MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
mail normalne vola sendmail na lokalnim systemu, a ten se kouka na DNS, kdo ze to prijima postu pro cilovou domenu. Pokud nenajde MX zaznam, musi se podle RFC pokusit dorucit adresu podle A zaznamu. A ten v tvem pripade taky nemuze najit. Cili lokalni mailer na odesilacim stroji nemuze najit DNS zaznam pro cilovou domenu. Kdyz se pripojujes pres telnet jsi uz na cilovem systemu, ten DNS pro prichozi postu (ne relay) nekontroluje, zajima ho jenom jestli postu pro cilovou domenu prijima, proto to pres telnet funguje.
/etc/resolv.conf na systemu odkud odesilas.
dig ANY tisnet.eu na obou systemech.
dig.out klienta. DNS server klienta je spatne nastaveny. Vidis na co se prekladaji jmena hostitelu? Na balast. Proto mailer na klientskem serveru nemuze najit IP adresu (cili platny A zaznam) toho tveho postfixu a tudiz mu mail dorucit. Vsadim se, ze ti v zonovem souboru DNS serveru chybi tecky za hostname u zaznamu NS a MX (tudiz se za me prida origin).
IN NS XXX.YYY.ZZZ.AAA
IN MX N CCC.EEE.DDD.FFFa melo by tam byt neco jako
IN NS server1.tisnet.eu.
IN MX N server2.tisnet.eu.Ta tecka na konci hostname je dulezita, znaci, ze jde o FQDN a ze se nema pridavat domenove jmeno.
Tiskni
Sdílej: