PixiEditor byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní univerzální all-in-one 2D grafický editor. Zvládne rastrovou i vektorovou grafiku, pixel art, k tomu animace a efekty pomocí uzlového grafu. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí GNU LGPL 3.0.
Byly představeny novinky v Raspberry Pi Connect for Organisations. Vylepšen byl protokol auditu pro lepší zabezpečení. Raspberry Pi Connect je oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče. Verze pro organizace je placená. Cena je 0,50 dolaru za zařízení za měsíc.
CISA (Cybersecurity and Infrastructure Security Agency) oznámila veřejnou dostupnost škálovatelné a distribuované platformy Thorium pro automatizovanou analýzu malwaru. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Ubuntu nově pro testování nových verzí vydává měsíční snapshoty. Dnes vyšel 3. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Proton AG stojící za Proton Mailem a dalšími službami přidala do svého portfolia Proton Authenticator. S otevřeným zdrojovým kódem a k dispozici na všech zařízeních. Snadno a bezpečně synchronizujte a zálohujte své 2FA kódy. K používání nepotřebujete Proton Account.
Argentinec, který byl náhodně zachycen Google Street View kamerou, jak se zcela nahý prochází po svém dvorku, vysoudil od internetového giganta odškodné. Soud uznal, že jeho soukromí bylo opravdu porušeno – Google mu má vyplatit v přepočtu asi 12 500 dolarů.
Eben Upton, CEO Raspberry Pi Holdings, informuje o RP2350 A4, RP2354 a nové hackerské výzvě. Nový mikrokontrolér RP2350 A4 řeší chyby, i bezpečnostní, předchozího RP2350 A2. RP2354 je varianta RP2350 s 2 MB paměti. Vyhlášena byla nová hackerská výzva. Vyhrát lze 20 000 dolarů.
Představen byl notebook TUXEDO InfinityBook Pro 15 Gen10 s procesorem AMD Ryzen AI 300, integrovanou grafikou AMD Radeon 800M, 15,3 palcovým displejem s rozlišením 2560x1600 pixelů. V konfiguraci si lze vybrat až 128 GB RAM. Koupit jej lze s nainstalovaným TUXEDO OS nebo Ubuntu 24.04 LTS.
Po půl roce od vydání verze 2.41 byla vydána nová verze 2.42 knihovny glibc (GNU C Library). Přehled novinek v poznámkách k vydání a v souboru NEWS. Vypíchnout lze například podporu SFrame. Opraveny jsou zranitelnosti CVE-2025-0395, CVE-2025-5702, CVE-2025-5745 a CVE-2025-8058.
Byla vydána nová verze 9.15 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Zdravím, nekamenujte mně. Jsem letitý uživatel Linuxu. Nicméně si kladu často otázku (a určitě nejsem sám), proč je instalace programů v Linuxu takový problém.Když nemáte lepší zábavu
Ve Win je spousta programů, které běží od Win98 do XP.A spousta programů, které v XP už neběží (běží špatně) a ještě větší spousta, která běží na XP, ale ne na Win98. Tak ... a co z toho? V Linuxu je spousta programů, které běží od RedHat 6.2 do Mandriva 2007 mimo jiné... ale obyčejně už jsou to novější a lepší verze.
V Linuxu je instalace programu závislá na konkrétní distribuci a její verzi. Tudíž chci-li si nainstalovat (např.) OpenOffce VerzeXX, pak musím mít distribuci pro tuto XX verzi.Není pravda. Máte-li k dispozici od producenta programu binární balíček s instalátorem, tj. tahá si s sebou všechny potřebné knihovny a závislosti, je nezávislý na distribuci. Často "nainstalovat" je možné pouze tak, že rozbalíte a umístíte soubory. Ovšem tím obejdete správce balíčků a připravíte se o automatické aktualizace. Což bude situace jako ve Windows... Nadto nabízí většina linuxových distribucí bonus navíc, který by měl být standardem: správce balíčků a skrze něj vyzkoušené a programy optimalizované (závislosti, integrace, patche apod.) do té dané distribuce. Jinými slovy, nejste závislý, můžete se v tom klidně hrabat sám, ale máte možnost dělat to elegantně. A když tohle všechno selže, máte v případě OpenSource programů možnost získat zdrojový kód a zkompilovat si program ručně s vlastními parametry (tohle už jste někdy pro Windows dělal???).
Lze si vůbec v Linuxu nainstalovat jeden program v několika verzích? Např. Mozillu, OO...Samozřejmě, že ano. Chce to ovšem obvykle ručně sdělit správci balíčků, protože ten je defaultně nastaven na výměnu starší verze za novější, tj. v některých distribucích je to snažší (Gentoo např.), v jiných se musí víc nastavovat (protože to je nestandardní chování). Co se týče podobných úvah, doporučuju založit si zde blog a tam se vyplkávat. Sem by měly patřit konkrétní problémy, které mají řešení a ne pseudofilosofické úvahy o nesmrtelnosti chrousta. Já považuji naopak instalaci programů v Linuxu díky správcům balíčků (a eventuelně více možnostem) za maximálně pohodlnou a snadnou.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz