Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Pokud použiješ pouze příkaz make, tak nezkompiluješ moduly. Musíš použít například make && make modules_install. Jádro potom můžeš zkopírovat do adresáře /boot nějak takto: cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.6.24-gentoo-r5. Osobně používám make bzImage && make modules && make modules_install && make install. Toto ti zkompiluje jak kernel, tak moduly a kernel rovnou zkopíruje do /boot, kde ho najdeš jako vmlinuz (pokud už tam nějaký vmlinuz byl, tak ho to přejmenuje na vmlinuz.old). Je to i jednodužší pokud častěji kompiluješ jádro, tak do boot loaderu stačí napsat něco jako kernel /boot/vmlinuz a při příští kompilaci už se nemusíš o nic starat. Stačí pouze reboot.
Pokud takto zkompilované jádro použiješ do livecd, tak to samozřejmě bude fungovat, avšak je to složitější. U livecd musíš dosáhnout podpory co nejvíce železa, ale pokud by jsi to všechno naházel do jádra, tak by bylo velké a značně neohrabané. Tam se to řeší tak, že základ se dá do jádra a zbytek (a že toho je hodně) se zkompiluje jako moduly, které se při startu livecd dynamicky zavádí v závislosti na hardwarové konfiguraci PC. Asi bych ti doporučil strčit do šuplíku (CD-ROMky) nějakou live distribuci a sledovat logy při inicializaci. Z těch se dozvíš hodně
. U jádra 2.6 ti příkaz "make" zkompiluje jak jádro, tak moduly.
. Příkaz "make && make modules_install" udělá toto :Místo ručního kopírování dělam "make install" a pak upravim menu.lst pro grub.
Knihovny jadro nepotrebuje, ale vetsinou programy co chces spustit (napriklad bash) je potrebujou
Bejt tebou, tak zacnu vytvorenim ramdisku, je to jednoduzsi a stejnak to budes potrebovat pro vytvoreni livecd.
Snažím se co nejrychleji proniknout do linuxu a tak jsem si jako první cíl stanovil vytvořit systém, který nabootoje z cd a pustí bashe. Přečetl jsem kde co, ale stále v tomto nemám jasno.Na zbytek snad už odpověděli ostatní. Pokud chcete ale do systému proniknout jako uživatel, není vytváření vlastního LiveCD rozhodně ten nejsnazší ani nejlepší způsob, jak začít. I pokud chcete Linux pochopit jako správce systému, bude daleko lepší začít u nějaké hotové distribuce a začít se učit ji konfigurovat – správa uživatelů, souborových systémů, postupně správa dalších služeb, skripty atd. Váš postup by se hodil, pokud byste chtěl dobře rozumět „vnitřnostem“ systému, mechanizmu, jak se jádro zavádí atd. To ale doporučuji zkoumat až v okamžiku, kdy budete jádro kompilovat bez mrknutí oka.
Tiskni
Sdílej: