Dotaz: routovanie

[secido]

Na jednom rozhrani mam nastavene inet 192.168.1.1/24 brd 192.168.1.255 scope global eth1. So sietovkou su cez switch pripojene 2 routre 192.168.1.3 a 192.168.1.4. Oba routre maju default gateway 192.168.1.1. Moj problem spociva v tom, ze stroje za jednym routrom nevidia tie za druhym. ip_forward je povoleny. Routovacia tabulka je:

192.168.1.0/24 dev eth1  proto kernel  scope link  src 192.168.1.1
172.18.64.0/24 via 192.168.1.3 dev eth1
192.168.101.0/24 via 192.168.1.4 dev eth1

Cim by to mohlo byt?

Odpovědi

[LFCIB]

Zdravim, myslim ze bys mel mit na kazdem z obou routru pravidlo pro smerovani do te site toho druheho routeru. Tedy pokud jsem dobre pochopil dotaz.

[secido]

Nestaci ked to pravidlo ma default gateway teda 192.168.1.1?

[LFCIB]

No, nejsem si jisty, ale za prve ti takhle vsechna komunikace mezi sitema pujde pres ten server, coz nemusi byt zadouci a za druhe ani nevim jestli to tak jde(ale proc ne). Napada me jeste, ze pokud to MA jit pres ten server, mel bys mit povoleny forward pro ty site na firewallu serveru. Kazdopadne, pokud nastavis routovani na obou routerech pro ty site, nemel by pak byt problem. Snad nekecam

[Jary]

Nastavení jen default gw by mělo stačit.

Zkusil bych tcpdump, na tom stroji 192.168.1.1, abych zjistil jestli něco přijímá z těch dvou sítí co se nevidí. Smz takový adresát (192.168.1.1) musí existovat - nezapoměl náhodou nastavit adresu?

[Jary]

1. Chtělo by to diagram, protože moje představivost na stěží stačí.
2. Doufám že ten ip_foward je povolený na všech routerech, jinak, pokud se nemýlím, linux zahodí všechny pakety které jsou určeny pro jinou IP, než je nastavená na rozhraních odkud přišly.

[Michal Kubeček]

Ad 2: mýlíte. Bez ohledu na nastavení IP forwardingu Linux přijme všechny pakety, které mají jako cílovou některou z adres, které má daný stroj nastavené jako svoje. A je úplně jedno, jestli je ta adresa nastavena na stejném rozhraní nebo na jiném. Vypnutím IP forwardingu "pouze" zakážete, aby Linux přeposílal pakety, které dostal, ale u nichž není cílovým příjemcem (tj. cílová adresa se neshoduje s žádnou z jeho).

[Jary]

V tom případě by mě zajímalo proč se IP adresa nastavuje pro určité rozhraní, a ne pro celý IP stack.

[Michal Kubeček]

Ze zvyku… :-) Ale ne, je to hlavně kvůli určení zdrojové adresy u odcházejících paketů, které ji nemají určenou předem.

[Jary]

Moc se mi tento stav nelíbí, protože je zavádějící. TCP spojení snad používá pro odesílání paketů jako návratovou adresu tu adresu, na kterou ji přišel požadavek na connect, ne?

V UDP se myslím vyplňují adresy pro každý datagram zvlášť. Jak je to u dalších protokolů nevím, ale ten IP stack, nebo cokoliv jiného se stejně podle toho přes které rozhraní packet odchází stejně nemůže pořídit, protože můžu mít na jedné sítovce dvě adresy. Musí se rozhodovat leda podle routy, do které to nacpe.

[Jiří Veselský]

Který stav je závadějící?

Mně teda přijde chování linuxového IP stacku docela konzistentní. A jinak IP adresa je vlastností rozhraní (a nikoliv celého stacku) zejména kvůli routování - typická routa vede "via IP" (já vím, že jde nastavit routu "via dev" - ale říkejte to třeba takovému OSPF). Jestliže má daný stroj odeslat paket na danou cílovou IP adresu, potřebuje jednoznačně identifikovat rozhraní, kterým to má udělat.

Volba správné zdrojové adresy skutečně není tím hlavním důvodem.

[Michal Kubeček]

To nemáte tak úplně pravdu. V Linuxu můžete klidně napsat

  ip route add 10.11.12.0/24 dev eth1
  ip route add 172.16.0.0/24 via 10.11.12.13

aniž byste měl na eth1 nastavenou jakoukoli adresu z rozsahu 10.11.12.0/24. A to, že to funguje, když místo prvního řádku napíšu

  ip addr add 10.11.12.1/24 dev eth1

je koneckonců dáno především tím, že pak tu položku v routovací tabulce vytvoří jádro za mne.

Navíc to s přiřazením adresy rozhraní není tak jednoznačné i proto, že jednu adresu klidně mohu přiřadit více rozhraním a pořád to bude správně fungovat. Pravdou ovšem je, že když podobné věci vysvětluji ortodoxním ciscařům, mívají tendenci na mne cákat svěcenou vodu… :-)

[Michal Kubeček]

TCP spojení snad používá pro odesílání paketů jako návratovou adresu tu adresu, na kterou ji přišel požadavek na connect, ne?

Když odpovídám, tak ano. Ale co když spojení navazuji?

ale ten IP stack, nebo cokoliv jiného se stejně podle toho přes které rozhraní packet odchází stejně nemůže pořídit, protože můžu mít na jedné sítovce dvě adresy. Musí se rozhodovat leda podle routy, do které to nacpe.

Tak dobře, upřesním to. Preferovaná zdrojová adresa (tj. ta, která se použije, není-li určena předem (např. lokální adresou socketu)) je dána parametrem src použité položky směrovací tabulky (přesněji cache). Neurčím-li ho explicitně, zvolí se:

1. adresa, kterou mám na odchozím rozhraní
2. je-li jich více, pak ta, která je ve rozsahu, podle nějž se routuje první hop
3. je-li jich více, pak ta, která nemá příznak secondary

[Jary]

bind. Podle http://woozle.org/~neale/papers/sockets:

s.bind(("192.168.4.216", 9234)) ... When you make an outbound connection, it will come from that IP and that port. You can use 0 for the IP and 0 for the port, in which case the kernel picks one for you. Or you can skip the bind call entirely, which is the same as binding to ('', 0).

Takže pokud bind ze sys/socket.h funguje podobně, bude nutné ošetřit právě ten případ nespecifikování adresy, kdy ji volí kernel. A tím se dostávám k "Neurčím-li ho explicitně, zvolí se: 1) adresa, kterou mám na odchozím rozhraní."

Nemyslím si že odchozí rozhraní může být v TCP specifikováno. Myslím, že proces může jen nastavit adresu src a packet odejde rozhraním podle nastavení rout.

[Michal Kubeček]

Nemyslím si že odchozí rozhraní může být v TCP specifikováno. Myslím, že proces může jen nastavit adresu src a packet odejde rozhraním podle nastavení rout.

Ano, správně. Ale to není v rozporu s tím, co jsem napsal. Netvrdil jsem přeci, že odchozí interface volí proces, ten volí jádro podle směrovací tabulky (tabulek).

[Jary]

Máte pravdu. To že se IP adresa nastavuje na určitém rozhraní je správně ale není to tak jen ze zvyku. To že se při tom nepoužívá ip route ale ip addr se mi už zdá taky správně. Ta adresa na rozhraní je opravdu snad "jen" k tomu aby bylo podle čeho vybrat adresu která bude v IP paketu jako zdroj a proto tedy je adresa spřažená se zařízením hned při přidávání.

Díky za diskuzi.

[Jiří Veselský]

Pokud byste to chtěl mít úplně "čisté", měl byste mít (kromě výchozí brány) na routeru s adresou 192.168.1.3 nastavenu routu 192.168.101.0/24 via 192.168.1.4 a na routeru s adresou 192.168.1.4 analogicky 172.18.64.0/24 via 192.168.1.3. Protože to nastaveno nemáte, cesta paketu z jedné sítě do druhé vypadá tak, že projde routerem "své" sítě, je předán tomu routeru 192.168.1.1, a ten by jednak měl poslat ICMP Redirect a jednak by měl paket (stejným rozhraním) správně směrovat na druhý vnitřní router.

To vaše řešení bez nastavených rout na vnitřních routerech by samozřejmě fungovat mělo také, ale jednak zbytečně zatěžuje vnější router vnitrosíťovým provozem a druhák - z nějakého důvodu nefunguje . (Napadá mě, explicitně se nezmiňujete, že stroj s adresou 192.168.1.1 je také router... I pokud by nebyl (je to třeba nějaký server), i na něm musíte mít povolen ip_forward, protože v důsledku chybějících rout na vnitřních routerech je také nucen (byť přes jedno rozhraní) routovat!)

No a pokud nic z toho nepomůže, je třeba vzít tcpdump či něco podobného a skutečně poslouchat na rozhraních všech tří routerů na síti 192.168.1.0/24 a zjistit, co se s paketem podě[la]lo. Až to zjistíte, určitě vás řešení napadne

[Michal Kubeček]

Ještě mne napadá možnost, že 192.168.1.1 neví, jak se dostat do některé z "krajních" sítí.

V každém případě souhlasím, že by bylo dobré zjistit, kde ty pakety skutečně mizejí - popis "počítač X nevidí na počítač Y" neříká skoro nic.