NÚKIB upozorňuje na kritickou zranitelnost v SharePointu. Jedná se o kritickou zranitelnost typu RCE (remote code execution) – CVE-2025-53770, která umožňuje neautentizovaný vzdálený přístup a spuštění kódu, což může vést k úplnému převzetí kontroly nad serverem. Zranitelné verze jsou pouze on-premise verze a to konkrétně SharePoint Server 2016, 2019 a Subscription Edition. SharePoint Online (Microsoft 365) není touto zranitelností ohrožen.
Společnost Valve zpřísnila pravidla pro obsah, který je možné distribuovat ve službě Steam. Současně řadu her ze Steamu odstranila. V zásadách a pravidlech přibylo omezení 15: Obsah, který by mohl porušovat pravidla a normy stanovené zpracovateli plateb a souvisejícími sítěmi platebních karet a bankami nebo poskytovateli připojení k internetu. Sem spadají zejména určité druhy obsahu pouze pro dospělé.
Dle analytics.usa.gov je za posledních 90 dnů 6,2 % přístupů k webových stránkám a aplikacím federální vlády Spojených států z Linuxu.
Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
/etc/mdadm.conf
musi byt MAILADDR nejaky_user@domena.tld
, oplati sa dat aj --test
ako prepinac monitoru. To vygeneruje mail pre kazdy raid pri starte (pre istotu ze to ide :o) )
mail
(nebo možná sendmail
, teď nevím přesně).
Jednoduše se funkčnost lokálního poštovního systému dá otestovat takhle:
# echo "Test e-mailu." | mail -s TEST mail@nekde.tld
Pokud jde o Debian, tak je potřeba mít nakonfigurovaný Exim (ve výchozí instalaci) nebo třeba Postfix.
dpkg-reconfigure exim4-config
(jako root). Pak je několik možností:
1) Internet Site - odchozí zprávy posílá přímo na MX záznamy cílové domény - do se použít, pokud máš vlastní veřejnou IP adresu (vlastně to není podmínkou, ale veřejná adresa použitá pro NAT se snadno dostane na nějaký blacklist, pak bys měl problémy) a provider neblokuje port 25
2) Sent by Smarthost, Receive via SMTP - asi nejvhodnější volba pro tebe, odesílá přes SMTP Relay (smarthost - ten nastavíš nejlíp na SMTP server providera), příchozí zprávy přes SMTP jsou doručovány lokálně
3) Sent by Smarthost, no local mail - totéž, co předchozí, ale bez lokálních mailboxů - použij, pokud nechceš, aby server přijímal poštu pro nějakou doménu
/etc/exim4/update-exim4.conf.conf
Pak sem vlož ještě výpis příkazu mailq
.
Nefunguje ani to odesílání přes příkaz mail
? Nejdřív je potřeba zprovoznit e-mailový systém, pak ten mdraid.
/var/log/exim4/mainlog
nebo stačí jenom relevantní část.
Zatím nedoručené zprávy, které visí ve frontě (výstup mailq
) si můžeš prohlédnout ve /var/spool/exim
. Je tam několik složek, v jedné jsou zprávy a v další log soubory, kde je pro každou zprávu důvod chyby - pokud tam něco najdeš, vlož to sem.
Pak si ještě do /etc/aliases dej něco jako:
postmaster: root
root: neco@gmail.com
Tím ti bude pošta určená pro roota chodit na nějakou adresu, kterou normálně používáš. Není to úplně nejlepší řešení, protože maily pro roota by měly být doručovány i pokud je poštovní systém nějak "rozbitý" - tj. nejlépe lokálně.
Druhou možností je v konfiguraci mdraid nastavit přímo adresu, kam to má chodit (nevím ale přesně, kde se to nastavuje).
Tohle má ale stejně smysl, až zprovozníš základní doručování.
Vyssie uvedeny postup uz predpoklada, ze disk /dev/sda1 ma uvedeny priznak fd (raid auto) a nachadzaju sa na nom data, pricom disk /dev/sda2 pridavame k raidu a ma uz tiez uvedeny priznak fd.
Tiskni
Sdílej: