Byla vydána nová stabilní verze 8.2 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 152. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová stabilní verze 4.0 svobodného multiplatformního softwaru pro editování a nahrávání zvukových souborů Audacity (Wikipedie). Přehled novinek také na YouTube. Ke stažení je oficiální AppImage. Zatím starší verze Audacity lze instalovat také z Flathubu a Snapcraftu.
NVIDIA kupuje Hugging Face za 12,93 miliardy dolarů.
Předobjednat si lze nový jednodeskový počítač Arduino VENTUNO Q s předinstalovaným Ubuntu. S 16 GB LPDDR5 a 64 GB eMMC. Pro lokální LLM, agentní AI, počítačové vidění, robotiku…
Hexpair není nejlepší HEX editor na světě a ani se o to nesnaží. Zato je k dispozici kdykoliv a kdekoliv – všude tam, kde máte svůj Vim. Vznikl jako hobby projekt před pár měsíci a dospěl do stavu, kdy by mohl být užitečný širší komunitě. Přepnout do HEX režimu se dá i uprostřed rozdělané práce: Soubor, který už máte otevřený běžným vim file.md, jedním příkazem přepnete do HEX editoru a dalším příkazem ho můžete vrátit zpět do textu. Kurzor přitom
CERN dlouhodobě používal vlastní sestavení RHEL, ze kterého přešel na CentOS Stream. Federico Vaga a Nikos Tsipinakis ale nyní v přednášce na MiniDebConf Winterthur 2026 popisují plán probíhajícího přechodu na Debian pro řízení akcelerátorů. Důvodem k opuštění CentOS Stream jsou zachování zpětné kompatibility se starším hardwarem, kterou Red Hat narušuje, když tlačí sestavení balíčků pro novější verze architektury (x86-64), a nedostatečné nástroje pro sestavování vlastních balíčků a repozitářů.
UZDoom (Wikipedie), tj. fork GZDoom, byl vydán ve verzi 5.0.0. Videopředstavení na YouTube. Podrobný přehled novinek v Changelogu.
Příručka Linux From Scratch pro sestavení základního linuxového systému byla aktualizována v pravidelném půlročním termínu. Vydání 13.1 shrnuje přes 40 nových verzí balíčků a několik patchů. Navazující příručka Beyond Linux From Scratch s recepty pro sestavení dalších knihoven a aplikací zatím vydána nebyla, ačkoliv vývojová verze stále dostává aktualizace. Lze je číst online nebo stáhnout v HTML či PDF.
Národní bezpečnostní tým CSIRT.CZ koordinovaný sdružením CZ.NIC přichází se službou Strážci internetu, která má sjednotit způsob hlášení doménových jmen zneužívaných k páchání trestné činnosti. Službu mohou uživatelé využívat také prostřednictvím rozšíření do prohlížeče. Nový nástroj podporuje jak hlášení vyžadující autorizaci, tak anonymní reporting, u kterého však nebude možné zapojit takovou míru automatizace jako u
… více »Firefox pro iOS přichází s integrovaným blokováním reklam. Funkce je ve výchozím nastavení vypnutá a lze ji aktivovat v Settings > Browsing > Ad Blocker.
debian + cron - co dělám špatně?
To první.
Takový klasický ubožáček, který se nezmůže ani na argumentaci, ani na slušnou mluvu. 
Ale no tak, nezapomeň si vzít léky, třeba to zítra bude lepší. Jenže třeba taky ne. Jo, tak už to chodí.
Sice ne argumentů, ale aspoň dobrých rad. 
Drobný pohled do historie napoví. Za víc než desetiletí se mnoho nezměnilo. Z druhého drobného pohledu do historie pořádně zamrazí. Na celém tom ekosystému založeném na správě donekonečna patchovaných fosilních balíčků lidmi s blíže neurčenou kvalifikací (ochota není kvalifikace — buď víš přesně, co děláš, nebo vanilla is your friend) se od té doby nezměnilo prakticky nic.
No a pak přichází na řadu otázka použitelnosti Debianu v praxi, pro vývoj čehokoliv. V dobách mého akademického „působení“ (negativního, samozřejmě) jsem spravoval delší benchmark, který spouštěl CLBG na různých systémech (no, většinou Intel a Power7). Na jaké doméně je to hostované? Ironie, že ano! Nebylo to až tak triviální, že se to rovnou stáhne a spustí; benchmarky se různě upravovaly a v projektu šlo o zprovoznění benchmarků v dynamických jazycích v implementacích těch jazyků nad JVM. Takže Jython, JRuby, Clojure, Groovy a (méně dynamická) Scala atd.
Tohle^^^ vyžaduje běžný aktuální systém, aby se to dalo zprovoznit, včetně potřebných závislostí. Fedora: Pohoda, out-of-the-box. Arch: Jo, jasně, pohoda. (No, Power7 ale jaksi nebyl.) Tumbleweed: Taky to jde. Debian a Ubuntu: Apokalypsa. Všechno zastaralé, půlka potřebných knihoven (pro jazyky i pro pozdější vyhodnocení dat) se nepřeloží / nespustí atd.
Říkám si: To snad není možné! Tohle pracoviště má Ubuntu servery. Tak jak se s tím vyrovnalo?! Jo, „jednoduše“. Uživatelé měli speciální nastavení $PATH a ve svých domovských adresářích měli podadresáře bin/, lib/ atd., s manuálně nainstalovanými a přeloženými (kousek po kousku) aktuálními (skoro) binárkami a knihovnami, aby mohli vůbec spouštět věci, které denně potřebovali. (!!!) Tak takhle vypadá peklo. (A ano, měli to pěkně synchronizované mezi Debianem a Ubuntu, protože rsync bylo možná to jediné, co v tom prostředí neselhalo.)
Jiný projekt: Správa několika LXC a KVM strojů na fyzickém serveru, měření výkonnosti za spousty různých okolností. Fedora + Arch: Perfektní podpora virt-managera, vzájemně kompatibilní, protokol Spice, všechno jako hodinky. Ubuntu + Debian: Půl roku starý kernelový bug způsobující naprostou nepoužitelnost dat o vytížení procesoru v KVM, LXC raději nezkoušet, rozbité, naprostá absence Spice protokolu (a kdepak, příslušný balíček se na tom nepřeloží, jako ostatně většina aktuálního softwaru), nutnost aplikovat asi tak 10 hnusných tweaků, aby se dala vůbec normálně spustit virtuální mašina… Zase voser, zase zoufalství.
Tolik tedy k tomu Debianu (a derivátům založeným na podobné ideologii). Vše výše popsané je sice dávná minulost (2013) a třeba už něco z toho funguje, ale jak tak čtu dotazy zklamaných uživatelů Debianu (a derivátů), moc se toho nezměnilo.
Citation needed.
No to víš, mně jakožto asexuálovi určitě někdo přebral hypotetickou „přítelkyni“. A teď ještě tu o Červené karkulce a sedmeru krkavců.
Byl to ten maintainer, který zprasil OpenSSL, aby mělo 32768 „náhodných“ klíčů? Nebo ten, který chtěl, aby byl Debian „sexy again“, ale stal se pravý opak?
Ty zase někoho, s kým nesouhlasíš, pošleš rovnou do piče. Není spíš tohle hysterický záchvat?
Mazda a Toyota jsou hmotné objekty, které většinou mají nějakou finanční hodnotu a jejich výměna není triviální. Distribuce Linuxu se s auty nedají takhle srovnávat. Když nějaká „nestartuje“, není od věci zkusit jinou.
Přechod z 32b na 64b je use case, který se vyskytl asi tak jednou za uherské desetiletí a dnes už se moc nevyskytuje. V minulém desetiletí bylo určitě plus, když to balíčkovací systém podporoval, ale dnes už bych v tom výhodu neviděl. 
Nevím, jestli to Fedora umí. Asi ne. Osobně jsem 32b–>64b migraci bez reinstalace dělal jenom na Archu a šlo to v pohodě. Ale nebyla na to žádná přímá podpora v balíčkovacím systému, takže to vyžadovalo pár triků.
Otázka je, vůči čemu teď Linux stavíš do kontrastu. Vím o pár systémech, kde toho nefunguje mnohem víc než nějaký cron, ale vybrat si tam nemůžeš nic a opravit to taky nejde, protože je to třeba closed-source. Mít možnost vybrat si, co (ne)funguje, není k zahození.
Musí to opravdu nutně být cron, mimochodem? Existují i novější metody, lépe integrované se zbytkem systému. Pokud tedy člověk není anti-systemd fanatik…
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.11.2016 12:48
29.11.2016 18:58