Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
).
smutnym faktom je, ze kto vie oop, sa castejsie uchyli k pythonu ci jave, ako si nicit zivot php-ckom
jedine co ma tak napad, PEAR
Já osobně jsem zjistil, že když člověk chce napsat dobrou webovou aplikaci, je zapotřebí nějaký framework (cizí nebo svůj). To podstatně změní způsob práce. Minimálně použít něco, co oddělí vzhled stránek od získávání a zpracování dat. Kdybych se já osobně chtěl naučit dělat projekt v PHP tak bych si zkusil zjistit co existuje za free frameworky, promyslel si, který mi vyhovuje a pak možná bych se podíval na nějakou aplikaci napsanou v tomto frameworku.
Když se to tak vezme, tak v podstatě šablonovací systémy vytvářejí nové programovací jazyky (jako "nadstavby" původního). Takže je svým způsobem jedno, jestli do prezentační logiky vkládáš "programovací jazyk šablon", nebo přímo třeba PHP...
Každopádně šablonami se teď moc nezabývám.
(Čímž jsem chtěl říci, že pro PHP nejsou nějaké nadstavby (ne šablony) tak potřeba -- pokud jsem je správně pochopil.)
{$něco}. Tento celek je pak zpracováván zpracovatelem šablon. Šablony slouží k oddělení aplikační logiky (dejme tomu výběry z databází, ověřování autentizace...) od vlastního HTML kódu.
CSS je něco jiného -- je to kód, který popisuje vzhled HTML značek.
Tiskni
Sdílej: