13 miliard eur (313 miliard Kč).
/etc/network/if-pre-up.d. V souboru /etc/init.d/networking jsem o něm nenašel ani zmínku. Dopsal jsem si tam tudíž svoji funkci, která ten adresář prochází a spouští všechny skripty v něm, před tím, než dojde na ifup, ale moc systémové řešení to není. A stejně tak jsem v networking nenašel, že by po ifdown procházel /etc/network/if-post-down.d. Možná hledám blbě, ale jisté je, že se skript nakopírovaný do těchto adresářů normálně neprovádí.
Díky za nakopnutí.
Myslím, že je to myšleno takhle:
$ cat /etc/network/interfaces
auto lo
iface lo inet loopback
auto eth0
iface eth0 inet static
address 192.168.1.190
netmask 255.255.255.0
network 192.168.1.0
broadcast 192.168.1.255
gateway 192.168.1.1
down /etc/network/if-down.d/skript
post-down /etc/network/if-post-down.d/skript
pre-up /etc/network/if-pre-up.d/skript
up /etc/network/if-up.d/skript
Více man interfaces.
Omlouvám se, příklad bude fungovat, ale nevysvětluje to existenci /etc/network/if-*.d. Chcete-li příklad použít zvolte jiné adresáře. Tyto jsou totiž pro příkazy ifup a ifdown.
Když se pro spuštění a vypnutí sítě použijí tyto vysokoúrovňové příkazy, tak se vykonají skripty v těchto adresářích. Konkrétně to udělá program run-parts.
Více man ifup, ifdown, run-parts.
/etc/network/if-pre-up.d jsem umístil skript a po spuštění /etc/init.d/networking restart se tento skript nespustil. Ještě to vyzkouším.
A když se tak pěkně bavíme o konfiguraci sítě v Debianu, tak proč /etc/init.d/networking píše, když najde soubor /etc/network/interfaces, že tato metoda konfigurace je "deprecated"? (Nepamatuju si tu hlášku přesně, sedím teď u widlí v práci) Jaká jiná metoda konfigurace síťových rozhraní v Debianu existuje?
pre-up jmeno_skriptu
(skript jsem umístil do adresáře /etc/network/if-pre-up.d) a při startu sítě to napsalo, že ho nemůže najít. Řešení je zapsat jméno i s cestou. V manuálu se jenom píše, že k těmto volbám (pre-up, up, post-up atd.) existují příslušné adresáře a skripty v nich se spouští pomocí run-parts a to je vše. Automaticky se tedy neprohledávají. To mi ale už nevadí.
Díky za rady.
auto wlan1
iface wlan1 inet static
address 10.16.70.33
netmask 255.255.255.240
broadcast 10.16.70.47
wireless_rate 11M auto
wireless_channel 5
wireless_mode master
wireless_essid mugn-letna-01
wireless_sensitivity 3
wireless_retry 25
wireless_rts 512
wireless_frag 512
wireless_defaultkey 1
fw_secondary /root/prism2/s1.7.4/rf010704.hex
up /sbin/iwpriv wlan1 maccmd 0 && sleep 1
up /sbin/iwpriv wlan1 maccmd 3 && sleep 1
up /sbin/iwpriv wlan1 addmac 00:xx:xx:xx:37:55 && sleep 1
up /sbin/iwpriv wlan1 addmac 00:xx:xx:xx:7a:30 && sleep 1
up /sbin/iwpriv wlan1 addmac 00:xx:xx:xx:7c:55 && sleep 1
up /sbin/iwpriv wlan1 maccmd 1 && sleep 1
v adresarich jsou vetsinou skripty od ruznych balicku ... napr openvpn, hostap ...etc ... nic vam nebrani si tam dat svuj skript, ale pozor ...bude se spoustet pro kazde rozhrani
up i s cestou a mám klid. Proč se nespouštějí skripty v těch adresářích automaticky (jak jsem předpokládal) už neřeším. Ale díky.
Teď jsem to zkoušel a funguje to, jen se nesmí zapomenout na dvě věci.
run-parts ignoruje soubory s příponou (vyzkoušeno na .sh a .pl). Stačí přejmenovat na něco bez přípony a jede to, jak si představuju. Takže příště si pořádně přečtu manuálové stránky, i když zrovna tohle tam je popsáno docela složitým způsobem...
Tiskni
Sdílej: