V Berlíně probíhá konference vývojářů a uživatelů desktopového prostředí KDE Plasma Akademy 2025. Při té příležitosti byla oznámena alfa verze nové linuxové distribuce KDE Linux.
Byl vydán Debian 13.1, tj. první opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie a Debian 12.12, tj. dvanáctá opravná verze Debianu 12 s kódovým názvem Bookworm. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 a Debianu 12 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Evropská komise potrestala Google ze skupiny Alphabet pokutou 2,95 miliardy eur (71,9 miliardy Kč) za porušení antimonopolní legislativy. Podle EK, která mimo jiné plní funkci antimonopolního orgánu EU, se Google dopustil protisoutěžních praktik ve svém reklamním byznysu. Google v reakci uvedl, že rozhodnutí považuje za chybné a hodlá se proti němu odvolat. EK ve věci rozhodovala na základě stížnosti Evropské rady vydavatelů. Podle
… více »Podpora 32bitového Firefoxu pro Linux skončí v roce 2026. Poslední podporované 32bitové verze budou Firefox 144 a Firefox 140 s rozšířenou podporou, jehož podpora skončí v září 2026.
Společnost Raspberry Pi nově nabízí Raspberry Pi SSD s kapacitou 1 TB za 70 dolarů.
Microsoft BASIC pro mikroprocesor 6502 byl uvolněn jako open source. Zdrojový kód je k dispozici na GitHubu.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) se připojil k dokumentu „A Shared Vision of Software Bill of Materials (SBOM) for Cybersecurity“, který vydala americká Agentura pro kybernetickou a infrastrukturní bezpečnost (CISA) s Národní bezpečnostní agenturou (NSA), spolu s dalšími mezinárodními partnery. Dokument vznikl v rámci globálního expertního fóra pro SBOM, které má za cíl motivovat k širšímu využívání … více »
Švýcarská AI centra EPFL, ETH Zurich a CSCS představila otevřený vícejazyčný velký jazykový model (LLM) s názvem Apertus. Vyzkoušet lze na stránce Public AI Inference Utility.
Byl vydán Linux Mint 22.2 s kódovým jménem Zara. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze novou XApp aplikaci Fingwit pro autentizaci pomocí otisků prstů nebo vlastní fork knihovny libAdwaita s názvem libAdapta podporující grafická témata. Linux Mint 22.2 bude podporován do roku 2029.
Čínská společnost Tencent uvolnila svůj AI model HunyuanWorld-Voyager pro generování videí 3D světů z jednoho obrázku a určené trajektorie kamery. Licence ale nedovoluje jeho používání na území Evropské unie, Spojeného království a Jižní Koreje.
ps -e
něco jako htb
, ten pravděpodobně čeká, až mu jádro předá nová data ze síťovky, tedy čeká na I/O a je tedy závislý, pravděpodobně, na frekvenci přepínání kontextu.
Čím více Hz, tím více příležitostí bude mít shaper přijmout a odeslat data - větší přesnost shapování a lepší odezva (ping), ale také může být shaper vícekrát přerušen při počítání, tímpádem padá propustnost, protože jádro se pořád rozhoduje komu dát CPU k počítání, ale procesy nemají moc času na počítání.
Snad jsem to vysvětlil stručně a jasně.
Nevím který proces je zodpovědný za shapování, ale hledal bych v ps -e něco jako htb, ten pravděpodobně čeká, až mu jádro předá nová data ze síťovky, tedy čeká na I/O a je tedy závislý, pravděpodobně, na frekvenci přepínání kontextu.Za shapování žádný proces zodpovědný není, to má na starosti jádro. Tím pádem tohle:
Čím více Hz, tím více příležitostí bude mít shaper přijmout a odeslat data - větší přesnost shapování a lepší odezva (ping)neplatí, protože jádro má v běhu přednost před uživatelskými procesy a tudíž se ho Hz netýká.
modprobe sch_htb
nenašel, takže trekker.dk je zdřejmě kabrňák a má pravdu. V tom případě by mě ale zajímalo jak to funguje.
Dovolil jsem si vymyslet teorii, jak by to mohlo být:
Pokud jdou data ze sítě, tak síťovkovej driver obslouží přerušení - zpracuje rámec, předá data ip stacku a začne s tím stackem třást, dokud z něj data nevypadnou, už je jedno kam. Proces driveru se po vypadnutí dat ze stacku zastaví a CPU se tak předá někomu jinému.
Když proces vysílá packet, tak zavolá syscall send, kterej hodí data do stacku a stackem zatřese, dokud packet někam nevypadne. Třeba do fronty TCP portu, nebo do fronty rozhraní, nebo do fronty shaperu.
No, ale když máme data v shaperu, kdo zatřese shaperem, aby data vypadla na rozhraní? Třást by se mělo asi pravidelně, což odporuje tomu, že by se shaperem třáslo při odesílání a přijímání dat. Má fantazie je v koncích. Jak je to? Můžu si o tom někde přečíst?
Ano, žádný proces co by mohl mít shapování na starosti jsem po modprobe sch_htb nenašel...Taky jsem to pro jistotu nejdřív vyzkoušel
Jak je to? Můžu si o tom někde přečíst?Jediná literatura, která mě napadá, jsou zdrojáky jádra. Tady budu čistě spekulovat, jak by to s tím shaperem mohlo fungovat. Odněkud se vezmou data (z lokálu, ze sítě), která se mají shapovat. Shaper reaguje na to, že data přišla - dokud žádná nemá, nemá smysl s ním "třást" - zjistí, jestli je může odeslat, tj. jestli nebyl překročen limit, když zjistí, že může, tak je pošle. Když zjistí, že je teď vyslat nemůže, tak je někam uloží a nastaví si časovač, že za nějaký čas (který si sám zvolí) chce znovu běžet a teprve potom ta data poslat. Jak říkám, je to čistě spekulace a takhle, jak to popisuju, by to bylo přinejmenším hodně zjednodušené.
Řekl bych, že to může mít vliv na přesnost shapování a na odezvu.Shapování a vůbec všechny záležitosti kolem sítí má přece na starosti jádro a toho se četnost tiků plánovače přece netýká, ne?
Tiskni
Sdílej: