Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Intel® Celeron® M 370 (1.5GHz,1024k) RAM: 512MB HDD: 40GB (5400rpm) 15" XGA TFT, ATI Radeon Xpress 200M Multi DVD+/-RW napalovačka Modem, LAN, WiFi 11b/gVopred dekuji za info.
. Diky ale za skusenosti s R52 i kdyz je to prece jen jina cenova i vykonostna kategorie (Celeron vs. Pentium M, chipset Intel vs. Ati).
) a upřednostním kvalitní ovladače. Ale jak jsem už napsal, nemám osobní zkušenosti a čerpám jen z toho, co jsem se dočetl, či co mi někdo řekl.
Škoda, že IBM (Lenovo) nedělá mobilní GeForce, to bych jim pak už vážně neměl co vytknout
Z hledsika budoucí prodejnosti bych si ale asi připlatil a koupil R51e.
Ono sa hovori, ze ta ATIna by mala na rozdiel od Intelackej grafiky zvladat Windows Vista, ale to sa nas ako linuxakov moc netyka
. V pripade buduceho predaja by ale tento fakt mohol mat znacny vplyv na cenu...
To jsem se přehlídl, mozek asi nečekal, že by novější typ mohl být levnější...
Jenže znáš to, lidi často nenakupují podle toho, co to umí, ale podle toho, jak se to jmenuje. I když je 3 roky starý telefon (např. 6310i) mnohem vybavenejší než nejnovější lowend s ČB displayem, tak si lidi stejně koupí ten lowend, i kdyby měl být dražší. Jenom protože je novější a je na něj zrovna reklama v televizi.
Tiskni
Sdílej: