MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
Rozdíl je hlavně takový - to, co Gentoo udělá automaticky, tak v LFS musíš dělat ručně a není toho zrovna málo. Tedy pokud nepokročíš tak daleko, že si do LFS nainstaluješ nějaký balíčkovací systém, což už je prakticky vynalézání kola.
Když chceš nainstalovat program, v Gentoo zadáš příkaz emerge názevprogramu, kdežto u LFS musíš zjistit všechny závislosti (a závislosti závislostí) a ty i program ručně sestavit. Naštěstí kniha BLFS (Beyond LFS) obsahuje návody pro instalaci většiny obvyklých programů.
Gentoo je distribuce, o které se starají desítky (stovky?) lidí. Jakmile se objeví chyba, někdo ji opraví a balíčkovací systém se už postará o zbytek. Stejně tak aktualizace na nové verze programů. V LFS se o to všechno budeš muset postarat sám.
Shrnul bych to takhle - LFS není na práci, ale na poznání toho, jak GNU/Linux funguje, z čeho se skládá a jak jeho součásti spolupracují. Také je to dobré vodítko při přípravě specializované distribuce.
PS. Zkoušel jsem obojí a teď jedu na Debianu testing
LFS není na práci, ale na poznání toho, jak GNU/Linux funguje, z čeho se skládá a jak jeho součásti spolupracují. Také je to dobré vodítko při přípravě specializované distribuce.Náhodou já na (B)LFSku už jedu přes rok a nemůžu si stěžovat.
Gentoo jsem vyzkoušel na vserveru pipni a stále raději zůstávám u LFS, protože mám rád ve svém systému pořádek a přehled co kde jak.
Stačí upravit /etc/inittab.
Tiskni
Sdílej: