Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
/etc/mdadm.conf musi byt MAILADDR nejaky_user@domena.tld, oplati sa dat aj --test ako prepinac monitoru. To vygeneruje mail pre kazdy raid pri starte (pre istotu ze to ide :o) )
mail (nebo možná sendmail, teď nevím přesně).
Jednoduše se funkčnost lokálního poštovního systému dá otestovat takhle:
# echo "Test e-mailu." | mail -s TEST mail@nekde.tld
Pokud jde o Debian, tak je potřeba mít nakonfigurovaný Exim (ve výchozí instalaci) nebo třeba Postfix.
dpkg-reconfigure exim4-config (jako root). Pak je několik možností:
1) Internet Site - odchozí zprávy posílá přímo na MX záznamy cílové domény - do se použít, pokud máš vlastní veřejnou IP adresu (vlastně to není podmínkou, ale veřejná adresa použitá pro NAT se snadno dostane na nějaký blacklist, pak bys měl problémy) a provider neblokuje port 25
2) Sent by Smarthost, Receive via SMTP - asi nejvhodnější volba pro tebe, odesílá přes SMTP Relay (smarthost - ten nastavíš nejlíp na SMTP server providera), příchozí zprávy přes SMTP jsou doručovány lokálně
3) Sent by Smarthost, no local mail - totéž, co předchozí, ale bez lokálních mailboxů - použij, pokud nechceš, aby server přijímal poštu pro nějakou doménu
/etc/exim4/update-exim4.conf.conf
Pak sem vlož ještě výpis příkazu mailq.
Nefunguje ani to odesílání přes příkaz mail? Nejdřív je potřeba zprovoznit e-mailový systém, pak ten mdraid.
/var/log/exim4/mainlog nebo stačí jenom relevantní část.
Zatím nedoručené zprávy, které visí ve frontě (výstup mailq) si můžeš prohlédnout ve /var/spool/exim. Je tam několik složek, v jedné jsou zprávy a v další log soubory, kde je pro každou zprávu důvod chyby - pokud tam něco najdeš, vlož to sem.
Pak si ještě do /etc/aliases dej něco jako:
postmaster: root
root: neco@gmail.com
Tím ti bude pošta určená pro roota chodit na nějakou adresu, kterou normálně používáš. Není to úplně nejlepší řešení, protože maily pro roota by měly být doručovány i pokud je poštovní systém nějak "rozbitý" - tj. nejlépe lokálně.
Druhou možností je v konfiguraci mdraid nastavit přímo adresu, kam to má chodit (nevím ale přesně, kde se to nastavuje).
Tohle má ale stejně smysl, až zprovozníš základní doručování.
Vyssie uvedeny postup uz predpoklada, ze disk /dev/sda1 ma uvedeny priznak fd (raid auto) a nachadzaju sa na nom data, pricom disk /dev/sda2 pridavame k raidu a ma uz tiez uvedeny priznak fd.
Tiskni
Sdílej: