Byl vydán Nextcloud Hub 8. Představení novinek tohoto open source cloudového řešení také na YouTube. Vypíchnout lze Nextcloud AI Assistant 2.0.
Vyšlo Pharo 12.0, programovací jazyk a vývojové prostředí s řadou pokročilých vlastností. Krom tradiční nadílky oprav přináší nový systém správy ladících bodů, nový způsob definice tříd, prostor pro objekty, které nemusí procházet GC a mnoho dalšího.
Microsoft zveřejnil na GitHubu zdrojové kódy MS-DOSu 4.0 pod licencí MIT. Ve stejném repozitáři se nacházejí i před lety zveřejněné zdrojové k kódy MS-DOSu 1.25 a 2.0.
Canonical vydal (email, blog, YouTube) Ubuntu 24.04 LTS Noble Numbat. Přehled novinek v poznámkách k vydání a také příspěvcích na blogu: novinky v desktopu a novinky v bezpečnosti. Vydány byly také oficiální deriváty Edubuntu, Kubuntu, Lubuntu, Ubuntu Budgie, Ubuntu Cinnamon, Ubuntu Kylin, Ubuntu MATE, Ubuntu Studio, Ubuntu Unity a Xubuntu. Jedná se o 10. LTS verzi.
Na YouTube je k dispozici videozáznam z včerejšího Czech Open Source Policy Forum 2024.
Fossil (Wikipedie) byl vydán ve verzi 2.24. Jedná se o distribuovaný systém správy verzí propojený se správou chyb, wiki stránek a blogů s integrovaným webovým rozhraním. Vše běží z jednoho jediného spustitelného souboru a uloženo je v SQLite databázi.
Byla vydána nová stabilní verze 6.7 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 124. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu. Vypíchnout lze Spořič paměti (Memory Saver) automaticky hibernující karty, které nebyly nějakou dobu používány nebo vylepšené Odběry (Feed Reader).
OpenJS Foundation, oficiální projekt konsorcia Linux Foundation, oznámila vydání verze 22 otevřeného multiplatformního prostředí pro vývoj a běh síťových aplikací napsaných v JavaScriptu Node.js (Wikipedie). V říjnu se verze 22 stane novou aktivní LTS verzí. Podpora je plánována do dubna 2027.
Byla vydána verze 8.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a v informačním videu. Zdůrazněn je průvodce migrací hostů z VMware ESXi do Proxmoxu.
R (Wikipedie), programovací jazyk a prostředí určené pro statistickou analýzu dat a jejich grafické zobrazení, bylo vydáno ve verzi 4.4.0. Její kódové jméno je Puppy Cup.
Server Groklaw se zabývá právem v oblasti IT a OSS a provedl nás například kauzou kolem SCO. Jeho zakladatelka Pamela Jones dnes vydala emotivní článek o soukromí a špiclování uzavřený přáním opustit nejenom Groklaw, ale internet vůbec. Doufejme, že si to zase rozmyslí.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
http://www.dailymotion.com/video/xu0rs_band-aid-do-they-know-it-s-christma_music
A zrovna u toho Groklawu fakt nechápu, co je na pracovní komunikaci kolem té věci tak nebezpečně rozvratné a zločinné, že se musí bát odposlouchávání.To myslis opravdu vazne? Tos na tom webu nikdy nebyl? Malokdo ma takove zdroje jako DotCom a muze si dovolit s USA otevrene bojovat.
Zatím, tenhle thread už teď asi radši vynechám.Ne, prosím. Všechna ta moudra o která tím budeme ochuzeni.
Ono je to jako s tvrzenim, ze "chodit po Vaclavaku po pulnoci je nebezpecne". On je sakra rozdil, kdyz mimoradnou shodou okolnosti narazite na zivla, kterej vas bude chtit okrast a cilenym prepadavanim a honem na vsechny, kdo se tam v tu dobu nachazeji. Tuhle souvislost ignorovat je trochu dementni..
20.8.2013 19:16
vencour | skóre: 56
| blog: Tady je Vencourovo
| Praha+západní Čechy
Podobne aj tu, jedna vec je, čo sa technicky dá. Niečo iné je, čo je legálne. Niečo iné je, čo sa skutočne robí. A niečo iné je, čo sa o tom dozvie užívateľ/verejnosť.
A teď vážně. Kéž by život byl tak jasně deterministický jako matematické poučky pro školáky ;)
To že sedíš na židli, nebo že zvonil pošťák tvrdíš ty. Ale je čistě na mě zda tomu budu věřit či ne. A jsme u toho - pravda je to čemu věříš....
A jsme u toho - pravda je to čemu věříš....Aha, a čemu pak říkáš třeba 'víra'?
víra jedince = přesvědčení jedince o skutečnosti= pravda (dle tvé definice)? Myslím, že ti chybí termín pro „toto odpovídá realitě“, čemuž se AFAIK běžně říká „je to pravda“. Ale je to celkem jedno, hádat se o termínech je na prd, jenom mě to překvapilo, měl jsem za to, že většina lidí to má tak jak jsem uváděl já.
víra jedince = přesvědčení jedince o skutečnosti = pravda (dle tvé definice)?Ano, ale spíš pravda daného jedince - To už jsem ti psal mnohem níže. Nevěřím na nějakou absolutní pravdu, protože ten kdo je o "své" pravdě přesvědčen už prostě z lidské přirozenosti, žádnou další "pravdivější" pravdu - realitu nehledá. Mnohdy ji najít nemůže, či dokonce ani nechce...
Myslím, že ti chybí termín pro „toto odpovídá realitě“...Nechybí. Myslím, že si bohatě vystačím se samotným pojmem realita. Nebo hezky česky skutečnost. Vycházím z toho, že skutečnost tak jak ji vnímám (tedy to čemu říkám pravda) může být diametrálně odlišné od skutečnosti, která "opravdu je taková, jaká je". Myslím, že toho si byl vědom, i kolega, jehož postem začíná tahle diskuze.
čemuž se AFAIK běžně říká „je to pravda“Jo, běžně se taky zaměňují pojmy např. "nárok na ..." a "právo na ...", nebo "svoboda" a "anarchie", atpd...
Ne, pravda je na tom právě nezávislá.
Např. můžu říct: „mám v kapse stovku“ – ty stojíš vedle mě a nevíš, jestli je to pravda, ale víš, že jedna z těch dvou možností to bude. – pravda existuje, i když může být v danou chvíli (nebo i provždy) nepoznaná.
Jiná věc je namapování lidských slov (která popisují tu pravdu) na realitu (tu samotnou pravdu). Tady může docházet k nedorozuměním – např. co je to stovka, je to 100 Kč nebo 100 USD? Co je to kapsa? Myslí se tím jen kapsa v oblečení, které mám na sobě, nebo i to, které mám ve skříni? Nicméně tohle je jen otázka názvosloví používaného lidmi, ta realita existuje nezávisle na něm – i kdyby tu žádná slova a lidé nebyli.
Pravdou může být však omyl....Hustý. Stavíš si vlastní jazyk nebo to je někde kodifikováno? Třeba Wikipedie si myslí, že Truth is most often used to mean in accord with fact or reality,[1] or fidelity to an original or to a standard or ideal.[1], česká pak Pravda či pravdivost je shoda tvrzení se skutečností. (samozřejmě nemůžeme nějaký pramen nechat, aby nám určoval termíny - jen pro ilustraci…) Osobně jsem se ještě nepotkal s tím, že by někdo měl termín pravda definovaný tak jako ty.
Jinak totéž tvrdí i psychologové a podobné závěry najdeš i u sociologů ;)Aha.
pruzkum, podle ktereho humanitne vzdelani lide najdou zamestnani pomerne pohodlne.Což potvrzuje i odkazovaný obrázek.
to co považuješ za pravduPřečti si znova, na co reaguješ. A pak mi prosím napiš svoji definici termínu pravda, protože se nejspíš podstatně rozcházíme.
Konec konců, nemusíme chodit pro příklady daleko: Stačí se jen podívat jak třeba Nova ráda do zpráv vkládá "etické" poučky o tom co je správné a co ne a zároveň se snaží danou reportáž citově podbarvit. Parádní ukázka bulvární masové manipulace s lidmi a jejich postoji k některým tématům....Nechápu, jak to souvisí.
vs. to co ti o dané události někdo nabulíkujeJenže pak už to není pravda.
Není to o definici pravdy jako takovéJe. Moje definice pravdy:
DEF Tvrzení je pravdivé, pokud souhlasí se skutečností.Pokud přijmeme, že skutečnost je jenom jedna, je pravda taky jenom jedna. A „mezi pravdou a tim, co se skutečně stalo“ rozdíl není - by definition.
DEF Tvrzení je pravdivé, pokud souhlasí se skutečností.Jenže to je příliš zidealizované. Ve skutečnosti měřítkem pravdivosti je jen stanovisko a postoje konkrétního jedince - koneckonců, kdyby tomu tak nebylo, nejsou manipulace, justiční omyly, nedorozumění odpadnou i některé války.... Jak jsem psal výše : Život není matematická poučka. Život je o lidech (z pohledů lidí, samozřejmě), a každý člověk je naprosto jiný, jedinečný, nepředvídatelný, vice-méně ovlivnitelný... => ČLOVĚK JE TVOR RELATIVNÍ, TEDY I JEHO PRAVDA JE RELATIVNÍ (OSOBNÍ).
kdyby tomu tak nebyloCo by jak nebylo? Hádáme se o definicích, definicemi se přece chování světa kolem nezmění.
Hádáme se o definicích...Ne, já jsem původně psal o charakteru pravdy.
definicemi se přece chování světa kolem nezměníTo samozřejmě ne. Definice potřebuj lidé, pomáhají jim lépe zaškatulkovat a pochopit jednotlivé aspekty jejich života. Bohužel i mnohé definice vykazují stejný charakter relativnosti, o němž jsem psal výše.
K cemu je takova definice dobra? Nebo jinak, jak pak nazyvas to, co Jenda nazyva pravdou?To je vystizna poznamka. BTW, cela tahle diskuse mi silne asociuje jednu vetu ze Stoparova pruvodce po Galaxii: "... dokaze, ze cerne je bile, a na nejblizsim prechodu ho zajede auto."
Nebo jinak, jak pak nazyvas to, co Jenda nazyva pravdou?Jendovou pravdou. Pokud se na pravdivosti výroku shodneme shodneme oba je konsensulní.
Ta Jendova definice je uzitecna, pokud chci nekomu tu "pravdu", nebo lepe presvedceni, predat. Tam toho, kdo to presvedceni prejima, zajima, proc tomu muze verit. Muze ho napriklad zajimat, zda si to muze nezavisle overit, a pak uz neni lhostejne, jestli to je nejak relevantni k realite nebo ne.Jendova definice jaksi nebere v potaz fakt, že člověk, kterému chceš "pravdu" předat není deterministický stroj a má svůj vlastní mozek, myšlení, pohled, názory a vzdělání. A i když si pravdivost výroku bude ověřovat, nutně to neznamená, že výsledky pro něj budou dostatečně přesvědčující (nebo dokonce nebudou nakonec v rozporu s tím co tvrdíš). Z čehož plyne, to, že i kdyby se skutečnost sebevíc podobal výroku, jehož pravdivost pořád posuzuje jedinec a podle výsledku bude jednat. Což automaticky implikuje to co tvrdím : pravdivost nějakého výroku je čistě subjektivní záležitost. Pro daného jedince není důležité, zda ty jsi přesvědčen o pravdivosti svého tvrzení. On bude (není-li okolnostmi, např. násilím, nucen jinak) jednat podle svého přesvědčení. Konec konců, v diskuzích na Abíčku najdeme takových příkladů mnoho, není-liž pravda.
K cemu je takova definice dobra?Zase záleží na jedinci. Jestliže si relativnost skutečnosti neuvědomuje (a nebo si ji nechce ani připustit), je mu taková definice platná asi jako jako to, že subatomární částice mají vlastnosti částic a zároveň vln. Což je velká většina lidí. Nicméně přestože, si člověk v běžném životě neuvědomuje zvláštní vlastnosti elektronů, elektrony na to z vesela kašlou a dál se chovají obojetně a v rukou odborníků to už má nějaký užitek. Stejně tak, člověk který je přesvědčený o absolutní platnosti svých výroku, nic nezmění na tom, že se podle nich jiní chovat nebudou. Mimochodem, tou odbočkou k subatomární fyzice, mě tak napadá, že vlastně celá slavná teorie relativity, není o ničem jiném, než o relativnosti reality vůči konkrétnímu člověku (pozorovateli). Dalším takovým pěkným příkladem je vyšetřování nějaké velké bouračky, deset svědků z jednoho místa vidí tutéž událost, přesto se jejich tvrzení liší, někdy nepodstatně, jindy si mohou i odporovat.... Přesto žádný z nich nelže (tedy většinou - předpokládejme, že k tomu nemají žádný důvod - opravdu tvrdí to co zažili). Kdyby skutečnost byly schopni lidé vnímat lidé objektivně, pak neexistují pravdivostní paradoxy, pak není potřeba co nejvíce svědků k vyšetřování nehody (bohatě stačí dva) Hádky, konflikty. Jednou z častých příčin, je právě naprosto rozdílný pohled na nějaký výrok (každý má svou pravdu). Sice tuhle debatu za hádku nepovažuji, ale rozhodně tak trochu potvrzuje to co tvrdím, nemyslíš?
Jendovou pravdou. Pokud se na pravdivosti výroku shodneme shodneme oba je konsensulní.Nepochopil jsi tu otazku. Ja jsem ptam, jak nazyvas tu pravdu, ktera odpovida realite, tedy ktera odpovida jeho definici pravdy. Mam pocit, ze ti tam nekde zmizela jedna uroven abstrakce.
Jendova definice jaksi nebere v potaz fakt, že člověk, kterému chceš "pravdu" předat není deterministický stroj a má svůj vlastní mozek, myšlení, pohled, názory a vzdělání.To je uplne irelevantni namitka. Existuji pocitacove systemy, jako treba sachovy stroj (krasny priklad od Dana Dennetta), ktere jsou deterministicke, dokazi o svete uvazovat (i kdyz primitivne) a tedy maji pravdy, nebo lepe presvedceni. V jejich pripade je namitka, ze ty pravdy nelze predat kvuli nedeterminismu, zcestna.
A i když si pravdivost výroku bude ověřovat, nutně to neznamená, že výsledky pro něj budou dostatečně přesvědčující (nebo dokonce nebudou nakonec v rozporu s tím co tvrdíš).To je uplne jedno. Podstatne je, ze konsensualni definice pravdy nebere v potaz, zda muze nekdo ten experiment provest.
Z čehož plyne, to, že i kdyby se skutečnost sebevíc podobal výroku, jehož pravdivost pořád posuzuje jedinec a podle výsledku bude jednat. Což automaticky implikuje to co tvrdím : pravdivost nějakého výroku je čistě subjektivní záležitost.Pokud pripoustis existenci objektivni reality (a nejsi tedy solipsista), pak ta pravdivost neni ciste subjektivni. Vezmeme si jednoduchy priklad dvou tvrzeni: 1. Existuje buh. 2. Na kopci za Prahou stoji strom. Obe tvrzeni mohou byt pravdiva v tvem smyslu, ze se 2 lide dohodnou na tom, ze je povazuji za pravdiva. Ale je mezi nimi podstatny rozdil. U tvrzeni 2 umime rict, co muze nekdo jiny udelat, aby si overil, jestli je pravdive ("bez se podivat na ten kopec a uvidis tam ten strom"). Takze, druhe tvrzeni je pravdive v jinem smyslu, a ten smysl podchycuje prave ta Jendova definice - soulad s objektivni realitou.
Pro daného jedince není důležité, zda ty jsi přesvědčen o pravdivosti svého tvrzení. On bude (není-li okolnostmi, např. násilím, nucen jinak) jednat podle svého přesvědčení.To neni pravda. Verit tomu, v co veri jini lide muze byt uzitecne. Setri to cas, napriklad.
Jestliže si relativnost skutečnosti neuvědomujePrijde mi, ze si pletes rozdil mezi objektivnim a subjektivnim a rozdil mezi absolutni pravdou (treba v matematice) a "relativni" pravdou, ve smyslu miry, v jake muzeme necemu verit nebo neco experimentalne pozorovat.
Mimochodem, tou odbočkou k subatomární fyzice, mě tak napadá, že vlastně celá slavná teorie relativity, není o ničem jiném, než o relativnosti reality vůči konkrétnímu člověku (pozorovateli).Z teorie relativity nic takoveho, "filozoficky hlubokeho", neplyne (jenom se absolutnost casu a prostoru nahradi jinou absolutnosti, totiz rychlosti sireni svetla). Cele tve uvahy o fyzice mi silne pripominaji posledni XKCD tady na Abclinuxu.
Kdyby skutečnost byly schopni lidé vnímat lidé objektivně, pak neexistují pravdivostní paradoxyPravdivostni paradoxy vznikaji nezavisle na tom, jak lide vnimaji skutecnosti. Existuji i v matematice, kde zadna subjektivita ani indeterminismus neni.
Sice tuhle debatu za hádku nepovažuji, ale rozhodně tak trochu potvrzuje to co tvrdím, nemyslíš?Nemyslim. Ty tvrdis, jestli to chapu spravne, ze "objektivni pravdivost", jak ji definoval Jenda, nema zadny smysl. Ja tvrdim, ze je to uzitecne to takto mit zadefinovane a ze tomu, cemu ty rikas "pravdivost", bychom meli lepe rikat presvedceni (viz vyse uvedeny priklad).
"Nepochopil jsi tu otazku. Ja jsem ptam, jak nazyvas tu pravdu, ktera odpovida realite, tedy ktera odpovida jeho definici pravdy. Mam pocit, ze ti tam nekde zmizela jedna uroven abstrakce."Nepochopil jsi tu odpověď. Vzhledem k tomu, že považuji skutečnost relativní vzhledem k jedinci, je otázka na výraz pravdy vázané na absolutní skutečnosti jaksi mimo mísu ;)
"To je uplne irelevantni namitka. Existuji pocitacove systemy, jako treba sachovy stroj (krasny priklad od Dana Dennetta), ktere jsou deterministicke, dokazi o svete uvazovat (i kdyz primitivne) a tedy maji pravdy, nebo lepe presvedceni. V jejich pripade je namitka, ze ty pravdy nelze predat kvuli nedeterminismu, zcestna."Proboha. Žádný počítač nedokáže uvažovat, to je naprostý nesmysl. Počítač POUZE MECHANICKY PLNÍ ZADANÝ PROGRAM A PROVÁDÍ VÝPOČTY, KTERÉ SESTAVILY UVAŽUJÍCÍ BYTOSTI S DATY KTERÉ MU TYTO BYTOSTI ZADALI. Počítač je možná schopný odvodit rovnici s té stávající, ale samosvolně (tedy bez odpovídajícího programu) ji nesestaví. Nevytvoří nový postup - člověk ano. Navíc charakteristikou myšlení je určitá míra abstrakce, a určitá míra svobodné vůle, kterou žádný dnešní počítač nemá. A obávám se že hned tak mít nebudou. Kasparov tvrdil, že IBM sestavilo počítač jen proto, aby jej ten počítač porazil. Ve skutečnosti nebyl poražen počítačem, ale týmem skvělých matematiků a programátorů. Rozdíl mezi strojem a člověkem je ten, že stroj NEDOKÁŽE VĚDOMĚ udělat instrukci navíc. Pojmy determinismus a myšlení se téměř vylučují. Znáš vůbec pojmy se kterými operuješ?
"To je uplne jedno. Podstatne je, ze konsensualni definice pravdy nebere v potaz, zda muze nekdo ten experiment provest."WTF??? Na tom jsi byl, prosím tě, kde? Byl jsi vůbec na té zatracené Wikipedii a přečetl jsi si tu definici?
"Pokud pripoustis existenci objektivni reality (a nejsi tedy solipsista),"Ne, jsem relativista ;) A z relativního pohledu může klidně nějaká objektivní skutečnost být, ale podstatné je, že se jí člověk může přiblížit jen ve velmi omezené míře. Např.se shodneme na tom, že 1 + 1 = 2. Složitější to bude v případě třeba v případě, že kolem nás projde ženská a každý z nás budeme mít jiný názor na její vzhled. Naprosto jiná situace je v posuzovaní pravdivosti výroků o věcech již jsme nebyly přímími účastniky (Nechal se Ráth uplácet, nebo se jak pitomec nechal nachytat do připravené boudy?), ale i těch které oba společně zažijeme (autonehoda). Už vůbec nemá smysl mluvit o absolutní pravdě vzhledem k pojmům které mají abstraktní charakter (Který Bůh je ten pravý? A kdo to vlastně je? A existuje vůbec nějaký? - mimochodem z tohoto hlediska mi přijde jako jeden z nejlepších paradoxu výrok, který jsem zachytil právě zde v nějaké diskuzi na Abíčku: "Na Boha nelze aplikovat naši dvoustavovou logiku"
).
"Vezmeme si jednoduchy priklad dvou tvrzeni: (atd ...)"Ne. Obě tvrzení mohou být z hlediska toho komu je předáváš relativní. Pořád zapomínáš, že dotyčný ti to nemusí věřit. Řeknešli mu "Za kopcem je strom. Půjdem spolu na pajtl..." Můžeš se dočkat odpovědi "Kecáš, nikam nejdu, nikdy v těch místech stromy nebyly...". Z jeho hlediska mu lžeš a taky se podle toho zachoval. Může se však jít přesvědčit na vlastní oči. Uvidí strom, uzná že se mýlí a nastává konsensus - shoda. O absolutní pravdě ve vztahu k pojmu Bůh, se nemá ani cenu rozepisovat. Myslím, že relativnost tohoto pojmu vlastní krví podepsalo už dost lidí...
To neni pravda. Verit tomu, v co veri jini lide muze byt uzitecne. Setri to cas, napriklad.Co to prosím tě je za blábol? Pravdivost nějakého výroku buď z různých důvodů buď jedinec potvrdí, zamítne, nebo k němu bude lhostejný. A bude podle toho také jednat. Žádné šetření času s tím nemá naprosto nic společného O.o
"Z teorie relativity nic takoveho, "filozoficky hlubokeho", neplyne (jenom se absolutnost casu a prostoru nahradi jinou absolutnosti, totiz rychlosti sireni svetla).To se hluboce pleteš (dokonce i vzhledem k tomu co sám píšeš v té závorce). Ale tohle necháme na jindy....
"Cele tve uvahy o fyzice mi silne pripominaji posledni XKCD tady na Abclinuxu."To je mi upřímně šumák.... Mě tahle diskuze taky ledacos připomíná
Kdyby skutečnost byly schopni lidé vnímat lidé objektivně, pak neexistují pravdivostní paradoxy Pravdivostni paradoxy vznikaji nezavisle na tom, jak lide vnimaji skutecnosti. Existuji i v matematice, kde zadna subjektivita ani indeterminismus neni.Ale, ale. Řekl bych že téměř celá matematika je přísně deterministická. Faktem je, že v případě realných a komplexních čísel si tím nejsem už tak jistý, ale to je na diskuzi pro úplně někoho jiného. Každopádně výroky deterministické jsou ;) Pravdivostní paradoxy jsou důsledkem vnímání skutečnosti. Podobně jak v matematice jsou důsledkem zadaných hodnot výroků.
"Nemyslim. Ty tvrdis, jestli to chapu spravne, ze "objektivni pravdivost", jak ji definoval Jenda, nema zadny smysl. Ja tvrdim, ze je to uzitecne to takto mit zadefinovane a ze tomu, cemu ty rikas "pravdivost", bychom meli lepe rikat presvedceni (viz vyse uvedeny priklad)."Ty jsi tu diskuzi vlastně nečetl? Jenom (možná) posledních pár příspěvků, že mám pravdu? Jenda se v reakci na narážku na to, že taktéž existuje subjektivní pravda, ptá: "Pravda není (alespoň defaultně) objektivní? Co je subjektivní pravda?" A já odpovídám: Ne, pravda není defaultně objektivní, vzhledem k tomu že skutečnost jako taková je relativní vůči danému konkrétnímu jedinci, který posuzuje pravdivost výroku vztahujícího se k dané skutečnosti. A jde to i otočit (jako v matematice): Jenda má vlastně pravdu. Tvrzení je pravdivé, souhlasí-li se skutečností. Vzhledem k tomu, že skutečnost relativní vůči konretnímu jedinci, je výsledek furt pět. Kdyby jsi celou tu zatracenou diskuzi četl, věděl by jsi, že nešlo ani tak o definici pravdy, jako o charakter pravdy samotné. Taky by jsi věděl, že nebyl jsem to já kdo tuhle diskuzi začal, takže je nás asi víc, kdo si uvědomujeme, že to stou objektivitou pravdy bude trochu jinak. Dost na to, aby to vedlo přesně k tomu co jsem psal - tahle diskuze sama minimálně ukazuje, že se nemusím plést ve svých závěrech. To by bylo i k tomu co jsem doposud vynechal :
Prijde mi, ze si pletes rozdil mezi objektivnim a subjektivnim a rozdil mezi absolutni pravdou (treba v matematice) a "relativni" pravdou, ve smyslu miry, v jake muzeme necemu verit nebo neco experimentalne pozorovat.K tomu bych dodal (a už mě to přestává bavit), že lidé nejsou deterministické stroje. Takže s absolutní pravdou z matematiky tu nemá vůbec moc smysl nějak operovat. Možná by to chtělo míň čumět do monitoru a víc se věnovat svému okolí, a trochu přemýšlet o tom co se kolem mě děje. Pozorovat, jak vlastně probíhá celá ta událost, kdy se dotyčný jedinec rozhoduje, jestli daný vírok přijme jako pravdivý, nebo ne... atd. Třeba potom už se tu neobjeví taková kravina jako "šetří to čas"
Jenže jak jsem ti psal výše - spoustu lidí ani nenapadne něco takového. Stejně jako Jendu asi nikdy nenapadlo, že by někdo mohl pochybovat o "absolutní pravdě"...
Přitom by to IMHO šlo vyřešit celkem elegantně nějakou mail app co by uměla automaticky hledat a stahovat certifikáty od lidí co maj ten samej program nebo šifrujou nějak jinak (ale se stejnym algoritmem), ne?Ane. Nemáš šanci řetězec "jenda@hotmail.com" spárovat s daným klíčem. Existuje možnost se "někoho" zeptat a doufat, že ti nelže, respektive že se na lež co nejdřív přijde (a pak zpětně vyhlásit uživateli "předchozí nebo tato komunikace byla odposlechnuta, sorry"). No a jinak se ta aplikace jmenuje GnuPG.
Proč tohle ještě nikdo neimplementoval např. v Thunderbirdu, když o tom všichni tak mluví?Protože (IMHO) prostě nejde udělat jakési „transparentní šifrování, o kterém uživatel nemusí vůbec nic vědět a nemusí se o nic starat“. Jinak TB má defaultně šifrování S/MIME a je rozšíření Enigmail na OpenPGP.
Proč tohle ještě nikdo neimplementoval např. v Thunderbirdu, když o tom všichni tak mluví?Protože 90 % uživatelů používá webmail.
O lenosti to neni, je to (bohuzel) naprosto bezna praxe a vetsina bezne nasazovanych mailovych klientu to moc neusnadnuje a rozesila nesifrovane by default.
O lenosti to neniA o čem to tedy je? Já jsem si prostě přečetl něco o asymetrické kryptografii a OpenPGP, nainstaloval si příslušný balíček a jedu.
O lenosti to neni, je to (bohuzel) naprosto bezna praxeNon sequitur.
a vetsina bezne nasazovanych mailovych klientu to moc neusnadnujeMně to v Thunderbirdu funguje jednoduše a v pohodě, děkuji za optání.
a rozesila nesifrovane by defaultA co má jako dělat? Zabránit odeslání mailu, dokud nebude sjednán klíč?
Mailovi klienti tomu nepomahaji, nevaruji pred odeslanim nesifrovanych mailu (jako treba web client pri opousteni https), nenabizi automaticky pruvodce pro vytvoreni podpisu a spousta lidi tak nema ani potuchy ze je nejaky problem.
No to jste hroznej borec, ze si to umite nakonfigurovat, ale pro lidi z ne-IT vzdelanim nebo profesi to problem je, rozhodne to neni tak trivialni zalezitost jak se tu snazite naznacit.No jo, ale co s tím? Já si nedokážu představit šifrování, které dokáže používat i úplná lama. (ne, e-mailový klient, který požaduje při psaní na libovolnou novou adresu zadat do políčka fingerprint protistrany mezi to nepatří) Nejsem expert na UX, nechcete zkusit něco navrhnout/odkázat?
Vy zase budete vypadat jako ignorant v jejich oboru a jim to pritom bude pripadat proste.OTOH, já když se nevyznám ve vyhodnocování EEG záznamů, tak nevyhodnocuju EEG záznamy, a když se nevyznám v opravování brzd u auta, tak neopravuji brzdy u auta a nechám radši oboje to odborníkům.
(jako treba web client pri opousteni https)Nemyslel jste spíš „web client pri nenavštívení https“?
nenabizi automaticky pruvodce pro vytvoreni podpisuOK, defaultní podpora by potěšila. Tedy až bude existovat nějaký SW na PGP, jehož používání je jednodušší než instalace addonu do Thunderbirdu.
a spousta lidi tak nema ani potuchy ze je nejaky problemAgain, jak chcete po člověku, který dosud netušil, že e-mail je jaksi nešifrovaný, aby správně používal něco tak složitého, jako je asymetrická kryptografie?
No jo, ale co s tím? Já si nedokážu představit šifrování, které dokáže používat i úplná lama.Ja taky nejsem expert na UX, ale predstavit si to dokazu. Vezmi si internetove bankovnictvi. To je bezpecne, prinejmensim relativne, a pouzivaji to lamy. Co ty banky delaji jinak? Me proste opravdu pripada, ze se hackerum (jako jsi ty) nechce resit ten problem "posledni mile" k normalnim uzivatelum. (Aniz bych se jim divil - me se take nechce resit.
) Ale je pak nefer si stezovat, ze to normalni uzivatele nepouzivaji.
To je bezpecne, prinejmensim relativne, a pouzivaji to lamy.Je zhruba tak bezpečné jako webmail přes HTTPS nebo mail přes IMAPs - a to už je dneska standard.
Me proste opravdu pripada, ze se hackerum (jako jsi ty) nechce resit ten problem "posledni mile" k normalnim uzivatelum. (Aniz bych se jim divil - me se take nechce resit.Já ani nevím, jak to řešit.
Uživatel si může nosit „portable“ verzi třeba Thunderbirdu na flešceStaticky skompilovanou a pro vsechny kombinace OS a CPU?
nebo tam mít nainstalovanou svoji distribuci se svými programy a konfigurací a tu si na cizím počítači nabootovat.Nechat bootovat nekoho ciziho na svem pocitaci je jeste vic o hubu a v mnoha pripadech to neni povoleno. Krom toho, i kdyby nahodou vsechen hardware bez potizi fungoval, tak stejne je s tim spousta prace (od povoleni bootu v BIOSu az po konfiguraci site), ktere je o dost vic, nez si proste tech par konfiguracnich promennych rucne nastavit do lokalniho klienta.
Jenze, spolecensky je to zda se pro mnoho lidi neprijatelne.Pro mě třeba proto, že nelze srovnávat komfort práce na desktopu a na nějakém přenosném zařízení.
Staticky skompilovanou a pro vsechny kombinace OS a CPU?
GNU/Linux, Windows, Mac OS X, 64b, 32b… ano je to nějakých pět nebo šest binárek, které bys tam musel mít. Ale zase stačí použít již existující SW. Jaká je pravděpodobnost, že by na cílovém počítači byl nainstalovaný ten e-mailový klient, který rozumí tomu novému formátu?
A pořád je to dost na nic, protože když ten počítač bude zavirovaný, dojde pravděpodobně ke krádeži tvých hesel a klíčů.
Obávám se, že tohle nemá pohodlné a zároveň bezpečné řešení. Nejschůdnější by asi bylo mít svoje aplikace a data v mobilu a na návštěvě se připojit přes WiFi
Pro větší pohodlí by mobil mohl mít HDMI a USB konektor – připojíš si monitor a USB hub, ve kterém bude klávesnice, myš a síťovka – a máš v podstatě plnohodnotný počítač.
Nechat bootovat nekoho ciziho na svem pocitaci je jeste vic o hubu a v mnoha pripadech to neni povoleno.
Radši odpojím disk a nechám někoho cizího nabootovat jeho vlastní distro než abych vystavoval svůj soukromý klíč a hesla cizímu nedůvěryhodnému počítači.
No jo, ale co s tím? Já si nedokážu představit šifrování, které dokáže používat i úplná lama. (ne, e-mailový klient, který požaduje při psaní na libovolnou novou adresu zadat do políčka fingerprint protistrany mezi to nepatří) Nejsem expert na UX, nechcete zkusit něco navrhnout/odkázat?
Pro začátek by stačilo do prohlížeče přidat automatické generování páru klíčů (pokud ho uživatel ještě nemá) a napojení na API nějaké CA1, která by jen ověřila vlastnictví dané e-mailové schránky (posláním e-mailu, který by přijal program a vytáhle z něj kód a předal API CA). A poté by klient automaticky nahrál veřejný klíč na klíčový server. Tohle by byla první úroveň zabezpečení a program by to nějak signalizovat – ve smyslu: „je to trochu zabezpečené, není to úplně jako korespondenční lístek, který si přečte každá pošťačka, ale úplně byste na to spoléhat neměli“. Pro začátek alespoň něco.
Dalším stupněm by bylo posbírání podpisů od více (důvěryhodných) uživatelů, kteří potvrdí, že to je daná osoba. A nejvyšší stupeň – když se s tou osobou setkám a vyměníme si otisky klíčů na papíře. Tohle už v těch programech je včetně nějakého GUI, jen by to chtělo trochu učesat a dát tomu jednotnou fasádu.
[1] asi by bylo vhodnější použít GPG než x509, protože v GPG je možné mít certifikát resp. veřejný klíč podepsaný od více „CA“ současně
Uživatel se musí naučit, že pro přístup k e-mailům mu nestačí jméno a heslo, ale potřebuje zazálohovaný ještě pár klíčů, jednodušeji to už moc nejde. Ještě by mohl být klíč odvozený z hesla, ale to není úplně ono…
Jasně, klíče můžou být na USB a může to být co nejvíc uživatelsky pohodlné. Ale uživatel se stejně musí naučit, že si na ty soubory (nebo celou klíčeknu) musí dávat pozor – nesmí o ně přijít, jinak přijde o e-maily, a nesmí si je nechat ukrást (třeba nějakým spywarem, který odchytí i heslo), jinak přijde o soukromí.
Pak je tu možnost použít HW token, to tyhle problémy částečně řeší, ale ten si zase uživatel musí koupit, což značně zpomaluje šíření takové technologie. Možná by šly recyklovat staré mobily – mají vše, co potřebuješ: displej, abys věděl co podepisuješ, klávesnici, abys zadal heslo, paměť pro uložení klíčů i procesor pro počítání kryptografických funkcí… V podstatě by stačilo napsat jednoduchou J2ME aplikaci a HW token by najednou mohl mít každý, komu se v šuplíku válí nějaký starý mobil.
Obavam se, ze se tady na foru nad tim vetsina lidi pohorsi, ale tutorial o tom nenapise.Protože tutoriálů už jsou tři prdele.
Protoze i pres to, ze delaji takto ramena, ve skutecnosti na soukromi take (soukromne) rezignovali.Tady bohužel musím souhlasit a platí to i pro mě.
Protože tutoriálů už jsou tři prdele.Konkretne tady na Abclinuxu za posledni dobu zadny nevidim (od Snowdenovych leaku). Pritom by to byl vyborny clanek, myslim. Tvoje zkusenost je tezko prenositelna. Tohle znamena trochu vcitit se do mysli tech uzivatelu. Ja treba pouzivam Gmail - co by pro me znamenalo premigrovat na Thunderbird? Nekdo treba pouziva Facebook.. jak to spojit? A tak dale. To jsou problemy "posledni mile" k beznym uzivatelum, a bylo by hezke, kdyby je nekdo pri psani tech tutorialu uvazil. Dalsi zajimava vec je treba GNUNet..
Na Rootu je seriál o GnuPG, tady na Ábíčku je taky článek o GnuPG nebo návod jako používat S/MIME.
a treba pouzivam Gmail - co by pro me znamenalo premigrovat na Thunderbird?
Popsat, jak si nastavit IMAP?
Nekdo treba pouziva Facebook.. jak to spojit?
Pokud možno nepoužívat ho vůbec. Nebo si nainstalovat WebPG nebo GPGFox
Chci napsat nějaký článek na kinderporno.cz, ale zatím jsem to dost odkládal, protože mi přišlo, že návodů je všude dost. Ale když dáme dohromady, včem by tenhle měl být lepší a unikátní, tak se k tomu třeba dokopu. BTW: byl bys ochotný se nějak zapojit? Nebo Jenda? Případně aspoň udělat korekturu nebo navrhnout strukturu a pomoct s testováním nástrojů?
A prosim te jeste, hod to na jiny server. Na tvem kinderporno.cz to normalni lidi cist nebudou.
Obávám se, že většina lidí sice řekne: "To je strašný!", ale OpenPGP či ekvivalent si nezprvozní.Mám nainstalované GPG, ale v klíčence nemám moc klíčů. Většina lidí, kteří mi píšou/se kterými si píšu totiž jaksi nemá keypair. Takže mi instalace GPG moc nepomohla. Pak mám ještě software na S/MIME a OTR a tam je to podobné.
Mám nainstalované GPG, ale v klíčence nemám moc klíčů. Většina lidí, kteří mi píšou/se kterými si píšu totiž jaksi nemá keypair.Aha, takze si dopisujete se samyma lenochama. To je ale smula
21.8.2013 21:05
21.8.2013 01:10
23.8.2013 14:00
20.8.2013 18:31
21.8.2013 11:32
21.8.2013 06:49
21.8.2013 12:00
22.8.2013 12:26
20.8.2013 17:03
