Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
|-------------------| |--------------------|
|provider | |Muj router |
|192.168.0.1/16 eth0|=====|eth0 192.168.0.2/16 |
|-------------------| |192.168.1.1/24 eth1|===....
|192.168.2.1/24 eth2|===....
|192.168.x.1/24 ethx|===....
|--------------------|
mohlo by to takhle fungovat? samozrejme s tim ze pocitacom v jednotlivych podsitich nastavi prislusnou branu.
Vim ze je to hodne zacatecnicky dotaz, ale momentalne si funkci nemam kde vyzkouset.
Dekuji
Skoro takhle by to fungovat mohlo. Jediný rozdíl je v tom, že byste se musel s providerem domluvit na routování těch rozsahů, které chcete použít "vevnitř".
Mezi vámi a providerem by nesměla být spojovací síť 192.168.0.0/16 (ta by totiž "spolkla" veškerý provoz pro 192.168.x.x), ale jenom třeba 192.168.0.0/24. Provider by musel na svém routeru nastavit routování 192.168.0.0/16 via 192.168.0.2 (váš router) a pak už byste to mohl mít klidně přesně tak, jak popisujete.
Výše popsaný způsob je standardní řešení takovéto situace. Pokud by z nějakého důvodu provider nechtěl na routování spolupracovat (neumím si ale takový důvod moc dobře představit), šlo by to obejít tak, že byste skutečně mezi providerem a sebou použil spojku 192.168.0.0/16 a na vašem routeru rozjel ARP proxy. Ale to je složitější a pracnější varianta.
eth0 192.168.1.1/23 ======= 192.168.1.2/24jde je mi ciste jenom o teorii. Dekuji
Bude to fungovat, ale...
Maska slouží k tomu, aby zařízení poznalo, "jak velký kus sítě" má k danému rozhraní připojeno. Čili mám-li adresu 192.168.1.1/23, znamená to, že v dané LAN bych měl najít adresy 192.168.0.1 až 192.168.1.254. Pokud chci komunikovat s některou z těchto adres, budu rovnou posílat ARP dotaz do příslušné LAN, chci-li komunikovat s adresou mimo tento rozsah, budu to muset někudy routovat. Při samotné komunikaci mezi dvěma uzly se maska k ničemu nepoužívá, nepřenáší se jako součást adresy, ani nic podobného - prostě mi pouze slouží k rozhodnutí, co mám připojeno lokálně a co ne.
Ve vámi uváděném příkladu to v praxi znamená, že uvedené dva počítače spolu budou komunikovat bez potíží, ale otázka je, jak budou komunikovat s jinými počítači v téže LAN.
Řekněme, že máte v jedné LAN tyto uzly:
A: 192.168.1.1/23
B: 192.168.1.2/24
C: 192.168.0.1/23
D: 192.168.0.2/24
Kdo s kým bude schopen komunikovat:
A <-> B
A <-> C
A -> D (A správně posílá na D, D nedokáže odeslat na A)
B <- C (B nedokáže odeslat na C, C správně posílá na B)
B - D (se spolu nedomluví vůbec)
C <-> D
Tož tak. Všeobecně není míchání masek v jedné LAN považováno za dobrý nápad, ale pokud přesně víte co a proč děláte a co z toho plyne, nic vám v tom nebrání.
Tiskni
Sdílej: