Byla vydána OpenIndiana 2026.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
Americký výrobce polovodičů onsemi (ON Semiconductor) zrušil plány na rozšíření výroby v rožnovském závodě v Česku za dvě miliardy dolarů (podle aktuálního kurzu zhruba 43,5 mld. Kč). Důvodem je vývoj na trhu.
O víkendu probíhá na FIT VUT v Brně konference OpenAlt 2026 o otevřeném softwaru a datech, IT bezpečnosti, DIY a IoT. Na programu je spousta zajímavých přednášek. Pokud jste v Brně, stavte se. Vstup zdarma. Přednášky lze sledovat i online na VHSky a YouTube.
Qualcomm uzavřel víceletou dohodu se SpaceX. Bude dodávat rádiové technologie, baseband jednotky a software pro plánovanou pozemní 5G síť Starlink Mobile. Výstavba má zahrnovat desítky tisíc základnových stanic v USA. Zahájení nasazování se očekává v roce 2027. Qualcomm dohodu označuje za svůj dosud největší 5G kontrakt.
Google rozšířil Cloud Vulnerability Reward Program. Nově nabízí odměnu až 250 tisíc dolarů za vysoce závažné architektonické bezpečnostní chyby označované jako Root-in-Cloud.
V březnu byla oznámena spolupráce GrapheneOS s Motorolou. Nejnovější vlajka Motorola Signature 27 je první Motorola s oficiální podporou GrapheneOS. GrapheneOS (Wikpedie) je varianta Androidu zaměřující se na bezpečnost a soukromí.
Omarchy (Wikipedie) je linuxová distribuce s dlaždicovým správcem oken Hyprland. Založena je na Arch Linuxu. Vydána byla v nové verzi 4.5.0. Nově také pro Apple Silicon, konkrétně pro M1/M2/M3/Neo MacBooky.
Byla vydána nová stabilní verze 8.3 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 156 s bezpečnostními opravami z Chromia 157. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
ps -e něco jako htb, ten pravděpodobně čeká, až mu jádro předá nová data ze síťovky, tedy čeká na I/O a je tedy závislý, pravděpodobně, na frekvenci přepínání kontextu.
Čím více Hz, tím více příležitostí bude mít shaper přijmout a odeslat data - větší přesnost shapování a lepší odezva (ping), ale také může být shaper vícekrát přerušen při počítání, tímpádem padá propustnost, protože jádro se pořád rozhoduje komu dát CPU k počítání, ale procesy nemají moc času na počítání.
Snad jsem to vysvětlil stručně a jasně.
Nevím který proces je zodpovědný za shapování, ale hledal bych v ps -e něco jako htb, ten pravděpodobně čeká, až mu jádro předá nová data ze síťovky, tedy čeká na I/O a je tedy závislý, pravděpodobně, na frekvenci přepínání kontextu.Za shapování žádný proces zodpovědný není, to má na starosti jádro. Tím pádem tohle:
Čím více Hz, tím více příležitostí bude mít shaper přijmout a odeslat data - větší přesnost shapování a lepší odezva (ping)neplatí, protože jádro má v běhu přednost před uživatelskými procesy a tudíž se ho Hz netýká.
modprobe sch_htb nenašel, takže trekker.dk je zdřejmě kabrňák a má pravdu. V tom případě by mě ale zajímalo jak to funguje.
Dovolil jsem si vymyslet teorii, jak by to mohlo být:
Pokud jdou data ze sítě, tak síťovkovej driver obslouží přerušení - zpracuje rámec, předá data ip stacku a začne s tím stackem třást, dokud z něj data nevypadnou, už je jedno kam. Proces driveru se po vypadnutí dat ze stacku zastaví a CPU se tak předá někomu jinému.
Když proces vysílá packet, tak zavolá syscall send, kterej hodí data do stacku a stackem zatřese, dokud packet někam nevypadne. Třeba do fronty TCP portu, nebo do fronty rozhraní, nebo do fronty shaperu.
No, ale když máme data v shaperu, kdo zatřese shaperem, aby data vypadla na rozhraní? Třást by se mělo asi pravidelně, což odporuje tomu, že by se shaperem třáslo při odesílání a přijímání dat. Má fantazie je v koncích. Jak je to? Můžu si o tom někde přečíst?
Ano, žádný proces co by mohl mít shapování na starosti jsem po modprobe sch_htb nenašel...Taky jsem to pro jistotu nejdřív vyzkoušel
Jak je to? Můžu si o tom někde přečíst?Jediná literatura, která mě napadá, jsou zdrojáky jádra. Tady budu čistě spekulovat, jak by to s tím shaperem mohlo fungovat. Odněkud se vezmou data (z lokálu, ze sítě), která se mají shapovat. Shaper reaguje na to, že data přišla - dokud žádná nemá, nemá smysl s ním "třást" - zjistí, jestli je může odeslat, tj. jestli nebyl překročen limit, když zjistí, že může, tak je pošle. Když zjistí, že je teď vyslat nemůže, tak je někam uloží a nastaví si časovač, že za nějaký čas (který si sám zvolí) chce znovu běžet a teprve potom ta data poslat. Jak říkám, je to čistě spekulace a takhle, jak to popisuju, by to bylo přinejmenším hodně zjednodušené.
Řekl bych, že to může mít vliv na přesnost shapování a na odezvu.Shapování a vůbec všechny záležitosti kolem sítí má přece na starosti jádro a toho se četnost tiků plánovače přece netýká, ne?
Tiskni
Sdílej: