Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
LS_OPPTIONS= ls
/bin/ls' a obejít tak alias?
unalias ls
LS_OPTIONS jsou ještě zlaté, koho bych někdy opravdu rád dostal do ruky, je ten, kdo v nejmenovaných distribucích vymyslel toto:
alias cp='cp -i' alias mv='mv -i'
a zejména zlatý hřeb(íček do rakve příčetnosti):
alias rm='rm -i'
/bin/rm nebo unalias, ale protože většinou pracuji na distribucích, které takto "bezpečné" nejsou, samozřejmě na to téměř vždy zapomenu.
1. To je hezké, že máte takový postoj, ale standardní chování unixových příkazů cp, mv a rm je takové, že se (skoro) na nic neptají. Pokud se vám to nelíbí, můžete používat přepínač -i nebo si na to nastavit alias. Ale vnucovat nestandardní "bezpečné" (viz bod 2) chování i těm, kdo o něj nestojí, je hloupost.
2. Představa, že vnucování dotazů typu "opravdu chcete …" ke každé sebeméně destruktivní operaci zvyšuje bezpečnost, je podle mého názoru pouhá iluze. Ze zkušenosti vím, že programy, které se tak chovají, nevedou k zodpovědnějšímu chování, ale naopak k podstatně nezodpovědnějšímu - uživatel se prostě naučí, že má ten enter mačkat dvakrát, případně že má mačkat enter-y-enter, ale rozhodně nezačne víc přemýšlet o tom, co dělá. A co je horší, uživatel zvyklý na takovou "vypolštářovanou" distribuci si může navyknout používat zmíněné příkazy bez přemýšlení, protože kdyby hrozilo, že si něco smaže, příkaz se ho zeptá; a když si pak sedne k standardně se chovajícímu systému, ta bezstarostnost se mu velmi rychle vymstí.
3. U příkazů cp a mv bych ještě vnucení implicitního přepínače -i byl ochoten se skřípěním zubů překousnout, ale u příkazu rm to musím označit za projev mdlého rozumu. Vy snad používáte příkaz rm k něčemu jinému než k mazání souborů? Já ne… Takže nechápu, proč by se mne měl ptát, zda chci smazat soubor. Kdybych to nechtěl, tak ho nemažu. O slaboduchosti chování toho přepínače při mazání většího počtu souborů (nebo nedej bože adresářových stromů) ani nemluvě…
/etc/bash.bashrc, csh.cshrc, ksh.kshrc
/etc/profile.d/alias.sh
mohlo by stacit na konec ~/.profile dat
unset LS_OPTIONS
nebo z nej vubec nenacitat /etc/profile.
na te verzi suse co mam k dispozici (9.2?) to funguje, ovsem mohli to od te doby nejak prekopat...
# ls -F --indicator-style=none
Snad je to ten přepínač, co jsi přehlédl a chceš. :)
Další varianta je nadefinovat si vlastní bashovou funkci ls a v ní si už zavolat skutečné ls tak, jak chceš.
Jak je to vše na BSD bohužel nevím.
ls na Debianu se žádnými LS_OPTIONS neřídí?
Příkaz ls se sám o sobě proměnnou LS_OPTIONS neřídí. V některých distribucích je ale defaultně nastaveno ls jako alias pro '/bin/ls $LS_OPTIONS'.
\ls
Tiskni
Sdílej: