MALUS je kontroverzní proprietarní nástroj, který svým zákazníkům umožňuje nechat AI, která dle tvrzení provozovatelů nikdy neviděla původní zdrojový kód, analyzovat dokumentaci, API a veřejná rozhraní jakéhokoliv open-source projektu a následně úplně od píky vygenerovat funkčně ekvivalentní software, ovšem pod libovolnou licencí.
Příspěvek na blogu Ubuntu upozorňuje na několik zranitelností v rozšíření Linuxu o mandatorní řízení přístupu AppArmor. Společně jsou označovány jako CrackArmor. Objevila je společnost Qualys (technické detaily). Neprivilegovaný lokální uživatel se může stát rootem. Chyba existuje od roku 2017. Doporučuje se okamžitá aktualizace. Problém se týká Ubuntu, Debianu nebo SUSE. Red Hat nebo Fedora pro mandatorní řízení přístupu používají SELinux.
Byla vydána nová verze 19 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Bitwig Studio (Wikipedie) bylo vydáno ve verzi 6. Jedná se o proprietární multiplatformní (macOS, Windows, Linux) digitální pracovní stanici pro práci s audiem (DAW).
Společnost Igalia představila novou linuxovou distribuci (framework) s názvem Moonforge. Jedná se o distribuci určenou pro vestavěné systémy. Vychází z projektů Yocto a OpenEmbedded.
Google Chrome 146 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 146.0.7680.71 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 29 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
D7VK byl vydán ve verzi 1.5. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 3 (novinka), 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-03 aneb Eclipse 4.39. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Ze systému Slavia pojišťovny uniklo přibližně 150 gigabajtů citlivých dat. Jedná se například o pojistné dokumenty, lékařské záznamy nebo přímou komunikaci s klienty. Za únik může chyba dodavatelské společnosti.
Sněmovna propustila do dalšího kola projednávání vládní návrh zákona o digitální ekonomice, který má přinést bezpečnější on-line prostředí. Reaguje na evropské nařízení DSA o digitálních službách a upravuje třeba pravidla pro on-line tržiště nebo sociální sítě a má i víc chránit děti.
echo $_SERVER['REMOTE_HOST'] se nic nevypise.$_SERVER['REMOTE_ADDR']nebo
gethostbyaddr($_SERVER['REMOTE_ADDR'])První ukáže IP adresu, to druhé odpovídající PTR záznam.
$_SERVER['REMOTE_ADDR'] se musi povolit v http.conf:
HostnameLookups OnSlo spis vic o princip...
Tak, tak. Zapínať HostnameLookups on pre všetky requesty bez rozdielu je na 99% neprimerané opatrenie, ktoré prinesie viac negatív než pozitív. Mne osobne by stačilo už len to, že request príde na server, potom sa niekoľko sekúnd reverzným DNS resolvuje adresa, a až potom sa naozaj môže spustiť PHP a spracovať požiadavku. Ak je requestov veľa, tak to jednak môže generovať veľký DNS traffic, a dvak musí naraz bežať viac apachov, z ktorých väčšina nič nerobí, len je obsadených a čakajú kým budú môcť pokračovať. Zvyšujú sa nároky na priepustnosť siete (zbytočný DNS resolving), na pamäť (viac apačov ktorí nič nerobia, len čakajú), a ešte k tomu stúpa čas odozvy webu - klient pošle požiadavku, chvíľu čaká, čaká (resolving na strane servra), a až potom po chvíli sa to naozaj začne spracovávať a zo servra lezie odpoveď.
Je lepší nápad to resolvovať až keď to naozaj treba, a nie paušálne pre všetky requesty.
gethostbyaddr() static char *php_gethostbyaddr(char *ip);a kouknete se podrobneji do definic v hlavickach, vsimnete si, ze funkce taky vyuziva prekladu na DNS. Musim sice uznat, ze to zas tak nezatezuje server, ale odtoho se to jmenuje 'server'
a musi se s tim pocitat, aby mel dostatek vypocetniho vykonu na ruzne operace... treba tyto.
Server môže byť dimenzovaný ako chce, ale rýchlosť spätného resolvingu nezáleží od neho, ale od iných servrov. Ak použije cachovací server niekde dosť blízko, tak môže väčšinu opakujúceho sa trafficu hitnúť z cache, to ale nič nemení na tom, že na spätný resolving jednej IP adresy pri IPv4 treba tak 3-4 DNS requesty (a to na 3-4 rôzne servre s rôzne dobrou odozvou), ktoré sa pri novom klientovi proste musia vykonať predtým než Apache vôbec začne pracovať na zistení obsahu samotnej stránky a jej odoslaní. Ak sa to zapne v Apache paušálne pre všetky requesty, tak túto zbytočnosť robí aj keď ide posielať statický obsah - ako čisté HTMLka, obrázky, CSSka, JavaScripty, či flashe.
Podľa môjho názoru, ktorý je možno trochu zastaralý: to že si niečím môžeme dovoliť plytvať nie je ospravedlnením pre to, aby sme to robili.
Možno by nebolo odveci si prečítať aj to čo k tomu hovorí oficiálny manuál Apache. Sami autori to doporučujú nechať vypnuté ak to "truly" nepotrebuješ.
Tiskni
Sdílej: