Cambalache, tj. RAD (rapid application development) nástroj pro GTK 4 a GTK 3, dospěl po pěti letech vývoje do verze 1.0. Instalovat jej lze i z Flathubu.
KiCad (Wikipedie), sada svobodných softwarových nástrojů pro počítačový návrh elektronických zařízení (EDA), byl vydán v nové major verzi 10.0.0 (𝕏). Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Letošní Turingovou cenu (2025 ACM A.M. Turing Award, Nobelova cena informatiky) získali Charles H. Bennett a Gilles Brassard za základní přínosy do oboru kvantové informatiky, které převrátily pojetí bezpečné neprolomitelné komunikace a výpočetní techniky. Jejich protokol BB84 z roku 1984 umožnil fyzikálně zaručený bezpečný přenos šifrovacích klíčů, zatímco jejich práce o kvantové teleportaci položila teoretické základy pro budoucí kvantový internet. Jejich práce spojila fyziku s informatikou a ovlivnila celou generaci vědců.
Firefox 149 dostupný od 24. března přinese bezplatnou vestavěnou VPN s 50 GB přenesených dat měsíčně (s CZ a SK se zatím nepočítá) a zobrazení dvou webových stránek vedle sebe v jednom panelu (split view). Firefox Labs 149 umožní přidat poznámky k panelům (tab notes, videoukázka).
Byla vydána nová stabilní verze 7.9 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 146. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Dle plánu byla vydána Opera GX pro Linux. Ke stažení je .deb i .rpm. V plánu je flatpak. Opera GX je webový prohlížeč zaměřený na hráče počítačových her.
GNUnet (Wikipedie) byl vydán v nové major verzi 0.27.0. Jedná se o framework pro decentralizované peer-to-peer síťování, na kterém je postavena řada aplikací.
Byly publikovány informace (technické detaily) o bezpečnostním problému Snapu. Jedná se o CVE-2026-3888. Neprivilegovaný lokální uživatel může s využitím snap-confine a systemd-tmpfiles získat práva roota.
Nightingale je open-source karaoke aplikace, která z jakékoliv písničky lokálního alba (včetně videí) dokáže oddělit vokály, získat text a vše přehrát se synchronizací na úrovni jednotlivých slov a hodnocením intonace. Pro separaci vokálů využívá UVR Karaoke model s Demucs od Mety, texty písní stahuje z lrclib.net (LRCLIB), případně extrahuje pomocí whisperX, který rovněž využívá k načasování slov. V případě audiosouborů aplikace na
… více »Po půl roce vývoje od vydání verze 49 bylo vydáno GNOME 50 s kódovým názvem Tokyo (Mastodon). Podrobný přehled novinek i s náhledy v poznámkách k vydání a v novinkách pro vývojáře.
Petře, router je hezká věc, ale jen do té doby, pokud Vám stačí pouhé připojení k netu. Nelze na něm provozovat poštovní služby, databáze, xserver a podobně.
Já kupříkladu serveru, který běží na nejvyšší polici ve spíži, často využívám k připojení skrze ssh a třeba čtení pošty a nebo i rychlé údržbě na serverech zákazníků, pokud se mi nechce na krátkou dobu zapínat můj hlavní a mnohonásobně výkonější počítač s velkým monitorem, mnohem větší spotřebou atd... U serveru mám jen 12" černobílý monitor, ale má krásně ostrý obraz.
BTW: Co se spotřeby týče, myslím, že už jsme o tom diskutovali na rootu a taky doporučuju krátký článeček na mcu.cz, dozvíte se konkrétní čísla. První pravidlo je vybavit router kvalitními zpomalenými ventilátoru = déle vydrží v provozu a budou mnohem tišší při zachování rozumné účinnosti, budou taky pomaleji a méně nasávat prach. Druhé pravidlo, mírně podtaktovat FSB, CPU i RAM, možná i VGA, snížit napájecí napětí (nutno experimentovat a testovat), vypnout externí cache (interní jsou větší žrout, ale bez nich se CPU zpomalí příliš mnoho), nastavit power management a pod. prostě to co BIOS umí - opět je dobré volit kompromis. Třetí pravidlo, nepoužívat nejvýkonnější hardware z té konkrétní vývojové řady, např. Intel Pentium 166MMX je lepší volba než 233MMX, ale 200MMX je nejlepší, protože se dá podtaktovat na 166MHz a má ještě nižší spotřebu a bude stabilnější než 166MMX. pak se dostanete třeba i na poloviční spotřebu proti obvyklému stavu. Obecně platí, že CPU AMD (a nedejbože Cyrix) se zahřívají více. Je dobré volit grafické karty typu PCI (na serveru máte stejnak jen textovou konzoli, ne?), protože mají pomalejší sběrnice a při stejné technologii i nižší spotřebu. HDD do serveru? Raději pomalé, pokud nebude fungovat jako hodně zatížený fileserver, ale i tak by mohlo těch 5 - 10MB/s (obvyklé u 5400ot/min) na domácí použití stačit, pomalejší disky se taky míň hřejou, hlučné bývají bohužel stejně, nebo víc. Zdroje mám raději ATX PFC, je dobré zdroj lehce předimenzovat, jednak bude mírně odolnější proti rušení a jednak se bude míň zahřívat a zvláště to je v uzavřených prostorách důležité, taky bude mít delší životnost.
Fakt si s tím lze vyhrát, zkoušel jsem v praxi.
A cena? Nepříliš zajímavé, zvláště když router postavím z vlastního dávno nepoužívaného PC.
Srandovní je, že pomocí broadcastu lze odlišit stroje s Windows od Linuxových, tedy - většinou.
V práci mám na síti dva počítače s Windows, tři s Linuxem a síťovou tiskárnu. Pingnu li na x.x.x.255 -b, tedy na všechny, ozývá se vše, kromě PC s Linuxem a CPU 486 (ten se ozývá jen někdy a se spožděním) a strojů s Windows. Jejich odezvy jsou prostě příliš pomalé. Zkoušel jsem to i jinde a opravdu to tak často funguje.
Mno sice je super jak je to tu vše popsané a možná se projevim jakou natvrdlo, ale než tohle všechno nebylo by lepší koupit za 1000,- router a domácí síť je prakticky hotovka 
Tiskni
Sdílej: