MicroPython (Wikipedie), tj. implementace Pythonu 3 optimalizovaná pro jednočipové počítače, byl vydán ve verzi 1.28.0. Z novinek lze vypíchnout novou třídu machine.CAN.
Michael Meeks, CEO společnosti Collabora, na apríla oznámil, nebyl to ale apríl, že nadace The Document Foundation zastřešující vývoj kancelářského balíku LibreOffice vyloučila ze svých řad všechny zaměstnance a partnery společnosti Collabora, tj. více než třicet lidí, kteří po mnoho let přispívali do LibreOffice. Nadace The Document Foundation po několika dnech publikovala oficiální vyjádření. Přiznává pochybení při zakládání
… více »Protože je už po aprílu, můžou strahováci opět zveřejnit program další Virtuální Bastlírny, aniž by připravená témata působila dojmem, že jde o žert. Vězte tedy, že v úterý 14. dubna (změna!!!) od 20:00 proběhne VB, kde se setkají bastlíři, technici, učitelé i nadšenci do techniky a kde i vy se můžete zapojit do družného hovoru, jako by všichni seděli u pomyslného piva. Co mají bastlíři tento měsíc na srdci? Pravděpodobně by nás musel zasáhnout
… více »Byla vydána verze 26.1 aneb čtvrtletní aktualizace open source počítačového planetária Stellarium (Wikipedie, GitHub). Vyzkoušet lze webovou verzi Stellaria na Stellarium Web.
VOID (Video Object and Interaction Deletion) je nový open-source VLM model pro editaci videa, který dokáže z videí odstraňovat objekty včetně všech jejich fyzikálních interakcí v rámci scény (pády, kolize, stíny...) pomocí quadmaskingu (čtyřhodnotová maska, která člení pixely scény do čtyř kategorií: objekt určený k odstranění, překrývající se oblasti, objektem ovlivněné oblasti a pozadí scény) a dvoufázového inpaintingu. Za projektem stojí výzkumníci ze společnosti Netflix.
Design (GitHub) je 2D CAD pro GNOME. Instalovat lze i z Flathubu. Běží také ve webovém prohlížeči.
Příspěvek na blogu herního enginu Godot představuje aplikaci Xogot přinášející Godot na iPad a iPhone. Instalovat lze z App Storu. Za Xogotem stojí Miguel de Icaza (GitHub) a společnost Xibbon.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za březen (YouTube).
ESP-IDF (Espressif IoT Development Framework), tj. oficiální vývojový framework pro vývoj aplikací na mikrokontrolérech řady ESP32, byl vydán v nové verzi 6.0. Detaily na portálu pro vývojáře.
DeepMind (Alphabet) představila novou verzi svého multimodálního modelu, Gemma 4. Modely jsou volně k dispozici (Ollama, Hugging Face a další) ve velikostech 5-31 miliard parametrů, s kontextovým oknem 128k až 256k a v dense i MoE variantách. Modely zvládají text, obrázky a u menších verzí i audio. Modely jsou optimalizované pro běh na desktopových GPU i mobilních zařízeních, váhy všech těchto modelů jsou uvolněny pod licencí Apache 2.0. Návod na spuštění je už i na Unsloth.
debian + cron - co dělám špatně?
To první.
Takový klasický ubožáček, který se nezmůže ani na argumentaci, ani na slušnou mluvu. 
Ale no tak, nezapomeň si vzít léky, třeba to zítra bude lepší. Jenže třeba taky ne. Jo, tak už to chodí.
Sice ne argumentů, ale aspoň dobrých rad. 
Drobný pohled do historie napoví. Za víc než desetiletí se mnoho nezměnilo. Z druhého drobného pohledu do historie pořádně zamrazí. Na celém tom ekosystému založeném na správě donekonečna patchovaných fosilních balíčků lidmi s blíže neurčenou kvalifikací (ochota není kvalifikace — buď víš přesně, co děláš, nebo vanilla is your friend) se od té doby nezměnilo prakticky nic.
No a pak přichází na řadu otázka použitelnosti Debianu v praxi, pro vývoj čehokoliv. V dobách mého akademického „působení“ (negativního, samozřejmě) jsem spravoval delší benchmark, který spouštěl CLBG na různých systémech (no, většinou Intel a Power7). Na jaké doméně je to hostované? Ironie, že ano! Nebylo to až tak triviální, že se to rovnou stáhne a spustí; benchmarky se různě upravovaly a v projektu šlo o zprovoznění benchmarků v dynamických jazycích v implementacích těch jazyků nad JVM. Takže Jython, JRuby, Clojure, Groovy a (méně dynamická) Scala atd.
Tohle^^^ vyžaduje běžný aktuální systém, aby se to dalo zprovoznit, včetně potřebných závislostí. Fedora: Pohoda, out-of-the-box. Arch: Jo, jasně, pohoda. (No, Power7 ale jaksi nebyl.) Tumbleweed: Taky to jde. Debian a Ubuntu: Apokalypsa. Všechno zastaralé, půlka potřebných knihoven (pro jazyky i pro pozdější vyhodnocení dat) se nepřeloží / nespustí atd.
Říkám si: To snad není možné! Tohle pracoviště má Ubuntu servery. Tak jak se s tím vyrovnalo?! Jo, „jednoduše“. Uživatelé měli speciální nastavení $PATH a ve svých domovských adresářích měli podadresáře bin/, lib/ atd., s manuálně nainstalovanými a přeloženými (kousek po kousku) aktuálními (skoro) binárkami a knihovnami, aby mohli vůbec spouštět věci, které denně potřebovali. (!!!) Tak takhle vypadá peklo. (A ano, měli to pěkně synchronizované mezi Debianem a Ubuntu, protože rsync bylo možná to jediné, co v tom prostředí neselhalo.)
Jiný projekt: Správa několika LXC a KVM strojů na fyzickém serveru, měření výkonnosti za spousty různých okolností. Fedora + Arch: Perfektní podpora virt-managera, vzájemně kompatibilní, protokol Spice, všechno jako hodinky. Ubuntu + Debian: Půl roku starý kernelový bug způsobující naprostou nepoužitelnost dat o vytížení procesoru v KVM, LXC raději nezkoušet, rozbité, naprostá absence Spice protokolu (a kdepak, příslušný balíček se na tom nepřeloží, jako ostatně většina aktuálního softwaru), nutnost aplikovat asi tak 10 hnusných tweaků, aby se dala vůbec normálně spustit virtuální mašina… Zase voser, zase zoufalství.
Tolik tedy k tomu Debianu (a derivátům založeným na podobné ideologii). Vše výše popsané je sice dávná minulost (2013) a třeba už něco z toho funguje, ale jak tak čtu dotazy zklamaných uživatelů Debianu (a derivátů), moc se toho nezměnilo.
Citation needed.
No to víš, mně jakožto asexuálovi určitě někdo přebral hypotetickou „přítelkyni“. A teď ještě tu o Červené karkulce a sedmeru krkavců.
Byl to ten maintainer, který zprasil OpenSSL, aby mělo 32768 „náhodných“ klíčů? Nebo ten, který chtěl, aby byl Debian „sexy again“, ale stal se pravý opak?
Ty zase někoho, s kým nesouhlasíš, pošleš rovnou do piče. Není spíš tohle hysterický záchvat?
Mazda a Toyota jsou hmotné objekty, které většinou mají nějakou finanční hodnotu a jejich výměna není triviální. Distribuce Linuxu se s auty nedají takhle srovnávat. Když nějaká „nestartuje“, není od věci zkusit jinou.
Přechod z 32b na 64b je use case, který se vyskytl asi tak jednou za uherské desetiletí a dnes už se moc nevyskytuje. V minulém desetiletí bylo určitě plus, když to balíčkovací systém podporoval, ale dnes už bych v tom výhodu neviděl. 
Nevím, jestli to Fedora umí. Asi ne. Osobně jsem 32b–>64b migraci bez reinstalace dělal jenom na Archu a šlo to v pohodě. Ale nebyla na to žádná přímá podpora v balíčkovacím systému, takže to vyžadovalo pár triků.
Otázka je, vůči čemu teď Linux stavíš do kontrastu. Vím o pár systémech, kde toho nefunguje mnohem víc než nějaký cron, ale vybrat si tam nemůžeš nic a opravit to taky nejde, protože je to třeba closed-source. Mít možnost vybrat si, co (ne)funguje, není k zahození.
Musí to opravdu nutně být cron, mimochodem? Existují i novější metody, lépe integrované se zbytkem systému. Pokud tedy člověk není anti-systemd fanatik…
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
30.11.2016 12:48
29.11.2016 18:58