Společnost Anthropic vydala Claude 3.5 Sonnet, tj. novou verzi své umělé inteligence Claude (Wikipedie). Videoukázky na YouTube. S Claude 3, stejně jak s GPT-3.5, Llama 3 a Mixtral, si lze pokecat bez přihlašování na DuckDuckGo AI Chat.
Byla vydána nová stabilní verze 6.8 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 126. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu a na YouTube. Vypíchnuta jsou vylepšení v integrovaném poštovním klientu.
Příspěvek Aukce domén – měsíc po spuštění na blogu CZ.NIC shrnuje první měsíc provozu Aukce domén .CZ. Aukcemi prošlo celkem 18 174 domén, z toho na 742 z nich byl učiněn alespoň 1 příhoz. Nejdražší aukcí byla na doménu virtualnisidlo.cz s cenou 95 001 Kč, která však nebyla včas uhrazena. Nejdražší aukcí, která byla vydražena i zaplacena je praguecityline.cz s cenovkou 55 600 Kč.
Před 40 lety, 19. června 1984, Bob Scheifler představil první verzi okenního systému X (X Window System). Vycházela z okenního systému W (W Window System).
Desktopové prostředí MATE bylo vydáno ve verzi 1.28. V gitových repozitářích je sice už od února, ale oznámení vydání se na webu objevilo s několikaměsíčním zpožděním (únorové datum zveřejnění je nepravdivé). Jde o první velké vydání od roku 2021. Uživatelsky nejvýznamnější pokrok je v podpoře Waylandu.
Laboratoře CZ.NIC vydaly novou verzi 4.24.0 aplikace Datovka, tj. svobodné multiplatformní desktopové aplikace pro přístup k datovým schránkám a k trvalému uchovávání datových zpráv v lokální databázi. Přidány byly nové parametry do rozhraní příkazové řádky „export-msg“, „export-msgs“, „import-msg“ a „import-msgs“, které dovolují číst/zapisovat zprávy z/do databází. Veliký panel nástrojů byl nahrazen více nastavitelnými
… více »Mapnik (Wikipedie), tj. open source toolkit pro vykreslování map a vývoj mapových aplikací, byl vydán ve verzi 4.0.0. Přehled změn na GitHubu.
Mozilla koupila firmu Anonym, tj. průkopníka v "digitální reklamě chránící soukromí".
Knihovna htmx (Wikipedie, GitHub), tj. knihovna rozšiřující HTML o nové atributy a umožňující vývoj dynamických webových aplikací, byla vydána ve verzi 2.0 (𝕏).
Společnosti DeepComputing a Framework Computer společně představily RISC-V základní desku pro modulární Framework Laptop 13.
debian + cron - co dělám špatně?
To první.
Takový klasický ubožáček, který se nezmůže ani na argumentaci, ani na slušnou mluvu. Ale no tak, nezapomeň si vzít léky, třeba to zítra bude lepší. Jenže třeba taky ne.
Jo, tak už to chodí.
Sice ne argumentů, ale aspoň dobrých rad.
Drobný pohled do historie napoví. Za víc než desetiletí se mnoho nezměnilo. Z druhého drobného pohledu do historie pořádně zamrazí. Na celém tom ekosystému založeném na správě donekonečna patchovaných fosilních balíčků lidmi s blíže neurčenou kvalifikací (ochota není kvalifikace — buď víš přesně, co děláš, nebo vanilla is your friend) se od té doby nezměnilo prakticky nic.
No a pak přichází na řadu otázka použitelnosti Debianu v praxi, pro vývoj čehokoliv. V dobách mého akademického „působení“ (negativního, samozřejmě) jsem spravoval delší benchmark, který spouštěl CLBG na různých systémech (no, většinou Intel a Power7). Na jaké doméně je to hostované? Ironie, že ano! Nebylo to až tak triviální, že se to rovnou stáhne a spustí; benchmarky se různě upravovaly a v projektu šlo o zprovoznění benchmarků v dynamických jazycích v implementacích těch jazyků nad JVM. Takže Jython, JRuby, Clojure, Groovy a (méně dynamická) Scala atd.
Tohle^^^ vyžaduje běžný aktuální systém, aby se to dalo zprovoznit, včetně potřebných závislostí. Fedora: Pohoda, out-of-the-box. Arch: Jo, jasně, pohoda. (No, Power7 ale jaksi nebyl.) Tumbleweed: Taky to jde. Debian a Ubuntu: Apokalypsa. Všechno zastaralé, půlka potřebných knihoven (pro jazyky i pro pozdější vyhodnocení dat) se nepřeloží / nespustí atd.
Říkám si: To snad není možné! Tohle pracoviště má Ubuntu servery. Tak jak se s tím vyrovnalo?! Jo, „jednoduše“. Uživatelé měli speciální nastavení $PATH
a ve svých domovských adresářích měli podadresáře bin/
, lib/
atd., s manuálně nainstalovanými a přeloženými (kousek po kousku) aktuálními (skoro) binárkami a knihovnami, aby mohli vůbec spouštět věci, které denně potřebovali. (!!!) Tak takhle vypadá peklo. (A ano, měli to pěkně synchronizované mezi Debianem a Ubuntu, protože rsync
bylo možná to jediné, co v tom prostředí neselhalo.)
Jiný projekt: Správa několika LXC a KVM strojů na fyzickém serveru, měření výkonnosti za spousty různých okolností. Fedora + Arch: Perfektní podpora virt-managera, vzájemně kompatibilní, protokol Spice, všechno jako hodinky. Ubuntu + Debian: Půl roku starý kernelový bug způsobující naprostou nepoužitelnost dat o vytížení procesoru v KVM, LXC raději nezkoušet, rozbité, naprostá absence Spice protokolu (a kdepak, příslušný balíček se na tom nepřeloží, jako ostatně většina aktuálního softwaru), nutnost aplikovat asi tak 10 hnusných tweaků, aby se dala vůbec normálně spustit virtuální mašina… Zase voser, zase zoufalství.
Tolik tedy k tomu Debianu (a derivátům založeným na podobné ideologii). Vše výše popsané je sice dávná minulost (2013) a třeba už něco z toho funguje, ale jak tak čtu dotazy zklamaných uživatelů Debianu (a derivátů), moc se toho nezměnilo.
Citation needed.
No to víš, mně jakožto asexuálovi určitě někdo přebral hypotetickou „přítelkyni“. A teď ještě tu o Červené karkulce a sedmeru krkavců.
Byl to ten maintainer, který zprasil OpenSSL, aby mělo 32768 „náhodných“ klíčů? Nebo ten, který chtěl, aby byl Debian „sexy again“, ale stal se pravý opak?
Ty zase někoho, s kým nesouhlasíš, pošleš rovnou do piče. Není spíš tohle hysterický záchvat?
Mazda a Toyota jsou hmotné objekty, které většinou mají nějakou finanční hodnotu a jejich výměna není triviální. Distribuce Linuxu se s auty nedají takhle srovnávat. Když nějaká „nestartuje“, není od věci zkusit jinou.
Přechod z 32b na 64b je use case, který se vyskytl asi tak jednou za uherské desetiletí a dnes už se moc nevyskytuje. V minulém desetiletí bylo určitě plus, když to balíčkovací systém podporoval, ale dnes už bych v tom výhodu neviděl.
Nevím, jestli to Fedora umí. Asi ne. Osobně jsem 32b–>64b migraci bez reinstalace dělal jenom na Archu a šlo to v pohodě. Ale nebyla na to žádná přímá podpora v balíčkovacím systému, takže to vyžadovalo pár triků.
Otázka je, vůči čemu teď Linux stavíš do kontrastu. Vím o pár systémech, kde toho nefunguje mnohem víc než nějaký cron, ale vybrat si tam nemůžeš nic a opravit to taky nejde, protože je to třeba closed-source. Mít možnost vybrat si, co (ne)funguje, není k zahození.
Musí to opravdu nutně být cron, mimochodem? Existují i novější metody, lépe integrované se zbytkem systému. Pokud tedy člověk není anti-systemd fanatik…
Tiskni
Sdílej: