V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Zdravím, nekamenujte mně. Jsem letitý uživatel Linuxu. Nicméně si kladu často otázku (a určitě nejsem sám), proč je instalace programů v Linuxu takový problém.Když nemáte lepší zábavu
Ve Win je spousta programů, které běží od Win98 do XP.A spousta programů, které v XP už neběží (běží špatně) a ještě větší spousta, která běží na XP, ale ne na Win98. Tak ... a co z toho? V Linuxu je spousta programů, které běží od RedHat 6.2 do Mandriva 2007 mimo jiné... ale obyčejně už jsou to novější a lepší verze.
V Linuxu je instalace programu závislá na konkrétní distribuci a její verzi. Tudíž chci-li si nainstalovat (např.) OpenOffce VerzeXX, pak musím mít distribuci pro tuto XX verzi.Není pravda. Máte-li k dispozici od producenta programu binární balíček s instalátorem, tj. tahá si s sebou všechny potřebné knihovny a závislosti, je nezávislý na distribuci. Často "nainstalovat" je možné pouze tak, že rozbalíte a umístíte soubory. Ovšem tím obejdete správce balíčků a připravíte se o automatické aktualizace. Což bude situace jako ve Windows... Nadto nabízí většina linuxových distribucí bonus navíc, který by měl být standardem: správce balíčků a skrze něj vyzkoušené a programy optimalizované (závislosti, integrace, patche apod.) do té dané distribuce. Jinými slovy, nejste závislý, můžete se v tom klidně hrabat sám, ale máte možnost dělat to elegantně. A když tohle všechno selže, máte v případě OpenSource programů možnost získat zdrojový kód a zkompilovat si program ručně s vlastními parametry (tohle už jste někdy pro Windows dělal???).
Lze si vůbec v Linuxu nainstalovat jeden program v několika verzích? Např. Mozillu, OO...Samozřejmě, že ano. Chce to ovšem obvykle ručně sdělit správci balíčků, protože ten je defaultně nastaven na výměnu starší verze za novější, tj. v některých distribucích je to snažší (Gentoo např.), v jiných se musí víc nastavovat (protože to je nestandardní chování). Co se týče podobných úvah, doporučuju založit si zde blog a tam se vyplkávat. Sem by měly patřit konkrétní problémy, které mají řešení a ne pseudofilosofické úvahy o nesmrtelnosti chrousta. Já považuji naopak instalaci programů v Linuxu díky správcům balíčků (a eventuelně více možnostem) za maximálně pohodlnou a snadnou.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz