Open source webový aplikační framework Django slaví 20. narozeniny.
V Brestu dnes začala konference vývojářů a uživatelů linuxové distribuce Debian DebConf25. Na programu je řada zajímavých přednášek. Sledovat je lze online.
Před 30 lety, tj. 14. července 1995, se začala používat přípona .mp3 pro soubory s hudbou komprimovanou pomocí MPEG-2 Audio Layer 3.
Výroba 8bitových domácích počítačů Commodore 64 byla ukončena v dubnu 1994. Po více než 30 letech byl představen nový oficiální Commodore 64 Ultimate (YouTube). S deskou postavenou na FPGA. Ve 3 edicích v ceně od 299 dolarů a plánovaným dodáním v říjnu a listopadu letošního roku.
Společnost Hugging Face ve spolupráci se společností Pollen Robotics představila open source robota Reachy Mini (YouTube). Předobjednat lze lite verzi za 299 dolarů a wireless verzi s Raspberry Pi 5 za 449 dolarů.
Dnes v 17:30 bude oficiálně vydána open source počítačová hra DOGWALK vytvořena v 3D softwaru Blender a herním enginu Godot. Release party proběhne na YouTube od 17:00.
McDonald's se spojil se společností Paradox a pracovníky nabírá také pomocí AI řešení s virtuální asistentkou Olivii běžící na webu McHire. Ian Carroll a Sam Curry se na toto AI řešení blíže podívali a opravdu je překvapilo, že se mohli přihlásit pomocí jména 123456 a hesla 123456 a získat přístup k údajům o 64 milionech uchazečů o práci.
Byla vydána (𝕏) červnová aktualizace aneb nová verze 1.102 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.102 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Byla vydána nová verze 2.4.64 svobodného multiplatformního webového serveru Apache (httpd). Řešeno je mimo jiné 8 bezpečnostních chyb.
Společnost xAI na síti 𝕏 představila Grok 4, tj. novou verzi svého AI LLM modelu Grok.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
case -1: err(...);
case 0: child(i, getpid());
case 1: -zaslani zpravy potomkovi-; wait(&stav);
}
}
int child(int i, pid_t mypid){
printf("%d: %d\n", num, chpid);
(void) signal(SIGUSR1, got_signal);
pause();
exit(0);
}
Tohle nedela vlastne nic, protoze zaroven nevim, jak zjistit pid potomka. fork()
. Za prvé: PID potomka dostane rodič jako návratovou hodnotu funkce fork()
. Za druhé: rodič i potomek pokračují dál návratem z funkce fork()
a wait()
můžete volat kdykoli později, takže vám nic nebrání si naforkovat potomků, kolik budete chtít, a pak na teprve čekat na jejich skončení.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
Nechtěl jsi spíš něco jako toto?:
for(i=0; i<n;; i++){
pid=fork();
switch(pid){
#include <stdio.h> #include <string.h> #include <stdlib.h> #include <errno.h> #include <unistd.h> #include <netdb.h> #include <sys/types.h> #include <sys/socket.h> #include <sys/wait.h> #include <sys/select.h> #include <arpa/inet.h> #ifndef POOL #define POOL 10 #endif int pipes[POOL][2]; /* roury, 0 = nic */ pid_t pids[POOL]; /* podprocesy, 0 = nic */ int main(int argc, char **argv) { int i, j, status = 0; struct in_addr ipv4a; char ipv4as[INET_ADDRSTRLEN], line[100], *p; struct hostent *he = NULL; fd_set fds; for (i = 0; i < POOL; i++) pipes[i][0] = pipes[i][1] = pids[i] = 0; for (i = 0; i < POOL; i++) { /* tvorba podprocesů */ if (pipe(pipes[i]) < 0) { perror("Chyba roury"); break; } if ((pids[i] = fork()) < 0) { perror("Chyba větvení"); break; } if (pids[i] == 0) { /* podproces */ close(pipes[i][1]); /* podproces bude jen číst */ while ((j = read(pipes[i][0], &ipv4a, sizeof(ipv4a))) > 0) { if (inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as)) == NULL) printf("Byla předána chybná adresa.\n"); else if ((he = gethostbyaddr(&ipv4a, sizeof(ipv4a), AF_INET)) != NULL) printf("%s -> %s\n", ipv4as, he->h_name); else printf("Nezjištěn záznam pro %s (#%d - %s)\n", ipv4as, h_errno, h_errno == HOST_NOT_FOUND ? "počítač nenalezen" : h_errno == NO_RECOVERY ? "chyba DNS serveru" : h_errno == TRY_AGAIN ? "zopakovat požadavek" : "chyba"); } if (j < 0) printf("Chyba v %d. procesu: %s\n", i+1, strerror(errno)); close(pipes[i][0]); /* už bylo dočteno */ exit(j == 0 ? 0 : 1); } else close(pipes[i][0]); /* hlavní proces bude jen zapisovat */ } if (i < POOL) status |= 1; else while (!feof(stdin)) { /* načítání adres */ line[0] = '\0'; /* čištění řádku */ if (fgets(line, sizeof(line), stdin) == NULL) /* kontrola chyb */ if (!feof(stdin)) { /* před koncem souboru je to opravdu chyba */ perror("Chyba čtení"); status |= 2; break; } if ((p = strrchr(line, '\n')) != NULL) *p = '\0'; /* vyhodíme '\n' */ if (line[0] == '\0') continue; /* přeskočíme prázdné řádky */ if (inet_pton(AF_INET, line, &ipv4a) <= 0) { /* neplatná adresa */ printf("Adresa '%s' je neplatná.\n", line); status |= 4; } else { /* pošleme požadavek podprocesu */ inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as)); FD_ZERO(&fds); /* vyrobíme nový seznam rour pro výstup */ j = 0; for (i = 0; i < POOL; i++) { FD_SET(pipes[i][1], &fds); if (j < pipes[i][1]) j = pipes[i][1]; /* select chce max. hodnotu */ } select(j+1, NULL, &fds, NULL, NULL); /* najdeme volnou rouru */ for (i = 0; i < POOL; i++) if (FD_ISSET(pipes[i][1], &fds)) { write(pipes[i][1], &ipv4a, sizeof(ipv4a)); /* pošleme požadavek */ break; } } } for (i = 0; i < POOL; i++) if (pipes[i][1] != 0) close(pipes[i][1]); printf("Čeká se na ukončení podprocesů.\n"); for (i = 0; i < POOL; i++) if (pids[i] > 0) { waitpid(pids[i], &j, 0); /* počkáme na ukončení */ if (WEXITSTATUS(j) != 0) { status |= 8; printf("Došlo k chybě v %d. podprocesu.\n", i+1); } } return status; }Zdrojový kód názorně ukazuje postup vytvoření podprocesů, výměnu informací s nadřazeným procesem a správné čekání na jejich ukončení. Nejprve je funkcí
pipe
vytvořen pár int[2]
, kde první číslo je vstupní produ a druhé výstupní proud. Ihned následuje fork
, který proces rozdvojí, okopíruje všechna data procesu v paměti a též všechny proudy.
Podprocesu je vrácena nula, podle toho jej poznáme. (Svoje číslo proces obvykle na nic nepotřebuje.) Podproces uzavře výstupní proud (je to jeho vlastní výstupní proud, v nadřazeném procesu se nestane nic) a načítá data ze vstupního procesu, které pak zpracovává. Až se data vyčerpají, podproces se ukončí voláním exit
.
Nadřazený proces dostane od fork
u číslo procesu. Uzavře vstupní proud, zpracovává data ze standardního vstupu a posílá je k vyhodnocení podprocesům. (Ono to zjištění DNS někdy trvá docela dost dlouho, pokud máme adres hodně, skutečně se vyplatí jich zpracovávat víc zaráz právě pomocí podprocesů.) Za zmínku ještě stojí, že je dobré si najít podproces, který obslouží požadavek nejdřív – k tomu slouží onen select
, který pozná proud připravený k zápisu. Až už na standardním vstupu nic není, uzavřou se výstupní proudy a počká se pomocí waitpid
na skončení podprocesů.
select
doporučuji použít funkci poll
– více v manuálové stránce.
P.P.S.: Jednodušší příklad na fork
se nabízí, když člověk hledá funkci spawn…
z DOSu či Windows. Proč je tu jen exec…
, který proces nahradí jiným programem? Protože je tu fork
+ exec
.
Tiskni
Sdílej: