Byla vydána verze 1.93.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
Svobodný operační systém ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, slaví 30. narozeniny.
Společnost Raspberry Pi má nově v nabídce flash disky Raspberry Pi Flash Drive: 128 GB za 30 dolarů a 256 GB za 55 dolarů.
Technologie Skip pro multiplatformní mobilní vývoj, která umožňuje vývojářům vytvářet iOS a Android aplikace z jediné Swift a SwiftUI kódové základny, se s vydáním verze 1.7 stala open source.
Na GitHubu byl zveřejněn algoritmus "Pro vás" sociální sítě 𝕏.
Byla vydána nová major verze 34.0.0 webového prohlížeče Pale Moon (Wikipedie) vycházejícího z Firefoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Win8DE je desktopové prostředí pro Wayland, inspirované nechvalně proslulým uživatelským rozhraním Metro z Windows 8. Nabízí dlaždicové rozhraní s velkými tlačítky a jednoduchou navigací, optimalizované pro dotyková zařízení. Cílem projektu je přetvořit design operačního systému Windows 8 do funkčního a minimalistického rozhraní vhodného pro každodenní použití na Linuxu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly Datovku 4.28.0 a Mobilní Datovku 2.6.0. Hlavní novinkou je ukládání rozpracovaných datových zpráv do konceptů. Datovka je svobodné multiplatformní aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi.
Unix Pipe Game je vzdělávací karetní hra zaměřená na děti a rodiče, která děti učí používat unixové příkazy prostřednictvím interaktivních úkolů. Klíčovým prvkem hry je využití symbolu | pro pipeline neboli 'rouru', který umožňuje propojit výstupy a vstupy jednotlivých unixových příkazů, v tomto případě vytištěných na kartičkách. Předpokládá se, že rodič má alespoň nějaké povědomí o unixových příkazech a jejich provazování pomocí |.
… více »PCIem je linuxový framework, který vytváří virtuální zařízení PCIe pomocí technik, které umožňují hostitelskému operačnímu systému rozpoznat tyto syntetické 'neexistující' karty jako fyzické zařízení přítomné na sběrnici. Framework PCIem je primárně zamýšlen jako pomůcka pro vývoj a testování ovladačů bez nutnosti použít skutečný hardware. Dle tvrzení projektu si fungování PCIem můžeme představit jako MITM (Man-in-the-Middle), který se nachází mezi ovladači a kernelem.
7.3.2008 22:29
LFCIB | skóre: 19
| blog: LFCIB
| /home/lfcib
8.3.2008 16:50
Max | skóre: 72
| blog: Max_Devaine
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
ps -e něco jako htb, ten pravděpodobně čeká, až mu jádro předá nová data ze síťovky, tedy čeká na I/O a je tedy závislý, pravděpodobně, na frekvenci přepínání kontextu.
Čím více Hz, tím více příležitostí bude mít shaper přijmout a odeslat data - větší přesnost shapování a lepší odezva (ping), ale také může být shaper vícekrát přerušen při počítání, tímpádem padá propustnost, protože jádro se pořád rozhoduje komu dát CPU k počítání, ale procesy nemají moc času na počítání.
Snad jsem to vysvětlil stručně a jasně.
Nevím který proces je zodpovědný za shapování, ale hledal bych v ps -e něco jako htb, ten pravděpodobně čeká, až mu jádro předá nová data ze síťovky, tedy čeká na I/O a je tedy závislý, pravděpodobně, na frekvenci přepínání kontextu.Za shapování žádný proces zodpovědný není, to má na starosti jádro. Tím pádem tohle:
Čím více Hz, tím více příležitostí bude mít shaper přijmout a odeslat data - větší přesnost shapování a lepší odezva (ping)neplatí, protože jádro má v běhu přednost před uživatelskými procesy a tudíž se ho Hz netýká.
modprobe sch_htb nenašel, takže trekker.dk je zdřejmě kabrňák a má pravdu. V tom případě by mě ale zajímalo jak to funguje.
Dovolil jsem si vymyslet teorii, jak by to mohlo být:
Pokud jdou data ze sítě, tak síťovkovej driver obslouží přerušení - zpracuje rámec, předá data ip stacku a začne s tím stackem třást, dokud z něj data nevypadnou, už je jedno kam. Proces driveru se po vypadnutí dat ze stacku zastaví a CPU se tak předá někomu jinému.
Když proces vysílá packet, tak zavolá syscall send, kterej hodí data do stacku a stackem zatřese, dokud packet někam nevypadne. Třeba do fronty TCP portu, nebo do fronty rozhraní, nebo do fronty shaperu.
No, ale když máme data v shaperu, kdo zatřese shaperem, aby data vypadla na rozhraní? Třást by se mělo asi pravidelně, což odporuje tomu, že by se shaperem třáslo při odesílání a přijímání dat. Má fantazie je v koncích. Jak je to? Můžu si o tom někde přečíst?
8.3.2008 23:35
michich | skóre: 51
| blog: ohrivane_parky
Ano, žádný proces co by mohl mít shapování na starosti jsem po modprobe sch_htb nenašel...Taky jsem to pro jistotu nejdřív vyzkoušel
Jak je to? Můžu si o tom někde přečíst?Jediná literatura, která mě napadá, jsou zdrojáky jádra. Tady budu čistě spekulovat, jak by to s tím shaperem mohlo fungovat. Odněkud se vezmou data (z lokálu, ze sítě), která se mají shapovat. Shaper reaguje na to, že data přišla - dokud žádná nemá, nemá smysl s ním "třást" - zjistí, jestli je může odeslat, tj. jestli nebyl překročen limit, když zjistí, že může, tak je pošle. Když zjistí, že je teď vyslat nemůže, tak je někam uloží a nastaví si časovač, že za nějaký čas (který si sám zvolí) chce znovu běžet a teprve potom ta data poslat. Jak říkám, je to čistě spekulace a takhle, jak to popisuju, by to bylo přinejmenším hodně zjednodušené.
Řekl bych, že to může mít vliv na přesnost shapování a na odezvu.Shapování a vůbec všechny záležitosti kolem sítí má přece na starosti jádro a toho se četnost tiků plánovače přece netýká, ne?
Tiskni
Sdílej:
