Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Co od toho čekáte? Plnohodnotný desktop? Já na něčem takovym pouštěl Mandrake 9.0 kdysi a zdá se mi, že to běželo ještě celkem slušně.
Mam podobny stroj a dosti swizne mi na tom bezi SLACKWARE, dokonce i KDE jede. Vetsina slusne vychovanych distribuci ma na svych homepage napsane hardwareove naroky, staci nebyt liny a podivat se na to. Ale stejne furt nechapu proc se tady lidi porat ptaji na jednu a tu samou vec, kdyz je to tak jednoduchy - vyzkousej a uvidis ktera ti padne nejlip.
mood = (machine != slackware) ? depressed : euphoria;Nainstaloval jsem Ubuntu 6.10, firefox se seknul,narocne na muj komp.To je dobrej vtip, takhle na noc :D BTW instalační příručku čtete, že (týká se Debianu)?
precetl jsem uz veskera foraTak zkuste ještě jednou a tentokrát i vnímat, co je tam napsáno. To je to, co radím ;)
. Ještě tak je velký rozdíl, mezi třeba novým Ubuntu 6.10 a Slackware. Protože v Ubuntu jsou různé šílenosti (jako upstart apod.).
Mezi Ubuntu a cokolivbuntu není rozdíl. Všechny vámi zmiňované aplikace lze doinstalovat přes apt. Jinak pokud máte Ubuntu, tak pro XUbuntu stačí nainstalovat jeden meta balík, xubuntu-desktop (nebo tak nějak.Nikde netvrdím, že to nejde doinstalovat do jiné mutace. Jenom mi příjde jednodušší si rovnou vybrat podle základního balíku aplikací, než to dodatečně předělávat.
Jakou distribuci Linux byste doporučiliKteroukoliv. Kvůli RAM a procesoru (graf. kartě) bude asi třeba sem tam něco vyladit - viz diskuse zde, FAQ, konkrétní otázky. Líp se asi taky bude dařit na tak malém HD distru, které si sám poskládáte, tj. instalovat základ a postupně přidávat aplikace (viz manuál konkrétní distribuce). A co se týče verze, ve světě Linuxu až tolik neplatí, že starší verze běhají na starším HW líp než ty nové, spíš naopak. Tedy rada: instalovat to nejnovější a raději si dobře vybírat co. Chcete-li se informovat o jednotlivých distribucích, tak si je tu přece vyhledejte, jsou tu jak články, tak zápisy v blozích, tak diskuse - na přesně stejné téma.
Co třeba sepsat pár obecných doporučení, aby se tyhle dotazy tak často neopakovaly...? Např.:
"nové PC" od cca 1,5 GHz a 512 MiB RAM - jakákoliv distribuce "střední třída" kolem 1 GHz a 256-512 MiB RAM - jakákoliv distribuce, ale mírně "lightweight" je plusem - vhodné distribuce (v abecedním pořadí): Arch Debian Slackware Xubuntu "starší PC" kolem 500 MHz a 128-256 MiB RAM (disk alespoň 3 GB) - tady už rozhodně raději něco "lightweight" - vhodné distribuce (v abecedním pořadí): Arch Damn Small Linux Debian Puppy Slackware Xubuntu - "nepříliš vhodné" aplikace a prostředí: OpenOffice.org (raději AbiWord, Gnumeric apod.) Gnome, KDE "veterán" cca 100-300 MHz a 64-128 MiB RAM - něco velmi "lightweight" - vhodné distribuce (v abecedním pořadí): Damn Small Linux Puppy - "nevhodné" aplikace: Firefox (raději Dillo, Links apod.) Thunderbird (raději Sylpheed, Balsa apod.)
Prosím o opravy a doplnění.
Co třeba sepsat pár obecných doporučení, aby se tyhle dotazy tak často neopakovaly...? Např.:Sice to nepomůže :D ale pište to pak rovnou sem, když už. Taky si přečtěte, co tam už je (totéž co píšu sem). Ten váš seznam bych ale označil za mírně nepravdivý, protože už na tom vašem "starším PC" běhá úplně všechno (včetně Gentoo), nejdůležitějším faktorem tady bude RAM. Ale provozoval jsem Gentoo na 128M PIII 700, včetně Firefoxu nebo OpenOffice.org (tam je totiž problém jen delší start, což je pro práci dost podružný faktor) a ne že bych trpěl. No ale to je přesně ten důvod, proč je takový seznam prakticky nemožné sestavit. Doporučil bych tedy orientovat se na sestavy pod 128M RAM a tak PII 400 MHz níže - tam je opravdu třeba vybírat, např. ten Puppy nebo DamnSmall nebo upravený Slackware či Debian. Obecně lze přidat upozornění, že čím víc grafických efektů (např. průhlednost/stíny oken v KDE, což lze povypínat, resp. nezapínat), tím hůř. Ale základní funkce poběží. Takže bych se spíš přimlouval za eventuální doplnění FAQ co se týče vlastních zkušeností z běhu distribucí na opravdu slabém HW, tedy Pentium a níže, 100M RAM a níže. Také zkušenosti z instalace distribucí na stroje bez CD-ROM a/nebo přístupu do sítě by stály za záznam.
Opravdu slabý HW k testování nevedu... Nejslabší, co jsem měl donedávna k disposici byl SFF Compaq s P2 350 a 256 MiB RAM. Ale před pár týdny se odporoučel do kytiček.
Vždycky záleži hlavně na účelu danýho počítače. Předpokládám, že nejčastější požadavky na slabší počítač jsou asi tak následující: přísup na internet (=> Firefox, Opera, Konqeror), e-maily (=> Thunderbird, KMail, Evolution), přehrávání audia/videa.
Na to bohatě stačí procesor od řekněme 400 MHz a pohodlí bude záležet hlavně na množství paměti: 64 MiB minimum, 128 MiB rozumné minimum, 256 MiB standard, 512 MiB komfort.
Od 128 MiB nahoru (při daném procesoru) můžu použít jakoukoliv distribuci. Jenom s tím rozdílem, že "většinové" distribuce (s přeplácanými srandičkami jako Gnome, KDE, 3D desktop, OO.org, transparentní vokýnka atd.) nebudou nejsvižnější (Fedora, Kubuntu, Mandriva, OpenSUSE, Ubuntu,...) kdežto "odlehčené" (desktopy jako XFce, IceWM, WindowMaker,... a méně náročné aplikace jako AbiWord apod.) budou svižnější a pohodlnější.
Zkrátka když se vrátíme k původnímu dotazu, tj. co na P2/400 se 192 MiB RAM, tak odpověd je: cokoliv, ale něco lehčího by bylo vhodné. Stačí Debian, Slackware, Vector, Xubuntu(desktop XFce, IceWM apod.), není potřeba hned Damn Small nebo Puppy. 192 MiB RAM stačí i pro "standardní" aplikace jako Firefox a Thunderbird, OpenOffice.org se bude sice asi spíš plazit, ale fungovat samozřejmě bude.
PS: všechny distribuce jsem se snažil řadit dle abecedy
.
Tiskni
Sdílej: