Blíží se prázdniny a než se rozutečete k moři, je na čase se opět sejít na Virtuální Bastlírně - pravidelném setkání elektroniků, ajťáků, bastlířů a obecně nadšenců do techniky. Co si pro vás strahovští bastlíři připravili tentokrát? Určitě proberou blížící se Linux Days i další události. U softwaru se chvíli zdrží a poví si kupříkladu o tom, jak se zbavit Bambu Cloudu, ale nepřijít o možnost ovládat tiskárnu na dálku. Řeč dojde i na AI,
… více »Vývojáři postmarketOS vydali verzi 26.06 tohoto operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 2.55.0 distribuovaného systému správy verzí Git. Přispělo 100 vývojářů, z toho 33 nových. Přehled novinek v příspěvku na blogu GitHubu a v poznámkách k vydání.
Craig Loewen na blogu Microsoftu oznámil veřejnou preview verzi WSL kontejnerů, tj. linuxových kontejnerů ve Windows Subsystem for Linux (WSL). Spouští se příkazem wslc.exe.
Byla vydána (𝕏, Bluesky) nová verze 2026.2 linuxové distribuce navržené pro digitální forenzní analýzu a penetrační testování Kali Linux (Wikipedie). Přehled novinek se seznamem 9 nových nástrojů v oficiálním oznámení na blogu.
Grafická aplikace Krokiet/Czkawka pro vyhledávání a odstraňovaní nepotřebných souborů (duplicitní soubory, prázdné složky, podobné obrázky, podobná videa, poškozené soubory a další) byla vydána ve verzi 12.0.0. Podrobný přehled novinek v příspěvku na Medium. Jedná se o poslední verzi frontendu Czkawka GTK nad Czkawka Core. Uživatelům se doporučuje migrovat na frontend Krokiet postavený nad frameworkem Slint. Představena byla aplikace Cedinia pro Android využívající Czkawka Core. Dostupná je jako APK pro ruční instalaci.
Po téměř třech letech od vydání verze 9 byla vydána nová verze 10 linuxové distribuce Mageia (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Nourish (GitHub) je nový správce oken pro Linux. Tradiční plochy nahrazuje nekonečným plátnem a posouváním a přibližováním. Využívá vlastní kompozitor pro Wayland s názvem y5. Videoukázka.
Po 20 letech a 17 otevřených (open source) krátkých filmech Blender Studio oznámilo plán na svůj první celovečerní film. Cílem samozřejmě není jenom nový otevřený film, ale především vývoj a vylepšení otevřených nástrojů pro spolupráci napříč celým procesem a vytvoření otevřené příručky (playbook) pro filmovou produkci ve velkém měřítku s informacemi, které jsou obvykle dostupné pouze uvnitř komerčních studií, a pomoci tak nezávislým tvůrcům překonat technické a organizační bariéry.
Byla vydána nová verze 26.6.25 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
case -1: err(...);
case 0: child(i, getpid());
case 1: -zaslani zpravy potomkovi-; wait(&stav);
}
}
int child(int i, pid_t mypid){
printf("%d: %d\n", num, chpid);
(void) signal(SIGUSR1, got_signal);
pause();
exit(0);
}
Tohle nedela vlastne nic, protoze zaroven nevim, jak zjistit pid potomka. fork(). Za prvé: PID potomka dostane rodič jako návratovou hodnotu funkce fork(). Za druhé: rodič i potomek pokračují dál návratem z funkce fork() a wait() můžete volat kdykoli později, takže vám nic nebrání si naforkovat potomků, kolik budete chtít, a pak na teprve čekat na jejich skončení.
pid=fork();
for(i=0; i<n; i++){
switch(fork){
Nechtěl jsi spíš něco jako toto?:
for(i=0; i<n;; i++){
pid=fork();
switch(pid){
Ked to chces spravit, ako si napisal, zaznamenaj si pid vsetkych procesov do nejakeho pola, a az vsetky procesy vytvoris, mozes im posielat signaly podla libosti
#include <stdio.h>
#include <string.h>
#include <stdlib.h>
#include <errno.h>
#include <unistd.h>
#include <netdb.h>
#include <sys/types.h>
#include <sys/socket.h>
#include <sys/wait.h>
#include <sys/select.h>
#include <arpa/inet.h>
#ifndef POOL
#define POOL 10
#endif
int pipes[POOL][2]; /* roury, 0 = nic */
pid_t pids[POOL]; /* podprocesy, 0 = nic */
int main(int argc, char **argv) {
int i, j, status = 0;
struct in_addr ipv4a;
char ipv4as[INET_ADDRSTRLEN], line[100], *p;
struct hostent *he = NULL;
fd_set fds;
for (i = 0; i < POOL; i++) pipes[i][0] = pipes[i][1] = pids[i] = 0;
for (i = 0; i < POOL; i++) { /* tvorba podprocesů */
if (pipe(pipes[i]) < 0) { perror("Chyba roury"); break; }
if ((pids[i] = fork()) < 0) { perror("Chyba větvení"); break; }
if (pids[i] == 0) { /* podproces */
close(pipes[i][1]); /* podproces bude jen číst */
while ((j = read(pipes[i][0], &ipv4a, sizeof(ipv4a))) > 0) {
if (inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as)) == NULL)
printf("Byla předána chybná adresa.\n");
else
if ((he = gethostbyaddr(&ipv4a, sizeof(ipv4a), AF_INET)) != NULL)
printf("%s -> %s\n", ipv4as, he->h_name);
else
printf("Nezjištěn záznam pro %s (#%d - %s)\n", ipv4as, h_errno,
h_errno == HOST_NOT_FOUND ? "počítač nenalezen" :
h_errno == NO_RECOVERY ? "chyba DNS serveru" :
h_errno == TRY_AGAIN ? "zopakovat požadavek" : "chyba");
}
if (j < 0)
printf("Chyba v %d. procesu: %s\n", i+1, strerror(errno));
close(pipes[i][0]); /* už bylo dočteno */
exit(j == 0 ? 0 : 1);
} else
close(pipes[i][0]); /* hlavní proces bude jen zapisovat */
}
if (i < POOL) status |= 1;
else
while (!feof(stdin)) { /* načítání adres */
line[0] = '\0'; /* čištění řádku */
if (fgets(line, sizeof(line), stdin) == NULL) /* kontrola chyb */
if (!feof(stdin)) { /* před koncem souboru je to opravdu chyba */
perror("Chyba čtení");
status |= 2;
break;
}
if ((p = strrchr(line, '\n')) != NULL) *p = '\0'; /* vyhodíme '\n' */
if (line[0] == '\0') continue; /* přeskočíme prázdné řádky */
if (inet_pton(AF_INET, line, &ipv4a) <= 0) { /* neplatná adresa */
printf("Adresa '%s' je neplatná.\n", line);
status |= 4;
} else { /* pošleme požadavek podprocesu */
inet_ntop(AF_INET, &ipv4a, ipv4as, sizeof(ipv4as));
FD_ZERO(&fds); /* vyrobíme nový seznam rour pro výstup */
j = 0;
for (i = 0; i < POOL; i++) {
FD_SET(pipes[i][1], &fds);
if (j < pipes[i][1]) j = pipes[i][1]; /* select chce max. hodnotu */
}
select(j+1, NULL, &fds, NULL, NULL); /* najdeme volnou rouru */
for (i = 0; i < POOL; i++)
if (FD_ISSET(pipes[i][1], &fds)) {
write(pipes[i][1], &ipv4a, sizeof(ipv4a)); /* pošleme požadavek */
break;
}
}
}
for (i = 0; i < POOL; i++) if (pipes[i][1] != 0) close(pipes[i][1]);
printf("Čeká se na ukončení podprocesů.\n");
for (i = 0; i < POOL; i++)
if (pids[i] > 0) {
waitpid(pids[i], &j, 0); /* počkáme na ukončení */
if (WEXITSTATUS(j) != 0) {
status |= 8;
printf("Došlo k chybě v %d. podprocesu.\n", i+1);
}
}
return status;
}
Zdrojový kód názorně ukazuje postup vytvoření podprocesů, výměnu informací s nadřazeným procesem a správné čekání na jejich ukončení.
Nejprve je funkcí pipe vytvořen pár int[2], kde první číslo je vstupní produ a druhé výstupní proud. Ihned následuje fork, který proces rozdvojí, okopíruje všechna data procesu v paměti a též všechny proudy.
Podprocesu je vrácena nula, podle toho jej poznáme. (Svoje číslo proces obvykle na nic nepotřebuje.) Podproces uzavře výstupní proud (je to jeho vlastní výstupní proud, v nadřazeném procesu se nestane nic) a načítá data ze vstupního procesu, které pak zpracovává. Až se data vyčerpají, podproces se ukončí voláním exit.
Nadřazený proces dostane od forku číslo procesu. Uzavře vstupní proud, zpracovává data ze standardního vstupu a posílá je k vyhodnocení podprocesům. (Ono to zjištění DNS někdy trvá docela dost dlouho, pokud máme adres hodně, skutečně se vyplatí jich zpracovávat víc zaráz právě pomocí podprocesů.) Za zmínku ještě stojí, že je dobré si najít podproces, který obslouží požadavek nejdřív – k tomu slouží onen select, který pozná proud připravený k zápisu. Až už na standardním vstupu nic není, uzavřou se výstupní proudy a počká se pomocí waitpid na skončení podprocesů.
select doporučuji použít funkci poll – více v manuálové stránce.
P.P.S.: Jednodušší příklad na fork se nabízí, když člověk hledá funkci spawn… z DOSu či Windows. Proč je tu jen exec…, který proces nahradí jiným programem? Protože je tu fork + exec.
Tiskni
Sdílej: