Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 20 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
Desktopové prostředí Cinnamon, vyvíjené primárně pro distribuci Linux Mint, dospělo do verze 6.0. Seznam změn obsahuje především menší opravy a v říjnovém přehledu novinek v Mintu avizovanou experimentální podporu Waylandu.
OpenZFS (Wikipedie), tj. implementace souborového systému ZFS pro Linux a FreeBSD, byl vydán ve verzích 2.2.2 a 2.1.14. Přináší důležitou opravu chyby vedoucí k možnému poškození dat.
V ownCloudu byly nalezeny tři kritické zranitelnosti: CVE-2023-49103, CVE-2023-49104 a CVE-2023-49105 s CVSS 10.0, 8.7 a 9.8. Zranitelnost CVE-2023-49103 je právě využívána útočníky. Nextcloudu se zranitelnosti netýkají.
I letos vychází řada ajťáckých adventních kalendářů. Programátoři se mohou potrápit při řešení úloh z kalendáře Advent of Code 2023. Pro programátory v Perlu je určen Perl Advent Calendar 2023. Zájemci o UX mohou sledovat Lean UXmas 2023. Pro zájemce o kybernetickou bezpečnost je určen Advent of Cyber 2023…
Byla vydána verze 2.12 svobodného video editoru Flowblade (GitHub, Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání. Videoukázky funkcí Flowblade na Vimeu. Instalovat lze také z Flathubu.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 23.11 Topi. Přehled novinek v Changelogu.
Po 4 měsících vývoje byla vydána nová verze 4.2 multiplatformního open source herního enginu Godot (Wikipedie, GitHub). Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube.
Byla vydána nová stabilní verze 23.11 linuxové distribuce NixOS (Wikipedie). Její kódové označení je Tapir. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání. O balíčky se v NixOS stará správce balíčků Nix.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na hrozbu spojenou s používáním mobilní aplikace WeChat a její čínské verze Weixin (dále jen WeChat). Ta sbírá velký objem uživatelských dat, a právě to by – v kombinaci se způsobem jejich sběru – mohlo sloužit k přesnému zacílení kybernetických útoků.
LS_OPPTIONS= ls
/bin/ls
' a obejít tak alias?
unalias ls
LS_OPTIONS
jsou ještě zlaté, koho bych někdy opravdu rád dostal do ruky, je ten, kdo v nejmenovaných distribucích vymyslel toto:
alias cp='cp -i' alias mv='mv -i'
a zejména zlatý hřeb(íček do rakve příčetnosti):
alias rm='rm -i'
/bin/rm
nebo unalias
, ale protože většinou pracuji na distribucích, které takto "bezpečné" nejsou, samozřejmě na to téměř vždy zapomenu.
1. To je hezké, že máte takový postoj, ale standardní chování unixových příkazů cp
, mv
a rm
je takové, že se (skoro) na nic neptají. Pokud se vám to nelíbí, můžete používat přepínač -i
nebo si na to nastavit alias. Ale vnucovat nestandardní "bezpečné" (viz bod 2) chování i těm, kdo o něj nestojí, je hloupost.
2. Představa, že vnucování dotazů typu "opravdu chcete …" ke každé sebeméně destruktivní operaci zvyšuje bezpečnost, je podle mého názoru pouhá iluze. Ze zkušenosti vím, že programy, které se tak chovají, nevedou k zodpovědnějšímu chování, ale naopak k podstatně nezodpovědnějšímu - uživatel se prostě naučí, že má ten enter mačkat dvakrát, případně že má mačkat enter-y-enter, ale rozhodně nezačne víc přemýšlet o tom, co dělá. A co je horší, uživatel zvyklý na takovou "vypolštářovanou" distribuci si může navyknout používat zmíněné příkazy bez přemýšlení, protože kdyby hrozilo, že si něco smaže, příkaz se ho zeptá; a když si pak sedne k standardně se chovajícímu systému, ta bezstarostnost se mu velmi rychle vymstí.
3. U příkazů cp
a mv
bych ještě vnucení implicitního přepínače -i
byl ochoten se skřípěním zubů překousnout, ale u příkazu rm
to musím označit za projev mdlého rozumu. Vy snad používáte příkaz rm
k něčemu jinému než k mazání souborů? Já ne… Takže nechápu, proč by se mne měl ptát, zda chci smazat soubor. Kdybych to nechtěl, tak ho nemažu. O slaboduchosti chování toho přepínače při mazání většího počtu souborů (nebo nedej bože adresářových stromů) ani nemluvě…
/etc/bash.bashrc, csh.cshrc, ksh.kshrc
/etc/profile.d/alias.sh
mohlo by stacit na konec ~/.profile dat
unset LS_OPTIONS
nebo z nej vubec nenacitat /etc/profile.
na te verzi suse co mam k dispozici (9.2?) to funguje, ovsem mohli to od te doby nejak prekopat...
# ls -F --indicator-style=none
Snad je to ten přepínač, co jsi přehlédl a chceš. :)
Další varianta je nadefinovat si vlastní bashovou funkci ls a v ní si už zavolat skutečné ls tak, jak chceš.
Jak je to vše na BSD bohužel nevím.
ls
na Debianu se žádnými LS_OPTIONS neřídí?
Příkaz ls
se sám o sobě proměnnou LS_OPTIONS
neřídí. V některých distribucích je ale defaultně nastaveno ls
jako alias pro '/bin/ls $LS_OPTIONS
'.
\ls
Tiskni
Sdílej: