Dle plánu certifikační autorita Let's Encrypt nově vydává také certifikáty s šestidenní platností (160 hodin) s možností vystavit je na IP adresu.
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 14.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Just the Browser je projekt, 'který vám pomůže v internetovém prohlížeči deaktivovat funkce umělé inteligence, telemetrii, sponzorovaný obsah, integraci produktů a další nepříjemnosti' (repozitář na GitHubu). Využívá k tomu skrytá nastavení ve webových prohlížečích, určená původně pro firmy a organizace ('enterprise policies'). Pod linuxem je skriptem pro automatickou úpravu nastavení prozatím podporován pouze prohlížeč Firefox.
Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.18. Díky 174 přispěvatelům.
Miliardy korun na digitalizaci služeb státu nestačily. Stát do ní v letech 2020 až 2024 vložil víc než 50 miliard korun, ale původní cíl se nepodařilo splnit. Od loňského února měly být služby státu plně digitalizované a občané měli mít právo komunikovat se státem digitálně. Do tohoto data se povedlo plně digitalizovat 18 procent agendových služeb státu. Dnes to uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v souhrnné zprávě o stavu digitalizace v Česku. Zpráva vychází z výsledků víc než 50 kontrol, které NKÚ v posledních pěti letech v tomto oboru uskutečnil.
Nadace Wikimedia, která je provozovatelem internetové encyklopedie Wikipedia, oznámila u příležitosti 25. výročí vzniku encyklopedie nové licenční dohody s firmami vyvíjejícími umělou inteligenci (AI). Mezi partnery encyklopedie tak nově patří Microsoft, Amazon a Meta Platforms, ale také start-up Perplexity a francouzská společnost Mistral AI. Wikimedia má podobnou dohodu od roku 2022 také se společností Google ze skupiny
… více »D7VK byl vydán ve verzi 1.2. Jedná se o fork DXVK implementující překlad volání Direct3D 5, 6 a 7 na Vulkan. DXVK zvládá Direct3D 8, 9, 10 a 11.
Byla vydána verze 12.0.0 knihovny libvirt (Wikipedie) zastřešující různé virtualizační technologie a vytvářející jednotné rozhraní pro správu virtuálních strojů. Současně byl ve verzi 12.0.0 vydán související modul pro Python libvirt-python. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
CreepyLink.com je nový zkracovač URL adres, 'díky kterému budou vaše odkazy vypadat tak podezřele, jak je to jen možné'. Například odkaz na abclinuxu.cz tento zkracovač převádí do podoby 'https://netflix.web-safe.link/logger_8oIlgs_free_money.php'. Dle prohlášení autora je CreepyLink alternativou ke zkracovači ShadyURL (repozitář na githubu), který dnes již bohužel není v provozu.
Na blogu Raspberry Pi byla představena rozšiřující deska Raspberry Pi AI HAT+ 2 s akcelerátorem Hailo-10 a 8 GB RAM. Na rozdíl od předchozí Raspberry Pi AI HAT+ podporuje generativní AI. Cena desky je 130 dolarů.
Petře, router je hezká věc, ale jen do té doby, pokud Vám stačí pouhé připojení k netu. Nelze na něm provozovat poštovní služby, databáze, xserver a podobně.
Já kupříkladu serveru, který běží na nejvyšší polici ve spíži, často využívám k připojení skrze ssh a třeba čtení pošty a nebo i rychlé údržbě na serverech zákazníků, pokud se mi nechce na krátkou dobu zapínat můj hlavní a mnohonásobně výkonější počítač s velkým monitorem, mnohem větší spotřebou atd... U serveru mám jen 12" černobílý monitor, ale má krásně ostrý obraz.
BTW: Co se spotřeby týče, myslím, že už jsme o tom diskutovali na rootu a taky doporučuju krátký článeček na mcu.cz, dozvíte se konkrétní čísla. První pravidlo je vybavit router kvalitními zpomalenými ventilátoru = déle vydrží v provozu a budou mnohem tišší při zachování rozumné účinnosti, budou taky pomaleji a méně nasávat prach. Druhé pravidlo, mírně podtaktovat FSB, CPU i RAM, možná i VGA, snížit napájecí napětí (nutno experimentovat a testovat), vypnout externí cache (interní jsou větší žrout, ale bez nich se CPU zpomalí příliš mnoho), nastavit power management a pod. prostě to co BIOS umí - opět je dobré volit kompromis. Třetí pravidlo, nepoužívat nejvýkonnější hardware z té konkrétní vývojové řady, např. Intel Pentium 166MMX je lepší volba než 233MMX, ale 200MMX je nejlepší, protože se dá podtaktovat na 166MHz a má ještě nižší spotřebu a bude stabilnější než 166MMX. pak se dostanete třeba i na poloviční spotřebu proti obvyklému stavu. Obecně platí, že CPU AMD (a nedejbože Cyrix) se zahřívají více. Je dobré volit grafické karty typu PCI (na serveru máte stejnak jen textovou konzoli, ne?), protože mají pomalejší sběrnice a při stejné technologii i nižší spotřebu. HDD do serveru? Raději pomalé, pokud nebude fungovat jako hodně zatížený fileserver, ale i tak by mohlo těch 5 - 10MB/s (obvyklé u 5400ot/min) na domácí použití stačit, pomalejší disky se taky míň hřejou, hlučné bývají bohužel stejně, nebo víc. Zdroje mám raději ATX PFC, je dobré zdroj lehce předimenzovat, jednak bude mírně odolnější proti rušení a jednak se bude míň zahřívat a zvláště to je v uzavřených prostorách důležité, taky bude mít delší životnost.
Fakt si s tím lze vyhrát, zkoušel jsem v praxi.
A cena? Nepříliš zajímavé, zvláště když router postavím z vlastního dávno nepoužívaného PC.
Srandovní je, že pomocí broadcastu lze odlišit stroje s Windows od Linuxových, tedy - většinou.
V práci mám na síti dva počítače s Windows, tři s Linuxem a síťovou tiskárnu. Pingnu li na x.x.x.255 -b, tedy na všechny, ozývá se vše, kromě PC s Linuxem a CPU 486 (ten se ozývá jen někdy a se spožděním) a strojů s Windows. Jejich odezvy jsou prostě příliš pomalé. Zkoušel jsem to i jinde a opravdu to tak často funguje.
Mno sice je super jak je to tu vše popsané a možná se projevim jakou natvrdlo, ale než tohle všechno nebylo by lepší koupit za 1000,- router a domácí síť je prakticky hotovka 
Tiskni
Sdílej: