Na YouTube byly zveřejněny videozáznamy přednášek z hackerské konference DEF CON 33, jež proběhla 7. až 10. srpna v Las Vegas.
Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
/etc/network/if-pre-up.d
. V souboru /etc/init.d/networking
jsem o něm nenašel ani zmínku. Dopsal jsem si tam tudíž svoji funkci, která ten adresář prochází a spouští všechny skripty v něm, před tím, než dojde na ifup
, ale moc systémové řešení to není. A stejně tak jsem v networking nenašel, že by po ifdown
procházel /etc/network/if-post-down.d
. Možná hledám blbě, ale jisté je, že se skript nakopírovaný do těchto adresářů normálně neprovádí.
Díky za nakopnutí.
Myslím, že je to myšleno takhle:
$ cat /etc/network/interfaces auto lo iface lo inet loopback auto eth0 iface eth0 inet static address 192.168.1.190 netmask 255.255.255.0 network 192.168.1.0 broadcast 192.168.1.255 gateway 192.168.1.1 down /etc/network/if-down.d/skript post-down /etc/network/if-post-down.d/skript pre-up /etc/network/if-pre-up.d/skript up /etc/network/if-up.d/skript
Více man interfaces.
Omlouvám se, příklad bude fungovat, ale nevysvětluje to existenci /etc/network/if-*.d
. Chcete-li příklad použít zvolte jiné adresáře. Tyto jsou totiž pro příkazy ifup
a ifdown
.
Když se pro spuštění a vypnutí sítě použijí tyto vysokoúrovňové příkazy, tak se vykonají skripty v těchto adresářích. Konkrétně to udělá program run-parts
.
Více man ifup, ifdown, run-parts.
/etc/network/if-pre-up.d
jsem umístil skript a po spuštění /etc/init.d/networking restart
se tento skript nespustil. Ještě to vyzkouším.
A když se tak pěkně bavíme o konfiguraci sítě v Debianu, tak proč /etc/init.d/networking
píše, když najde soubor /etc/network/interfaces
, že tato metoda konfigurace je "deprecated"? (Nepamatuju si tu hlášku přesně, sedím teď u widlí v práci) Jaká jiná metoda konfigurace síťových rozhraní v Debianu existuje?
pre-up jmeno_skriptu
(skript jsem umístil do adresáře /etc/network/if-pre-up.d) a při startu sítě to napsalo, že ho nemůže najít. Řešení je zapsat jméno i s cestou. V manuálu se jenom píše, že k těmto volbám (pre-up, up, post-up atd.) existují příslušné adresáře a skripty v nich se spouští pomocí run-parts a to je vše. Automaticky se tedy neprohledávají. To mi ale už nevadí.
Díky za rady.
auto wlan1 iface wlan1 inet static address 10.16.70.33 netmask 255.255.255.240 broadcast 10.16.70.47 wireless_rate 11M auto wireless_channel 5 wireless_mode master wireless_essid mugn-letna-01 wireless_sensitivity 3 wireless_retry 25 wireless_rts 512 wireless_frag 512 wireless_defaultkey 1 fw_secondary /root/prism2/s1.7.4/rf010704.hex up /sbin/iwpriv wlan1 maccmd 0 && sleep 1 up /sbin/iwpriv wlan1 maccmd 3 && sleep 1 up /sbin/iwpriv wlan1 addmac 00:xx:xx:xx:37:55 && sleep 1 up /sbin/iwpriv wlan1 addmac 00:xx:xx:xx:7a:30 && sleep 1 up /sbin/iwpriv wlan1 addmac 00:xx:xx:xx:7c:55 && sleep 1 up /sbin/iwpriv wlan1 maccmd 1 && sleep 1v adresarich jsou vetsinou skripty od ruznych balicku ... napr openvpn, hostap ...etc ... nic vam nebrani si tam dat svuj skript, ale pozor ...bude se spoustet pro kazde rozhrani
up
i s cestou a mám klid. Proč se nespouštějí skripty v těch adresářích automaticky (jak jsem předpokládal) už neřeším. Ale díky.
Teď jsem to zkoušel a funguje to, jen se nesmí zapomenout na dvě věci.
run-parts
ignoruje soubory s příponou (vyzkoušeno na .sh a .pl). Stačí přejmenovat na něco bez přípony a jede to, jak si představuju. Takže příště si pořádně přečtu manuálové stránky, i když zrovna tohle tam je popsáno docela složitým způsobem...
Tiskni
Sdílej: