Hector "marcan" Martin, vedoucí projektu Asahi Linux aneb Linux na Apple Siliconu, skončil jako upstream vývojář linuxového jádra. Se slovy "už nemám žádnou důvěru v proces vývoje jádra … další vývoj Apple/ARM bude pokračovat downstream" odstranil své jméno ze souboru MAINTAINERS. Důvodem jsou neshody kolem Rustu v linuxovém jádru [Hacker News, No rust code in kernel/dma, please.].
Mistral AI včera představil nový vylepšený Le Chat. Nově také jako aplikace pro iOS a Android.
Britské bezpečnostní orgány nařídily americké firmě Apple, aby vytvořila takzvaná "zadní vrátka", která by umožnila dostat se k šifrovanému obsahu uživatelů uloženému v cloudu. Tajné nařízení, vydané v lednu, vyžaduje plošný přístup k šifrovanému účtu jakéhokoliv uživatele přístrojů Apple kdekoliv na světě. Britské úřady tedy Apple nežádají pouze o asistenci s přístupem k účtu konkrétního uživatele, ale rovnou chtějí mít přístup ke všem účtům, kdykoliv budou chtít.
Byla vydána (𝕏) lednová aktualizace aneb nová verze 1.97 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a animovanými gify v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.97 vyšlo také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Nedávno se povedlo do pdf souborů vložit Tetris a DOOM a po otevření příslušného pdf souboru v na Chromiu založeném webovém prohlížeči vybranou hru přímo v pdf spustit. LinuxPDF ukazuje, že do pdf lze vložit také RISC-V emulátor a rozběhnout Linux.
Kancelářský balík LibreOffice byl vydán ve verzi 25.2. Podrobnosti v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová stabilní major verze 24.10 linuxové distribuce primárně určené pro routery a vestavěné systémy OpenWrt (Wikipedie). Jedná se o nástupce předchozí major verze 23.05. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Podporováno je více než 1970 zařízení. Samozřejmě včetně OpenWrt One. Linux byl povýšen z verze 5.15 na verzi 6.6.
Byla vydána nová verze 6.12 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Přináší důležité bezpečnostní opravy díky bezpečnostnímu auditu od společností Radically Open Security. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.0.5. Thunderbird na verzi 128.6.0. Další změny v příslušném seznamu.
ps -e
něco jako htb
, ten pravděpodobně čeká, až mu jádro předá nová data ze síťovky, tedy čeká na I/O a je tedy závislý, pravděpodobně, na frekvenci přepínání kontextu.
Čím více Hz, tím více příležitostí bude mít shaper přijmout a odeslat data - větší přesnost shapování a lepší odezva (ping), ale také může být shaper vícekrát přerušen při počítání, tímpádem padá propustnost, protože jádro se pořád rozhoduje komu dát CPU k počítání, ale procesy nemají moc času na počítání.
Snad jsem to vysvětlil stručně a jasně.
Nevím který proces je zodpovědný za shapování, ale hledal bych v ps -e něco jako htb, ten pravděpodobně čeká, až mu jádro předá nová data ze síťovky, tedy čeká na I/O a je tedy závislý, pravděpodobně, na frekvenci přepínání kontextu.Za shapování žádný proces zodpovědný není, to má na starosti jádro. Tím pádem tohle:
Čím více Hz, tím více příležitostí bude mít shaper přijmout a odeslat data - větší přesnost shapování a lepší odezva (ping)neplatí, protože jádro má v běhu přednost před uživatelskými procesy a tudíž se ho Hz netýká.
modprobe sch_htb
nenašel, takže trekker.dk je zdřejmě kabrňák a má pravdu. V tom případě by mě ale zajímalo jak to funguje.
Dovolil jsem si vymyslet teorii, jak by to mohlo být:
Pokud jdou data ze sítě, tak síťovkovej driver obslouží přerušení - zpracuje rámec, předá data ip stacku a začne s tím stackem třást, dokud z něj data nevypadnou, už je jedno kam. Proces driveru se po vypadnutí dat ze stacku zastaví a CPU se tak předá někomu jinému.
Když proces vysílá packet, tak zavolá syscall send, kterej hodí data do stacku a stackem zatřese, dokud packet někam nevypadne. Třeba do fronty TCP portu, nebo do fronty rozhraní, nebo do fronty shaperu.
No, ale když máme data v shaperu, kdo zatřese shaperem, aby data vypadla na rozhraní? Třást by se mělo asi pravidelně, což odporuje tomu, že by se shaperem třáslo při odesílání a přijímání dat. Má fantazie je v koncích. Jak je to? Můžu si o tom někde přečíst?
Ano, žádný proces co by mohl mít shapování na starosti jsem po modprobe sch_htb nenašel...Taky jsem to pro jistotu nejdřív vyzkoušel
Jak je to? Můžu si o tom někde přečíst?Jediná literatura, která mě napadá, jsou zdrojáky jádra. Tady budu čistě spekulovat, jak by to s tím shaperem mohlo fungovat. Odněkud se vezmou data (z lokálu, ze sítě), která se mají shapovat. Shaper reaguje na to, že data přišla - dokud žádná nemá, nemá smysl s ním "třást" - zjistí, jestli je může odeslat, tj. jestli nebyl překročen limit, když zjistí, že může, tak je pošle. Když zjistí, že je teď vyslat nemůže, tak je někam uloží a nastaví si časovač, že za nějaký čas (který si sám zvolí) chce znovu běžet a teprve potom ta data poslat. Jak říkám, je to čistě spekulace a takhle, jak to popisuju, by to bylo přinejmenším hodně zjednodušené.
Řekl bych, že to může mít vliv na přesnost shapování a na odezvu.Shapování a vůbec všechny záležitosti kolem sítí má přece na starosti jádro a toho se četnost tiků plánovače přece netýká, ne?
Tiskni
Sdílej: