Od 1. ledna 2026 jsou všechny publikace ACM (Association for Computing Machinery) a související materiály přístupné v její digitální knihovně. V rámci této změny je nyní digitální knihovna ACM nabízena ve dvou verzích: v základní verzi zdarma, která poskytuje otevřený přístup ke všem publikovaným výzkumům ACM, a v prémiové zpoplatněné verzi, která nabízí další služby a nástroje 'určené pro hlubší analýzu, objevování a organizační využití'.
K 1. lednu 2026 končí 70leté omezení majetkových autorských práv děl autorů zesnulých v roce 1955, viz 2026 in public domain. V americkém prostředí vstupují do public domain díla z roku 1930, viz Public Domain Day.
Všem vše nejlepší do nového roku 2026.
Crown je multiplatformní open source herní engine. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí MIT a GPLv3+. Byla vydána nová verze 0.60. Vyzkoušet lze online demo.
Daniel Stenberg na svém blogu informuje, že po strncpy() byla ze zdrojových kódů curlu odstraněna také všechna volání funkce strcpy(). Funkci strcpy() nahradili vlastní funkcí curlx_strcopy().
Byla vydána nová verze 25.12.30 svobodného multiplatformního video editoru Shotcut (Wikipedie) postaveného nad multimediálním frameworkem MLT. Shotcut je vedle zdrojových kódů k dispozici také ve formátech AppImage, Flatpak a Snap.
Společnost Valve publikovala přehled To nej roku 2025 ve službě Steam aneb ohlédnutí za nejprodávanějšími, nejhranějšími a dalšími nej hrami roku 2025.
Byly publikovány výsledky průzkumu mezi uživateli Blenderu uskutečněného v říjnu a listopadu 2025. Zúčastnilo se více než 5000 uživatelů.
V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
ioctl().
/dev/ttyS0 (nebo jiný) pro čtení i zápis, zapisujte tam a čtěte z něj, jako by to byl normální soubor. Něco složitějšího by bylo potřeba řešit teprve ve chvíli, kdy byste potřeboval zpracovávat data od protějšku asynchronně.
sigaction(). Funguje to asi takhle:
struct sigaction saio; saio.sa_handler = signal_handler_IO; sigemptyset(&saio.sa_mask); saio.sa_flags = 0; saio.sa_restorer = NULL; sigaction(SIGIO,&saio,NULL); fcntl(fd, F_SETOWN, getpid()); fcntl(fd, F_SETFL, FASYNC);
signal_handler_IO() je funkce, kterou si napíšeš sám. Tohle funguje jako přerušení - když přijdou data z portu, tvůj program přeruší běh a vykoná tuhle funkci; pak se vrátí tam, odkud vyskočil. Je to příklad, který jsem našel na netu, neověřoval jsem, jestli bude fungovat - cílem bylo ukázat na dvě podstatné funkce: sigaction() a fcntl()
Pokud si vzpomínám, ten port musí být otevřen jako neblokující (parametr O_NONBLOCK předaný funkci open()) a asynchronní. Příklad s nějakou teorií okolo toho najdeš tady
Druhá možnost je využití sigwait() nebo sigwaitinfo(). To se hodí, když program čeká na víc věcí naráz. Z hlediska programátora to funguje tak, že program se po zavolání této funkce zastaví a čeká, až se něco stane - vypršení časovače, přijetí dat na portu atd. Když jsem naposledy hledal, moc jsem toho na webu nenašel, ale něco je tady
Nějaké srovnání mezi těmito způsoby najdeš v diskuzi zde. Popis všech jmenovaných funkcí najdeš v manuálových stránkách (man jméno_funkce), popřípadě na webu: Linux man pages.
Který způsob si vybereš (signál jedním či druhým způsobem nebo samostatné vlákno), je na tobě; asi to bude záviset na tom, co ten program dělá kromě obsluhy portu, jaké má uživatelské rozhraní (jestli nějaké má) a podobně.
Pokud nepotřebujete během toho čekání na data dělat něco jiného, tak v tom není žádný problém. Syscall read() se nevrátí, dokud nepřečte nějaká data, nedojde k chybě nebo nedostanete nějaký signál. Pokud potřebujete během čekání vyvíjet nějakou činnost, je možné podle okolností použít select()/poll(), asynchronní čtení, samostatný thread, možná jsou i další možnosti. Ale pak by to chtělo víc informací.
Tiskni
Sdílej: