Microsoft Defender nově podporuje linuxové desktopy.
Oficiální Epic Games Launcher je v nové preview verzi poprvé dostupný i pro Linux (FAQ). Pracuje se na novém Easy Anti-Cheatu pro Linux (EAC Linux v2) a podpoře hry Fortnite na Linuxu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.8. Novinky zahrnují lepší podporu vzdálené plochy, sdílení a nahrávání obrazovky a řadu drobností napříč uživatelským rozhraním (úplný seznam změn, shrnutí ve wiki).
Apple představil 7palcový displej Apple HomeView s podporou Apple Intelligence a Siri AI pro ovládání chytré domácnosti, novou řadu vybavení chytré domácnosti Apple Home Collection, další generaci HomePodu mini a novou Apple TV 4K. Apple HomeView není v Evropské unii v prodeji, jelikož umělá inteligence Siri v rámci systému iOS v EU momentálně není k dispozici. Apple spolupracuje s EU a snaží se najít cestu, jak situaci vyřešit.
KDE slaví 30 let. Přesně před 30 lety, 14. října 1996, poslal Matthias Ettrich do diskusní skupiny comp.os.linux.misc zprávu, která započala historii projektu KDE. Důležité milníky jsou zobrazeny na časové ose.
Byl vydán Mozilla Firefox 158.0. Stejně jako Chrome 155 s podporou JPEG XL (test). Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 158 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Svobodný kancelářský balík ONLYOFFICE (Wikipedie) byl vydán ve verzi 10.0. Jak online Docs, tak i offline Desktop Editors. Přehled novinek také na YouTube.
Mozilla představuje Firefox Enterprise určený jako podnikový prohlížeč pro organizace s přísnými požadavky na bezpečnost, správu a dodržování předpisů. S profesionální podporou. Dostupný je zatím ve Francii, Německu, Rakousku a Švýcarsku.
Kybernetický útok zasáhl nejméně 150 supermarketů Intermarché a několik prodejen řetězců Leclerc a Coopérative U. Chladicí jednotky napadených obchodních domů byly nastaveny na nepřetržité odmrazování a teplota v nich mnohdy vystouala až nad 50°C. Škody napáchané na chlazeném a mraženém zboží budou patrně dosahovat miliónů eur.
… více »Stát Kalifornie zažaloval výrobce 3D tiskových filamentů Polymaker. Vrchní soud San Diego County tvrdí, že firma propagací svých výrobků mezi příznivci 3D tištěných zbraní podporovala výrobu takzvaných 'ghost guns' (DIY zbraní) a že její PLA filament pro 3D tiskárny lze za těchto okolností považovat za součást určenou k výrobě střelné zbraně. Žaloba požaduje mimo jiné finanční sankce a soudní zákaz činnosti, Polymaker se hájí tím, že filament je běžný a sám o sobě legální produkt. Celý text žaloby (PDF na Google Drive).
Pokud použiješ pouze příkaz make, tak nezkompiluješ moduly. Musíš použít například make && make modules_install. Jádro potom můžeš zkopírovat do adresáře /boot nějak takto: cp arch/i386/boot/bzImage /boot/kernel-2.6.24-gentoo-r5. Osobně používám make bzImage && make modules && make modules_install && make install. Toto ti zkompiluje jak kernel, tak moduly a kernel rovnou zkopíruje do /boot, kde ho najdeš jako vmlinuz (pokud už tam nějaký vmlinuz byl, tak ho to přejmenuje na vmlinuz.old). Je to i jednodužší pokud častěji kompiluješ jádro, tak do boot loaderu stačí napsat něco jako kernel /boot/vmlinuz a při příští kompilaci už se nemusíš o nic starat. Stačí pouze reboot.
Pokud takto zkompilované jádro použiješ do livecd, tak to samozřejmě bude fungovat, avšak je to složitější. U livecd musíš dosáhnout podpory co nejvíce železa, ale pokud by jsi to všechno naházel do jádra, tak by bylo velké a značně neohrabané. Tam se to řeší tak, že základ se dá do jádra a zbytek (a že toho je hodně) se zkompiluje jako moduly, které se při startu livecd dynamicky zavádí v závislosti na hardwarové konfiguraci PC. Asi bych ti doporučil strčit do šuplíku (CD-ROMky) nějakou live distribuci a sledovat logy při inicializaci. Z těch se dozvíš hodně
. U jádra 2.6 ti příkaz "make" zkompiluje jak jádro, tak moduly.
. Příkaz "make && make modules_install" udělá toto :Místo ručního kopírování dělam "make install" a pak upravim menu.lst pro grub.
Knihovny jadro nepotrebuje, ale vetsinou programy co chces spustit (napriklad bash) je potrebujou
Bejt tebou, tak zacnu vytvorenim ramdisku, je to jednoduzsi a stejnak to budes potrebovat pro vytvoreni livecd.
Snažím se co nejrychleji proniknout do linuxu a tak jsem si jako první cíl stanovil vytvořit systém, který nabootoje z cd a pustí bashe. Přečetl jsem kde co, ale stále v tomto nemám jasno.Na zbytek snad už odpověděli ostatní. Pokud chcete ale do systému proniknout jako uživatel, není vytváření vlastního LiveCD rozhodně ten nejsnazší ani nejlepší způsob, jak začít. I pokud chcete Linux pochopit jako správce systému, bude daleko lepší začít u nějaké hotové distribuce a začít se učit ji konfigurovat – správa uživatelů, souborových systémů, postupně správa dalších služeb, skripty atd. Váš postup by se hodil, pokud byste chtěl dobře rozumět „vnitřnostem“ systému, mechanizmu, jak se jádro zavádí atd. To ale doporučuji zkoumat až v okamžiku, kdy budete jádro kompilovat bez mrknutí oka.
Tiskni
Sdílej: