Microsoft představil Azure Linux 4.0 a Azure Container Linux. Na konferenci Open Source Summit North America 2026 organizované konsorciem Linux Foundation a sponzorované také Microsoftem. Azure Linux 4.0 vychází z Fedora Linuxu. Azure Container Linux je založen na projektu Flatcar. Azure Linux (GitHub, Wikipedie) byl původně znám jako CBL-Mariner.
Nové číslo časopisu Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 165 (pdf).
Byla vydána verze 9.2 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Firefox 151 podporuje Web Serial API. Pro komunikaci s různými mikrokontroléry připojenými přes USB nebo sériové porty už není nutné spouštět Chrome nebo na Chromiu postavené webové prohlížeče.
Byla vydána nová stabilní verze 8.0 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 148. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Ve FreeBSD byla nalezena a opravena zranitelnost FatGid aneb CVE-2026-45250. Jedná se o lokální eskalaci práv. Neprivilegovaný uživatel se může stát rootem.
Společnost Flipper Devices oznámila Flipper One. Zcela nový Flipper postavený od nuly. Jedná se o open-source linuxovou platformu založenou na čipu Rockchip RK3576. Hledají se dobrovolníci pro pomoc s dokončením vývoje (ovladače, testování, tvorba modulů).
Vývojáři Wine oznámili vydání verze 2.0 knihovny vkd3d pro překlad volání Direct3D na Vulkan. Přehled novinek na GitLabu.
Společnost Red Hat oznámila vydání Red Hat Enterprise Linuxu (RHEL) 10.2 a 9.8. Vedle nových vlastností a oprav chyb přináší také aktualizaci ovladačů a předběžné ukázky budoucích technologií. Vypíchnout lze CLI AI asistenta goose. Podrobnosti v poznámkách k vydání (10.2 a 9.8).
Organizace Apache Software Foundation (ASF) vydala verzi 30 integrovaného vývojového prostředí a vývojové platformy napsané v Javě NetBeans (Wikipedie). Přehled novinek na GitHubu. Instalovat lze také ze Snapcraftu a Flathubu.
potřebuji migrovat pouze data (strukturu tabulek mám vytvořenou). Provedl jsem dump z MySQL v podobě úplných insertů a import do PostgreSQL:
mysqldump database -v -nt --compatible=ansi,postgresql --complete-insert=TRUE --extended-insert=FALSE --compact --default-character-set=UTF8 -u user -p -r pg_database.sql
psql database < pg_database.sql
Zdá se to funkční, ale trápí mě dvě věci:
1) orig. MySQL DB má velikost 800MB, ale kvůli úplným insertům vznikne dumpem 2GB soubor, který po importu vytvoří v PostgreSQL 2.1GB databázi
2) import tohoto 2GB souboru do PostgreSQL trvá cca 36 hodin na 2.6 GHz Xeon / 1GB RAM
, zatim bych vyzkousel obejit implicitni commitovani jednotlivych insertu seskupenim jejich vetsiho mnozstvi (vzdy treba 10000 radku) mezi begin; a commit; .
V pripade, ze pouzivate hodne indexu, nebo foreign keys, tak je mozne tyto pred importem dropnout a vytvorit je az po nem, tim se muze import vetsiho mnozstvi zaznamu take urychlit. Pokud nebudete chtit indexy a foreign keys dropovat, mohlo by pomoct behem importu udelat vacuum analyze, tim se aktualizuji statistiky indexu, ty se zacnou optimalne vyuzivat a zrychli se kontroly vkladanych radku.
Uplne nejrychlejsim zpusobem, jak dostat hodne dat do PostgreSQL, by bylo pravdepodobne pouziti prikazu COPY, to s sebou vsak nese nutnost upravy zdrojoveho datoveho souboru do vhodneho formatu.
To, ze databaze zabira vice mista, nez cekate, muze byt zpusobeno tim, ze neni uvolnen prostor po smazanych zaznamech - na to muzete vyzkouset pouzit vacuum full, pripadne muze byt prostor zabran indexy.
Tomas
ad b) Velikost dumpu mě nepřekvapila, měl jsem na mysli velikost výsledné DB v Postgre, která je i po reindexaci více než dvojnásobná oproti MySQL (MyISAM).
Zajímalo by mě, zda je to dáno formátem PostgreSQL nebo spíše změnou datových typů např. INT na BIGINT?
BEGIN/COMMIT + úprava postgresql.conf (přidělení paměti) urychlily import dumpu z 36 na 2 hodiny 
Tiskni
Sdílej: