Bun (Wikipedie), tj. běhové prostředí (runtime) a toolkit pro JavaScript a TypeScript, alternativa k Node.js a Deno, byl vydán ve verzi 1.3. Představení novinek také na YouTube. Bun je naprogramován v programovacím jazyce Zig.
V Lucemburku byly oznámeny výsledky posledního kola výzev na evropské továrny pro umělou inteligenci neboli AI Factories. Mezi úspěšné žadatele patří i Česká republika, potažmo konsorcium šesti partnerů vedené VŠB – Technickou univerzitou Ostrava. V rámci Czech AI Factory (CZAI), jak se česká AI továrna jmenuje, bude pořízen velmi výkonný superpočítač pro AI výpočty a vznikne balíček služeb poskytovaný odborníky konsorcia. Obojí bude sloužit malým a středním podnikům, průmyslu i institucím veřejného a výzkumného sektoru.
Byla vydána (𝕏) zářijová aktualizace aneb nová verze 1.105 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.105 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Ve Firefoxu bude lepší správa profilů (oddělené nastavení domovské stránky, nastavení lišt, instalace rozšíření, uložení hesla, přidání záložky atd.). Nový grafický správce profilů bude postupně zaváděn od 14.října.
Canonical vydal (email) Ubuntu 25.10 Questing Quokka. Přehled novinek v poznámkách k vydání. Jedná se o průběžné vydání s podporou 9 měsíců, tj. do července 2026.
ClamAV (Wikipedie), tj. multiplatformní antivirový engine s otevřeným zdrojovým kódem pro detekci trojských koní, virů, malwaru a dalších škodlivých hrozeb, byl vydán ve verzi 1.5.0.
Byla vydána nová verze 1.12.0 dynamického programovacího jazyka Julia (Wikipedie) určeného zejména pro vědecké výpočty. Přehled novinek v příspěvku na blogu a v poznámkách k vydání. Aktualizována byla také dokumentace.
V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Pokud by jsi to chtel jinak, tak by vsechny routery po ceste museli umet routovat verejne IP, coz by bylo velke plejtvani adresama.Tohle tvrzení mi přijde jako naprostý nesmysl. Nevidím souvislost mezi schopností směrovat globální adresy a plýtváním jimi.
Nemelo yb se to michat.A co dělá NAT jiného než že míchá veřejné a privátní adresy? Tohle pro mě není argument. Navíc, nikdo tě nenutí přidělovat každému subnet s adresou sítě a broadcastu. Sám jsem to teďka řešil. Stačí při routování přemýšlet a dá se šetřit i bez infrastruktury na privátních adresách (za předpokladu, že má každý router přidělenou aspoň jednou veřejnou adresu, což pro někoho už plýtváním být může). Jediný případ, kdy mi přijde aspoň částečně smysluplnější řešení se symetrickým NATem, je když mám celou infrastrukturu na privátních adresách a někdo si vzpomene, že by chtěl veřejnou (a ty veřejné adresy jsou spíše výjimečné). Ten proxy ARP z FAQ vypadá taky docela zajímavě.
Jediný případ, kdy mi přijde aspoň částečně smysluplnější řešení se symetrickým NATem, je když mám celou infrastrukturu na privátních adresách a někdo si vzpomene, že by chtěl veřejnou (a ty veřejné adresy jsou spíše výjimečné).Coz je vetsina, proto se to taky tak hodne pouziva.
Ten proxy ARP z FAQ vypadá taky docela zajímavě.Jenze tyhle hratky s MAC adresama selhavaji prave v tom pripade, kdyz mas po ceste nejakej dalsi router. Coz je temer vzdycky. Pokud chces mit verejnou IP primo za NAT routerem, uz je vetsinou vhodnejsi mit za tim NAT routerem bezny subnet verejnych adres a ty mit primo na cilovych kompech a tenhle subnet nenatovat vubec. Zdenek
Coz je vetsina, proto se to taky tak hodne pouziva.To mi přijde jako velmi odvážné tvrzení. Popravdě jsem měl vždycky za to, že většina internetových přípojek bývala s veřejnou IP a en bez ní. Ale jestli se "malí wifi poskytovatelé" s několika málo veřejnými adresami rozmohli už natolik...
Jenze tyhle hratky s MAC adresama selhavaji prave v tom pripade, kdyz mas po ceste nejakej dalsi router.A mě se z toho popisu v FAQ právě zdálo, že to jde udělat přes libovolný počet routerů. že stačí na nich mít povolený proxy arp a nějaký ten statický záznam v arp tabulce. I kdyby, tak ještě pořád samozřejmě zůstává klasické řešení s routováním "na zařízení" a ne "na drát".
Tiskni
Sdílej: