Po více než roce vývoje od vydání verze 5.40 byla vydána nová stabilní verze 5.42 programovacího jazyka Perl (Wikipedie). Do vývoje se zapojilo 64 vývojářů. Změněno bylo přibližně 280 tisíc řádků v 1 500 souborech. Přehled novinek a změn v podrobném seznamu.
Byla vydána nová stabilní verze 7.5 webového prohlížeče Vivaldi (Wikipedie). Postavena je na Chromiu 138. Přehled novinek i s náhledy v příspěvku na blogu.
Sniffnet je multiplatformní aplikace pro sledování internetového provozu. Ke stažení pro Windows, macOS i Linux. Jedná se o open source software. Zdrojové kódy v programovacím jazyce Rust jsou k dispozici na GitHubu. Vývoj je finančně podporován NLnet Foundation.
Byl vydán Debian Installer Trixie RC 2, tj. druhá RC verze instalátoru Debianu 13 s kódovým názvem Trixie.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červen (YouTube).
Libreboot (Wikipedie) – svobodný firmware nahrazující proprietární BIOSy, distribuce Corebootu s pravidly pro proprietární bloby – byl vydán ve verzi 25.06 "Luminous Lemon". Přidána byla podpora desek Acer Q45T-AM a Dell Precision T1700 SFF a MT. Současně byl ve verzi 25.06 "Onerous Olive" vydán také Canoeboot, tj. fork Librebootu s ještě přísnějšími pravidly.
Licence GNU GPLv3 o víkendu oslavila 18 let. Oficiálně vyšla 29. června 2007. Při té příležitosti Richard E. Fontana a Bradley M. Kuhn restartovali, oživili a znovu spustili projekt Copyleft-Next s cílem prodiskutovat a navrhnout novou licenci.
Svobodný nemocniční informační systém GNU Health Hospital Information System (HIS) (Wikipedie) byl vydán ve verzi 5.0 (Mastodon).
Open source mapová a navigační aplikace OsmAnd (OpenStreetMap Automated Navigation Directions, Wikipedie, GitHub) oslavila 15 let.
Vývojář Spytihněv, autor počítačové hry Hrot (Wikipedie, ProtonDB), pracuje na nové hře Brno Transit. Jedná se o příběhový psychologický horor o strojvedoucím v zácviku, uvězněném v nejzatuchlejším metru východně od všeho, na čem záleží. Vydání je plánováno na čtvrté čtvrtletí letošního roku.
EMACSu se da rict jake kodovani ma pouzit pro nasledujici zadavany prikaz a tedy i pro otevirani souboru. Otevrit soubor v iso-8859-2 (bez ohledu na to jak by ho oteviral defaultne) pak mohu nasledovne
<CTRL>+x <ENTER> c iso-8859-2<ENTER> <CTRL>+x <CTRL>+f jmeno_souboru<ENTER>
Je mozne, ze tento problem by mohl byt zpusoben tim, ze pri vstupu z klavesnice neni schopen emacs z nejakeho duvodu (bug) zjistit ze zapsany znak odpovida jinemu v patricnem kodovani. Vice by k tomu mohl zajiste rici pan Pavel Janik. Pokud si pamatuji, tak jsem s nim stejny problem pri pouziti UTF-8 kodovani konzultoval loni na OpenWeekendu. Vysledkem bylo doporuceni pouzit CVS verzi emacsu a nikoli z distribuce (v mem pripade SuSE). Vzhledem k tomu, ze ne vsude si mohu instalovat vlastni SW tak jsem to ani nevyzkousel a zustal jsem u editace textu v iso kodovani a prevodu to utf pomoci recode.
V emacsu je problem upravovat vetsi soubory. Potreboval jsem jednou editovat dump mensi databaze (cca 300 MB textu) a emacs ho ani neotevrel, zatimco s vimem jsem se sice pomalu ale jiste dopracoval k pozadovanemu vysledku.
Tiskni
Sdílej: