MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
... Celkově za to dám max. 2000Kč...Pak to radeji postavit pro 100MBps FD a jeste zbyde na pivo (na odkazy jsem se nedival, stacil mi nazev vyrobce a cena)
Berte to asi takhle: 32-bitová PCI sběrnice o frekvenci 33 MHz, tedy to, co najdete ve všech klasických PC, vám dokáže přenést maximálně 132 MB/s, víc ani ve snu. To by sice na gigabit teoreticky stačilo, jenže o tu PCI sběrnici se bude síťová karta muset podělit s dalšími zařízeními, přinejmenším s řadičem toho disku, z něhož budete data obvykle číst (zvlášť je-li řeč o FTP serveru). To dělení navíc AFAIK není úplně beze ztrát. Dalším limitujícím faktorem je samozřejmě rychlost čtení z toho disku.
Něco jiného by samozřejmě byly gigabitové karty na PCI Express sběrnici, ale předpokládám, že o tom tady řeč není (i když Intel Pro/1000 na PCI-E 1x stojí přibližně stejně jako na klasickou PCI).
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
9.10.2006 12:27
scp, ale tam už samozřejmě hraje procesor docela podstatnou roli…
Jiná věc je Gb na páteři. Nebo v serveru, kde se mi o síťovku dělí spousta pc, a to navíc s jakousi pravděpodobností požadavků na totožná data (takže to teče z keší) a disky jsou výkonná pole na rychlé sběrnici.
Takže když se zamyslíš, 1Gb na doma je IMHO "jen pro ten pocit".
Tiskni
Sdílej:
