Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
case -1: err(...);
case 0: child(i, getpid());
case 1: -zaslani zpravy potomkovi-; wait(&stav);
}
}
int child(int i, pid_t mypid){
printf("%d: %d\n", num, chpid);
(void) signal(SIGUSR1, got_signal);
pause();
exit(0);
}
Tohle nedela vlastne nic, protoze zaroven nevim, jak zjistit pid potomka. fork(). Za prvé: PID potomka dostane rodič jako návratovou hodnotu funkce fork(). Za druhé: rodič i potomek pokračují dál návratem z funkce fork() a wait() můžete volat kdykoli později, takže vám nic nebrání si naforkovat potomků, kolik budete chtít, a pak na teprve čekat na jejich skončení.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
Nechtěl jsi spíš něco jako toto?:
for(i=0; i<n;; i++){
pid=fork();
switch(pid){
Ked to chces spravit, ako si napisal, zaznamenaj si pid vsetkych procesov do nejakeho pola, a az vsetky procesy vytvoris, mozes im posielat signaly podla libosti
#include <stdio.h>
#include <string.h>
#include <stdlib.h>
#include <errno.h>
#include <unistd.h>
#include <netdb.h>
#include <sys/types.h>
#include <sys/socket.h>
#include <sys/wait.h>
#include <sys/select.h>
#include <arpa/inet.h>
#ifndef POOL
#define POOL 10
#endif
int pipes[POOL][2]; /* roury, 0 = nic */
pid_t pids[POOL]; /* podprocesy, 0 = nic */
int main(int argc, char **argv) {
int i, j, status = 0;
struct in_addr ipv4a;
char ipv4as[INET_ADDRSTRLEN], line[100], *p;
struct hostent *he = NULL;
fd_set fds;
for (i = 0; i < POOL; i++) pipes[i][0] = pipes[i][1] = pids[i] = 0;
for (i = 0; i < POOL; i++) { /* tvorba podprocesů */
if (pipe(pipes[i]) < 0) { perror("Chyba roury"); break; }
if ((pids[i] = fork()) < 0) { perror("Chyba větvení"); break; }
if (pids[i] == 0) { /* podproces */
close(pipes[i][1]); /* podproces bude jen číst */
while ((j = read(pipes[i][0], &ipv4a, sizeof(ipv4a))) > 0) {
if (inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as)) == NULL)
printf("Byla předána chybná adresa.\n");
else
if ((he = gethostbyaddr(&ipv4a, sizeof(ipv4a), AF_INET)) != NULL)
printf("%s -> %s\n", ipv4as, he->h_name);
else
printf("Nezjištěn záznam pro %s (#%d - %s)\n", ipv4as, h_errno,
h_errno == HOST_NOT_FOUND ? "počítač nenalezen" :
h_errno == NO_RECOVERY ? "chyba DNS serveru" :
h_errno == TRY_AGAIN ? "zopakovat požadavek" : "chyba");
}
if (j < 0)
printf("Chyba v %d. procesu: %s\n", i+1, strerror(errno));
close(pipes[i][0]); /* už bylo dočteno */
exit(j == 0 ? 0 : 1);
} else
close(pipes[i][0]); /* hlavní proces bude jen zapisovat */
}
if (i < POOL) status |= 1;
else
while (!feof(stdin)) { /* načítání adres */
line[0] = '\0'; /* čištění řádku */
if (fgets(line, sizeof(line), stdin) == NULL) /* kontrola chyb */
if (!feof(stdin)) { /* před koncem souboru je to opravdu chyba */
perror("Chyba čtení");
status |= 2;
break;
}
if ((p = strrchr(line, '\n')) != NULL) *p = '\0'; /* vyhodíme '\n' */
if (line[0] == '\0') continue; /* přeskočíme prázdné řádky */
if (inet_pton(AF_INET, line, &ipv4a) <= 0) { /* neplatná adresa */
printf("Adresa '%s' je neplatná.\n", line);
status |= 4;
} else { /* pošleme požadavek podprocesu */
inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as));
FD_ZERO(&fds); /* vyrobíme nový seznam rour pro výstup */
j = 0;
for (i = 0; i < POOL; i++) {
FD_SET(pipes[i][1], &fds);
if (j < pipes[i][1]) j = pipes[i][1]; /* select chce max. hodnotu */
}
select(j+1, NULL, &fds, NULL, NULL); /* najdeme volnou rouru */
for (i = 0; i < POOL; i++)
if (FD_ISSET(pipes[i][1], &fds)) {
write(pipes[i][1], &ipv4a, sizeof(ipv4a)); /* pošleme požadavek */
break;
}
}
}
for (i = 0; i < POOL; i++) if (pipes[i][1] != 0) close(pipes[i][1]);
printf("Čeká se na ukončení podprocesů.\n");
for (i = 0; i < POOL; i++)
if (pids[i] > 0) {
waitpid(pids[i], &j, 0); /* počkáme na ukončení */
if (WEXITSTATUS(j) != 0) {
status |= 8;
printf("Došlo k chybě v %d. podprocesu.\n", i+1);
}
}
return status;
}
Zdrojový kód názorně ukazuje postup vytvoření podprocesů, výměnu informací s nadřazeným procesem a správné čekání na jejich ukončení.
Nejprve je funkcí pipe vytvořen pár int[2], kde první číslo je vstupní produ a druhé výstupní proud. Ihned následuje fork, který proces rozdvojí, okopíruje všechna data procesu v paměti a též všechny proudy.
Podprocesu je vrácena nula, podle toho jej poznáme. (Svoje číslo proces obvykle na nic nepotřebuje.) Podproces uzavře výstupní proud (je to jeho vlastní výstupní proud, v nadřazeném procesu se nestane nic) a načítá data ze vstupního procesu, které pak zpracovává. Až se data vyčerpají, podproces se ukončí voláním exit.
Nadřazený proces dostane od forku číslo procesu. Uzavře vstupní proud, zpracovává data ze standardního vstupu a posílá je k vyhodnocení podprocesům. (Ono to zjištění DNS někdy trvá docela dost dlouho, pokud máme adres hodně, skutečně se vyplatí jich zpracovávat víc zaráz právě pomocí podprocesů.) Za zmínku ještě stojí, že je dobré si najít podproces, který obslouží požadavek nejdřív – k tomu slouží onen select, který pozná proud připravený k zápisu. Až už na standardním vstupu nic není, uzavřou se výstupní proudy a počká se pomocí waitpid na skončení podprocesů.
select doporučuji použít funkci poll – více v manuálové stránce.
P.P.S.: Jednodušší příklad na fork se nabízí, když člověk hledá funkci spawn… z DOSu či Windows. Proč je tu jen exec…, který proces nahradí jiným programem? Protože je tu fork + exec.
Tiskni
Sdílej: