Dibuja je jednoduchý kreslící program inspirovaný programy Paintbrush pro macOS a Malování pro Windows. Vydána byla verze 0.26.0.
Byla vydána nová verze 9.13 z Debianu vycházející linuxové distribuce DietPi pro (nejenom) jednodeskové počítače. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Byla vydána nová stabilní verze 3.22.0, tj. první z nové řady 3.22, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
FEL ČVUT vyvinula robotickou stavebnici pro mladé programátory. Stavebnice Brian byla navržená speciálně pro potřeby populární Robosoutěže. Jde ale také o samostatný produkt, který si může koupit každý fanoušek robotiky a programování od 10 let, ideální je i pro střední školy jako výuková pomůcka. Jádro stavebnice tvoří programovatelná řídicí jednotka, kterou vyvinul tým z FEL ČVUT ve spolupráci s průmyslovými partnery. Stavebnici
… více »Ubuntu bude pro testování nových verzí vydávat měsíční snapshoty. Dnes vyšel 1. snapshot Ubuntu 25.10 (Questing Quokka).
Společnost Netgate oznámila vydání nové verze 2.8.0 open source firewallové, routovací a VPN platformy pfSense (Wikipedie) postavené na FreeBSD. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byla vydána nová verze 6.16 živé linuxové distribuce Tails (The Amnesic Incognito Live System), jež klade důraz na ochranu soukromí uživatelů a anonymitu. Tor Browser byl povýšen na verzi 14.5.3. Linux na verzi 6.1.140. Další změny v příslušném seznamu.
Člověk odsouzený za obchod s drogami daroval letos ministerstvu spravedlnosti 468 kusů kryptoměny bitcoin, které pak resort v aukcích prodal za skoro miliardu korun. Darováním se zabývá policejní Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Deníku N to potvrdil přímo ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Podle resortu bylo nicméně vše v souladu s právem.
Svobodný a otevřený multiplatformní editor EPUB souborů Sigil (Wikipedie, GitHub) byl vydán ve verzi 2.5.0. Stejně tak doprovodný vizuální EPUB XHTML editor PageEdit (GitHub).
30.11.2016 12:48
Fluttershy, yay! | skóre: 93
| blog:
debian + cron - co dělám špatně?
To první.
Takový klasický ubožáček, který se nezmůže ani na argumentaci, ani na slušnou mluvu. 
Ale no tak, nezapomeň si vzít léky, třeba to zítra bude lepší. Jenže třeba taky ne. Jo, tak už to chodí.
Sice ne argumentů, ale aspoň dobrých rad. 
Drobný pohled do historie napoví. Za víc než desetiletí se mnoho nezměnilo. Z druhého drobného pohledu do historie pořádně zamrazí. Na celém tom ekosystému založeném na správě donekonečna patchovaných fosilních balíčků lidmi s blíže neurčenou kvalifikací (ochota není kvalifikace — buď víš přesně, co děláš, nebo vanilla is your friend) se od té doby nezměnilo prakticky nic.
No a pak přichází na řadu otázka použitelnosti Debianu v praxi, pro vývoj čehokoliv. V dobách mého akademického „působení“ (negativního, samozřejmě) jsem spravoval delší benchmark, který spouštěl CLBG na různých systémech (no, většinou Intel a Power7). Na jaké doméně je to hostované? Ironie, že ano! Nebylo to až tak triviální, že se to rovnou stáhne a spustí; benchmarky se různě upravovaly a v projektu šlo o zprovoznění benchmarků v dynamických jazycích v implementacích těch jazyků nad JVM. Takže Jython, JRuby, Clojure, Groovy a (méně dynamická) Scala atd.
Tohle^^^ vyžaduje běžný aktuální systém, aby se to dalo zprovoznit, včetně potřebných závislostí. Fedora: Pohoda, out-of-the-box. Arch: Jo, jasně, pohoda. (No, Power7 ale jaksi nebyl.) Tumbleweed: Taky to jde. Debian a Ubuntu: Apokalypsa. Všechno zastaralé, půlka potřebných knihoven (pro jazyky i pro pozdější vyhodnocení dat) se nepřeloží / nespustí atd.
Říkám si: To snad není možné! Tohle pracoviště má Ubuntu servery. Tak jak se s tím vyrovnalo?! Jo, „jednoduše“. Uživatelé měli speciální nastavení $PATH a ve svých domovských adresářích měli podadresáře bin/, lib/ atd., s manuálně nainstalovanými a přeloženými (kousek po kousku) aktuálními (skoro) binárkami a knihovnami, aby mohli vůbec spouštět věci, které denně potřebovali. (!!!) Tak takhle vypadá peklo. (A ano, měli to pěkně synchronizované mezi Debianem a Ubuntu, protože rsync bylo možná to jediné, co v tom prostředí neselhalo.)
Jiný projekt: Správa několika LXC a KVM strojů na fyzickém serveru, měření výkonnosti za spousty různých okolností. Fedora + Arch: Perfektní podpora virt-managera, vzájemně kompatibilní, protokol Spice, všechno jako hodinky. Ubuntu + Debian: Půl roku starý kernelový bug způsobující naprostou nepoužitelnost dat o vytížení procesoru v KVM, LXC raději nezkoušet, rozbité, naprostá absence Spice protokolu (a kdepak, příslušný balíček se na tom nepřeloží, jako ostatně většina aktuálního softwaru), nutnost aplikovat asi tak 10 hnusných tweaků, aby se dala vůbec normálně spustit virtuální mašina… Zase voser, zase zoufalství.
Tolik tedy k tomu Debianu (a derivátům založeným na podobné ideologii). Vše výše popsané je sice dávná minulost (2013) a třeba už něco z toho funguje, ale jak tak čtu dotazy zklamaných uživatelů Debianu (a derivátů), moc se toho nezměnilo.
Citation needed.
No to víš, mně jakožto asexuálovi určitě někdo přebral hypotetickou „přítelkyni“. A teď ještě tu o Červené karkulce a sedmeru krkavců.
Byl to ten maintainer, který zprasil OpenSSL, aby mělo 32768 „náhodných“ klíčů? Nebo ten, který chtěl, aby byl Debian „sexy again“, ale stal se pravý opak?
Ty zase někoho, s kým nesouhlasíš, pošleš rovnou do piče. Není spíš tohle hysterický záchvat?
Mazda a Toyota jsou hmotné objekty, které většinou mají nějakou finanční hodnotu a jejich výměna není triviální. Distribuce Linuxu se s auty nedají takhle srovnávat. Když nějaká „nestartuje“, není od věci zkusit jinou.
Přechod z 32b na 64b je use case, který se vyskytl asi tak jednou za uherské desetiletí a dnes už se moc nevyskytuje. V minulém desetiletí bylo určitě plus, když to balíčkovací systém podporoval, ale dnes už bych v tom výhodu neviděl. 
Nevím, jestli to Fedora umí. Asi ne. Osobně jsem 32b–>64b migraci bez reinstalace dělal jenom na Archu a šlo to v pohodě. Ale nebyla na to žádná přímá podpora v balíčkovacím systému, takže to vyžadovalo pár triků.
Otázka je, vůči čemu teď Linux stavíš do kontrastu. Vím o pár systémech, kde toho nefunguje mnohem víc než nějaký cron, ale vybrat si tam nemůžeš nic a opravit to taky nejde, protože je to třeba closed-source. Mít možnost vybrat si, co (ne)funguje, není k zahození.
Musí to opravdu nutně být cron, mimochodem? Existují i novější metody, lépe integrované se zbytkem systému. Pokud tedy člověk není anti-systemd fanatik…
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
29.11.2016 18:58