Typst byl vydán ve verzi 0.14. Jedná se o rozšiřitelný značkovací jazyk a překladač pro vytváření dokumentů včetně odborných textů s matematickými vzorci, diagramy či bibliografií.
Specialisté společnosti ESET zaznamenali útočnou kampaň, která cílí na uživatele a uživatelky v Česku a na Slovensku. Útočníci po telefonu zmanipulují oběť ke stažení falešné aplikace údajně od České národní banky (ČNB) nebo Národní banky Slovenska (NBS), přiložení platební karty k telefonu a zadání PINu. Malware poté v reálném čase přenese data z karty útočníkovi, který je bezkontaktně zneužije u bankomatu nebo na platebním terminálu.
V Ubuntu 25.10 byl balíček základních nástrojů gnu-coreutils nahrazen balíčkem rust-coreutils se základními nástroji přepsanými do Rustu. Ukázalo se, že nový "date" znefunkčnil automatickou aktualizaci. Pro obnovu je nutno balíček rust-coreutils manuálně aktualizovat.
VST 3 je nově pod licencí MIT. S verzí 3.8.0 proběhlo přelicencování zdrojových kódů z licencí "Proprietary Steinberg VST3 License" a "General Public License (GPL) Version 3". VST (Virtual Studio Technology, Wikipedie) je softwarové rozhraní pro komunikaci mezi hostitelským programem a zásuvnými moduly (pluginy), kde tyto moduly slouží ke generování a úpravě digitálního audio signálu.
Open source 3D herní a simulační engine Open 3D Engine (O3DE) byl vydán v nové verzi 25.10. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
V Londýně probíhá dvoudenní Ubuntu Summit 25.10. Na programu je řada zajímavých přednášek. Zhlédnout je lze také na YouTube (23. 10. a 24. 10.).
Gemini CLI umožňuje používání AI Gemini přímo v terminálu. Vydána byla verze 0.10.0.
Konference OpenAlt 2025 proběhne již příští víkend 1. a 2. listopadu v Brně. Nabídne přibližně 80 přednášek a workshopů rozdělených do 7 tematických tracků. Program se může ještě mírně měnit až do samotné konference, a to s ohledem na opožděné úpravy abstraktů i případné podzimní virózy. Díky partnerům je vstup na konferenci zdarma. Registrace není nutná. Vyplnění formuláře však pomůže s lepším plánováním dalších ročníků konference.
Samsung představil headset Galaxy XR se 4K Micro-OLED displeji, procesorem Snapdragon XR2+ Gen 2, 16 GB RAM, 256 GB úložištěm, operačním systémem Android XR a Gemini AI.
Před konferencí Next.js Conf 2025 bylo oznámeno vydání nové verze 16 open source frameworku Next.js (Wikipedie) pro psaní webových aplikací v Reactu. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
debian + cron - co dělám špatně?
To první.
Takový klasický ubožáček, který se nezmůže ani na argumentaci, ani na slušnou mluvu.
Ale no tak, nezapomeň si vzít léky, třeba to zítra bude lepší. Jenže třeba taky ne.
Jo, tak už to chodí.
Sice ne argumentů, ale aspoň dobrých rad. 
Drobný pohled do historie napoví. Za víc než desetiletí se mnoho nezměnilo. Z druhého drobného pohledu do historie pořádně zamrazí. Na celém tom ekosystému založeném na správě donekonečna patchovaných fosilních balíčků lidmi s blíže neurčenou kvalifikací (ochota není kvalifikace — buď víš přesně, co děláš, nebo vanilla is your friend) se od té doby nezměnilo prakticky nic.
No a pak přichází na řadu otázka použitelnosti Debianu v praxi, pro vývoj čehokoliv. V dobách mého akademického „působení“ (negativního, samozřejmě) jsem spravoval delší benchmark, který spouštěl CLBG na různých systémech (no, většinou Intel a Power7). Na jaké doméně je to hostované?
Ironie, že ano! Nebylo to až tak triviální, že se to rovnou stáhne a spustí; benchmarky se různě upravovaly a v projektu šlo o zprovoznění benchmarků v dynamických jazycích v implementacích těch jazyků nad JVM. Takže Jython, JRuby, Clojure, Groovy a (méně dynamická) Scala atd.
Tohle^^^ vyžaduje běžný aktuální systém, aby se to dalo zprovoznit, včetně potřebných závislostí. Fedora: Pohoda, out-of-the-box. Arch: Jo, jasně, pohoda. (No, Power7 ale jaksi nebyl.) Tumbleweed: Taky to jde. Debian a Ubuntu: Apokalypsa. Všechno zastaralé, půlka potřebných knihoven (pro jazyky i pro pozdější vyhodnocení dat) se nepřeloží / nespustí atd.
Říkám si: To snad není možné! Tohle pracoviště má Ubuntu servery. Tak jak se s tím vyrovnalo?! Jo, „jednoduše“. Uživatelé měli speciální nastavení $PATH a ve svých domovských adresářích měli podadresáře bin/, lib/ atd., s manuálně nainstalovanými a přeloženými (kousek po kousku) aktuálními (skoro) binárkami a knihovnami, aby mohli vůbec spouštět věci, které denně potřebovali. (!!!) Tak takhle vypadá peklo. (A ano, měli to pěkně synchronizované mezi Debianem a Ubuntu, protože rsync bylo možná to jediné, co v tom prostředí neselhalo.)
Jiný projekt: Správa několika LXC a KVM strojů na fyzickém serveru, měření výkonnosti za spousty různých okolností. Fedora + Arch: Perfektní podpora virt-managera, vzájemně kompatibilní, protokol Spice, všechno jako hodinky. Ubuntu + Debian: Půl roku starý kernelový bug způsobující naprostou nepoužitelnost dat o vytížení procesoru v KVM, LXC raději nezkoušet, rozbité, naprostá absence Spice protokolu (a kdepak, příslušný balíček se na tom nepřeloží, jako ostatně většina aktuálního softwaru), nutnost aplikovat asi tak 10 hnusných tweaků, aby se dala vůbec normálně spustit virtuální mašina… Zase voser, zase zoufalství.
Tolik tedy k tomu Debianu (a derivátům založeným na podobné ideologii). Vše výše popsané je sice dávná minulost (2013) a třeba už něco z toho funguje, ale jak tak čtu dotazy zklamaných uživatelů Debianu (a derivátů), moc se toho nezměnilo.
Citation needed.
No to víš, mně jakožto asexuálovi určitě někdo přebral hypotetickou „přítelkyni“. A teď ještě tu o Červené karkulce a sedmeru krkavců.
Byl to ten maintainer, který zprasil OpenSSL, aby mělo 32768 „náhodných“ klíčů?
Nebo ten, který chtěl, aby byl Debian „sexy again“, ale stal se pravý opak? 
Ty zase někoho, s kým nesouhlasíš, pošleš rovnou do piče.
Není spíš tohle hysterický záchvat?
Mazda a Toyota jsou hmotné objekty, které většinou mají nějakou finanční hodnotu a jejich výměna není triviální. Distribuce Linuxu se s auty nedají takhle srovnávat. Když nějaká „nestartuje“, není od věci zkusit jinou.
Přechod z 32b na 64b je use case, který se vyskytl asi tak jednou za uherské desetiletí a dnes už se moc nevyskytuje. V minulém desetiletí bylo určitě plus, když to balíčkovací systém podporoval, ale dnes už bych v tom výhodu neviděl. 
Nevím, jestli to Fedora umí. Asi ne. Osobně jsem 32b–>64b migraci bez reinstalace dělal jenom na Archu a šlo to v pohodě. Ale nebyla na to žádná přímá podpora v balíčkovacím systému, takže to vyžadovalo pár triků.
Otázka je, vůči čemu teď Linux stavíš do kontrastu. Vím o pár systémech, kde toho nefunguje mnohem víc než nějaký cron, ale vybrat si tam nemůžeš nic a opravit to taky nejde, protože je to třeba closed-source. Mít možnost vybrat si, co (ne)funguje, není k zahození.
Musí to opravdu nutně být cron, mimochodem? Existují i novější metody, lépe integrované se zbytkem systému. Pokud tedy člověk není anti-systemd fanatik…
Tiskni
Sdílej: