Byla vydána první veřejná preview verze PrusaSliceru 3.0. Přesně 15 let po zveřejnění první verze Slic3ru, které připadlo na 1. září 2011. Jedná se o dosud největší upgrade PrusaSliceru: "Řídili jsme se tím, co skutečně potřebujete, a tak jsme například zcela zahodili stávající uživatelské rozhraní a vytvořili ho znovu od nuly. Přinášíme také nový systém projektů, kompletně přepracované profily navržené pro moderní tiskárny s větším
… více »Byl vydán Mozilla Firefox 155.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Vypíchnout lze Smart Window, zatím ale dostupné pouze pro uživatele v USA, Kanadě a Francii. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 155 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Tima Cooka na pozici generálního ředitele společnosti Apple dnešním dnem nahradil John Ternus, který byl dosud odpovědný za hardware. Tim Cook vedl Apple od roku 2011, kdy funkci převzal od později zesnulého spoluzakladatele společnosti Stevea Jobse. Za 15 let v čele Applu více než zdvojnásobil tržní hodnotu firmy.
Organizátoři konference LinuxDays ukončil veřejné přihlašování přednášek. Teď je na vás, abyste vybrali nejlepší témata pro letošní ročník. Hlasovat můžete do pondělí 7. září, poté bude podle výsledků hlasování sestaven program pro letošní ročník.
Servo, engine webového prohlížeče napsaný v Rustu, byl vydán ve verzi 0.5.0. Novinky shrnuje přehled projektu za červenec. Došlo k dalšímu pokroku ve vykreslování webových stránek. Současným cílem projektu je vytvořit komponentu webového prohlížeče jako WebView pro použití v jiných aplikacích.
IKEA a XBOX představují kolekci YXSTABY (pdf). Ta přináší designová a praktická řešení, díky nimž se prostor pro hraní během sekundy promění v útulný a harmonický domov.
Jonathan Thomas oznámil vydání verze 4.0 nelineární střižny OpenShot. Nově podporuje nahrávání obrazu a zvuku, vylepšuje uživatelské rozhraní, mj. color grading, přidává další efekty a mnoho dalšího (seznam změn).
Proběhlo hlasování o používání LLM při vývoji Debianu. Vývojáři Debianu si odhlasovali zodpovědné využívání generativní umělé inteligence.
Sovereign Tech Agency (Wikipedie) prostřednictvím svého fondu Sovereign Tech Fund podpoří vývoj Flatpaku částkou 508 640 eur.
Byla vydána první veřejná verze v7.0-mk2 projektu Multikernel (mklinux), který umožňuje spouštět více nezávislých linuxových jader současně na jednom stroji bez hypervizoru.
Zdravím, nekamenujte mně. Jsem letitý uživatel Linuxu. Nicméně si kladu často otázku (a určitě nejsem sám), proč je instalace programů v Linuxu takový problém.Když nemáte lepší zábavu
Ve Win je spousta programů, které běží od Win98 do XP.A spousta programů, které v XP už neběží (běží špatně) a ještě větší spousta, která běží na XP, ale ne na Win98. Tak ... a co z toho? V Linuxu je spousta programů, které běží od RedHat 6.2 do Mandriva 2007 mimo jiné... ale obyčejně už jsou to novější a lepší verze.
V Linuxu je instalace programu závislá na konkrétní distribuci a její verzi. Tudíž chci-li si nainstalovat (např.) OpenOffce VerzeXX, pak musím mít distribuci pro tuto XX verzi.Není pravda. Máte-li k dispozici od producenta programu binární balíček s instalátorem, tj. tahá si s sebou všechny potřebné knihovny a závislosti, je nezávislý na distribuci. Často "nainstalovat" je možné pouze tak, že rozbalíte a umístíte soubory. Ovšem tím obejdete správce balíčků a připravíte se o automatické aktualizace. Což bude situace jako ve Windows... Nadto nabízí většina linuxových distribucí bonus navíc, který by měl být standardem: správce balíčků a skrze něj vyzkoušené a programy optimalizované (závislosti, integrace, patche apod.) do té dané distribuce. Jinými slovy, nejste závislý, můžete se v tom klidně hrabat sám, ale máte možnost dělat to elegantně. A když tohle všechno selže, máte v případě OpenSource programů možnost získat zdrojový kód a zkompilovat si program ručně s vlastními parametry (tohle už jste někdy pro Windows dělal???).
Lze si vůbec v Linuxu nainstalovat jeden program v několika verzích? Např. Mozillu, OO...Samozřejmě, že ano. Chce to ovšem obvykle ručně sdělit správci balíčků, protože ten je defaultně nastaven na výměnu starší verze za novější, tj. v některých distribucích je to snažší (Gentoo např.), v jiných se musí víc nastavovat (protože to je nestandardní chování). Co se týče podobných úvah, doporučuju založit si zde blog a tam se vyplkávat. Sem by měly patřit konkrétní problémy, které mají řešení a ne pseudofilosofické úvahy o nesmrtelnosti chrousta. Já považuji naopak instalaci programů v Linuxu díky správcům balíčků (a eventuelně více možnostem) za maximálně pohodlnou a snadnou.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz