Linux může běžet nativně na ESP32-S3 – bez emulace a rovnou s 9,7″ e-paperem.
Homebrew (Wikipedie), správce balíčků pro macOS a od verze 2.0.0 také pro Linux, byl vydán ve verzi 7.0.0. Pro sandboxing se na Linuxu nově používá Landlock místo Bubblewrap. Na stránce Homebrew Formulae lze procházet seznamem balíčků. K dispozici jsou také různé statistiky.
Správce fotografií Shotwell byl vydán ve verzi 33.0 (GitLab). Hlavní novinkou v tomto vydání po dvou letech je přechod na GTK4.
Na YouTube byly publikovány videozáznamy přednášek a na Flickru fotografie z konference EuroPython 2026.
Byl vydán Debian 13.7, tj. sedmá opravná verze Debianu 13 s kódovým názvem Trixie. Řešeny jsou především bezpečnostní problémy, ale také několik vážných chyb. Instalační média Debianu 13 lze samozřejmě nadále k instalaci používat. Po instalaci stačí systém aktualizovat.
Jiří Eischmann se v příspěvku Fiasko jménem W Social na svém blogu věnuje evropské sociální síti W: "W Social je příkladem toho, že se problémy sociální sítí nedají řešit od exekutivního stolu. Když na začátku tohoto roku v Davosu oznámili vznik nové sociální sítě W Social, politici se mohli přetrhnout ve chvalozpěvech. Konečně evropská sociální síť a ještě s ověřením identity. … Jak se ukázalo, když v Davosu W Social oznamovali, neměli kromě
… více »Výrobce hardwarových kryptoměnových peněženek Trezor upozorňuje na bezpečnostní incident u společnosti Brevo, kterou využívá k odesílání newsletterů. Útočník na e-mailové adresy odeslal phishingový e-mail.
Clement "Clem" Lefebvre publikoval souhrn dění v Linux Mintu za srpen 2026. Aplikace XApp mají vlastní webovou stránku xapp-project.org. Představena byl čtečka EPUB s názvem Xepub a kalendář Clockenstein.
Byla vydána nová verze 3.2.6 svobodné aplikace pro úpravu a vytváření rastrové grafiky GIMP (GNU Image Manipulation Program). Přehled novinek v oznámení o vydání a v souboru NEWS na GitLabu. Nový GIMP je již k dispozici také na Flathubu.
Bylo vydáno Ubuntu 24.04.5 LTS, tj. páté opravné vydání Ubuntu 24.04 LTS s kódovým názvem Noble Numbat. Přehled novinek a oprav na poznámkách k vydání.
Pokud použiješ pouze příkaz make, tak nezkompiluješ moduly. Musíš použít například make && make modules_install. Jádro potom můžeš zkopírovat do adresáře /boot nějak takto: cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.6.24-gentoo-r5. Osobně používám make bzImage && make modules && make modules_install && make install. Toto ti zkompiluje jak kernel, tak moduly a kernel rovnou zkopíruje do /boot, kde ho najdeš jako vmlinuz (pokud už tam nějaký vmlinuz byl, tak ho to přejmenuje na vmlinuz.old). Je to i jednodužší pokud častěji kompiluješ jádro, tak do boot loaderu stačí napsat něco jako kernel /boot/vmlinuz a při příští kompilaci už se nemusíš o nic starat. Stačí pouze reboot.
Pokud takto zkompilované jádro použiješ do livecd, tak to samozřejmě bude fungovat, avšak je to složitější. U livecd musíš dosáhnout podpory co nejvíce železa, ale pokud by jsi to všechno naházel do jádra, tak by bylo velké a značně neohrabané. Tam se to řeší tak, že základ se dá do jádra a zbytek (a že toho je hodně) se zkompiluje jako moduly, které se při startu livecd dynamicky zavádí v závislosti na hardwarové konfiguraci PC. Asi bych ti doporučil strčit do šuplíku (CD-ROMky) nějakou live distribuci a sledovat logy při inicializaci. Z těch se dozvíš hodně
. U jádra 2.6 ti příkaz "make" zkompiluje jak jádro, tak moduly.
. Příkaz "make && make modules_install" udělá toto :Místo ručního kopírování dělam "make install" a pak upravim menu.lst pro grub.
Knihovny jadro nepotrebuje, ale vetsinou programy co chces spustit (napriklad bash) je potrebujou
Bejt tebou, tak zacnu vytvorenim ramdisku, je to jednoduzsi a stejnak to budes potrebovat pro vytvoreni livecd.
Snažím se co nejrychleji proniknout do linuxu a tak jsem si jako první cíl stanovil vytvořit systém, který nabootoje z cd a pustí bashe. Přečetl jsem kde co, ale stále v tomto nemám jasno.Na zbytek snad už odpověděli ostatní. Pokud chcete ale do systému proniknout jako uživatel, není vytváření vlastního LiveCD rozhodně ten nejsnazší ani nejlepší způsob, jak začít. I pokud chcete Linux pochopit jako správce systému, bude daleko lepší začít u nějaké hotové distribuce a začít se učit ji konfigurovat – správa uživatelů, souborových systémů, postupně správa dalších služeb, skripty atd. Váš postup by se hodil, pokud byste chtěl dobře rozumět „vnitřnostem“ systému, mechanizmu, jak se jádro zavádí atd. To ale doporučuji zkoumat až v okamžiku, kdy budete jádro kompilovat bez mrknutí oka.
Tiskni
Sdílej: