Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 3. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Průkopnická firma FingerWorks kolem roku 2000 vyvinula vícedotykové trackpady s gesty a klávesnice jako TouchStream LP. V roce 2005 ji koupil Apple, výrobu těchto produktů ukončil a dotykové technologie využil při vývoji iPhone. Multiplatformní projekt Apple Magic TouchstreamLP nyní implementuje funkcionalitu TouchStream LP na současném Apple Magic Trackpad, resp. jejich dvojici. Diskuze k vydání probíhá na Redditu.
Byla vydána nová verze 10.3 sady aplikací pro SSH komunikaci OpenSSH. Přináší řadu bezpečnostních oprav, vylepšení funkcí a oprav chyb.
Cloudflare představil open source redakční systém EmDash. Jedná se o moderní náhradu WordPressu, která řeší bezpečnost pluginů. Administrátorské rozhraní lze vyzkoušet na EmDash Playground.
Bratislava OpenCamp 2026 zverejnil program a spustil registráciu. Štvrtý ročník komunitnej konferencie o otvorených technológiách prinesie 19 prednášok na rôzne technologické témy. Konferencia sa uskutoční v sobotu 25. apríla 2026 v priestoroch FIIT STU v Bratislave.
Na iVysílání lze zhlédnout všechny díly kultovního sci-fi seriálu Červený trpaslík.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl v březnu 5,33 % (Windows -4,28 %, OSX +1,19 %, Linux +3,10 %). Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 24,48 %. Procesor AMD používá 67,48 % hráčů na Linuxu.
ioctl().
/dev/ttyS0 (nebo jiný) pro čtení i zápis, zapisujte tam a čtěte z něj, jako by to byl normální soubor. Něco složitějšího by bylo potřeba řešit teprve ve chvíli, kdy byste potřeboval zpracovávat data od protějšku asynchronně.
sigaction(). Funguje to asi takhle:
struct sigaction saio; saio.sa_handler = signal_handler_IO; sigemptyset(&saio.sa_mask); saio.sa_flags = 0; saio.sa_restorer = NULL; sigaction(SIGIO,&saio,NULL); fcntl(fd, F_SETOWN, getpid()); fcntl(fd, F_SETFL, FASYNC);
signal_handler_IO() je funkce, kterou si napíšeš sám. Tohle funguje jako přerušení - když přijdou data z portu, tvůj program přeruší běh a vykoná tuhle funkci; pak se vrátí tam, odkud vyskočil. Je to příklad, který jsem našel na netu, neověřoval jsem, jestli bude fungovat - cílem bylo ukázat na dvě podstatné funkce: sigaction() a fcntl()
Pokud si vzpomínám, ten port musí být otevřen jako neblokující (parametr O_NONBLOCK předaný funkci open()) a asynchronní. Příklad s nějakou teorií okolo toho najdeš tady
Druhá možnost je využití sigwait() nebo sigwaitinfo(). To se hodí, když program čeká na víc věcí naráz. Z hlediska programátora to funguje tak, že program se po zavolání této funkce zastaví a čeká, až se něco stane - vypršení časovače, přijetí dat na portu atd. Když jsem naposledy hledal, moc jsem toho na webu nenašel, ale něco je tady
Nějaké srovnání mezi těmito způsoby najdeš v diskuzi zde. Popis všech jmenovaných funkcí najdeš v manuálových stránkách (man jméno_funkce), popřípadě na webu: Linux man pages.
Který způsob si vybereš (signál jedním či druhým způsobem nebo samostatné vlákno), je na tobě; asi to bude záviset na tom, co ten program dělá kromě obsluhy portu, jaké má uživatelské rozhraní (jestli nějaké má) a podobně.
Pokud nepotřebujete během toho čekání na data dělat něco jiného, tak v tom není žádný problém. Syscall read() se nevrátí, dokud nepřečte nějaká data, nedojde k chybě nebo nedostanete nějaký signál. Pokud potřebujete během čekání vyvíjet nějakou činnost, je možné podle okolností použít select()/poll(), asynchronní čtení, samostatný thread, možná jsou i další možnosti. Ale pak by to chtělo víc informací.
Tiskni
Sdílej: