Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
eth0 - internet - ip 192.168.1.2 eth1:0 - lokalni sit1 192.168.2.1 maska 255.255.255.0 eth1:1 - lokalni sit2 192.168.3.1 maska 255.255.255.0oddělit od sebe sit1 a sit2, aby se neviděli. Zkouším např. tento forward ve firewallu, ale nechce mě to fungovat.
iptables -A FORWARD -i eth1 -o eth1 -s 192.168.2.0/24 -d 192.168.3.0/24 -j DROP iptables -A FORWARD -i eth1 -o eth1 -s 192.168.3.0/24 -d 192.168.2.0/24 -j DROPPoradil by někdo? Díky
Co to znamená, že se ty sítě nemají vidět?
Uvědomte si, že obě IP sítě máte na stejném fyzickém médiu - takže se "uvidí" vždy. Např. broadcasty kterékoliv stanice uvidí kterákoliv stanice bez ohledu na to, z jaké IP sítě má adresu (a bez ohledu na to, jaká pravidla na routeru nastavíte). Broadcast je L2 mechanismus a router s ním nemá co do činění.
Tím vaším pravidlem sice možná zkomplikujete komunikaci dvou stanic z různých IP sítí, ale v žádném případě ji nedokážete zakázat úplně a ta pravidla lze velmi snadno obejít. Jelikož dvě různé L3 sítě sdílejí stejnou L2 síť, komunikace mezi stanicemi vůbec nemusí jít přes ten váš router...
Teda, tomu říkám hodnotný příspěvek:
Ale protože například nevíme ani to, zda ta síť je metalická nebo ne, protože nevíme, co tazatel chce - váš ultimativní návod k řešení je stejné váhy jako to, co jste zaslechl o VLANech v Linuxu.
internet - eth0 - server - eth1 (eth1:0 a eth1:1) - switch - sit1
- sit2
switch - UTP - switch1 - PC ze site 1
- UTP - switch2 - PC ze site 2
A smím se zeptat, čeho že jste tímto dosáhl?
Teda pokud je "switch" skutečně jenom obyčejný switch a nechová se nějak magicky, pak skutečně nechápu účel tohoto "řešení".
A oddělit znamená, jako že "se nemají vůbec vidět"? Čili byste chtěl něco jako, že v tom routeru nemáte jednu síťovku, ale dvě, na každé z nich jednu tu síť?
Tak pak máte dvě možnosti - buď přidat do routeru síťovku a udělat to přesně takto. Anebo skutečně použít ty 802.1q VLANy, na eth1 nastavit dva různé VLANy, na nich ty IP sítě. No a pak potřebujete switch s podporou 802.1q, na portu do routeru nastavíte trunk, a jednotlivé zbývající porty nastavíte jako přístupové pro tu nebo onu VLANu 
internet ------ Router1 ---- síť 1
\---- Router2 --- síť 2
Komunikace mezi Routerem 1 a síťí 2 je pak mezi routery 1 a 2 vedená obalovacím protokolem (tunelem), stanice na síti 1 tomuto obalu nerozumí a ignorují ho. Mohou ale zachytávat data speciálními nástroji, tomu lze zabránit šifrováním tunelu.
Máš pravdu... stačilo napsat VLAN a tazatel by si to dohledal všechno sám. Nikdy jsem s VLANy v Linuxu nedělal (jen jsem si s tim hrál na hromádce switchů), ale v kernelu jsem nějaký volby viděl. Na druhou stranu vím přesně k čemu VLANy jsou a tak se mi zdálo, že je vhodné o tom napsat. Určitě mě nenapadlo, že se do mě opřeš kvůli tomu jak jsem to napsal.
Že nejsi schopen pochopit z toho co tazatel napsal není můj problém, ale tvůj a nemusíš kvůli tomu znehodnocovat co jsem napsal, když vlastně to řešení je nakonec to co tazatel potřebuje.
Tiskni
Sdílej: