Scribo, scribere, Scribus - III (diskuse)

[iWan]

IMHO 300dpi je presne tolik kolik je treba pro profi tisk. Kdyz nekdo prinese neco do tiskarny ve vyssim rozliseni, stejne to tam pravdepodobne downsampluji na 300. A celkem si za tim tvrzenim stojim, protoze jsem pul roku u osvitky honil svinskym krokem radoby grafiky co nosili zakazky v 75dpi, ale s vice jak 300dpi jsem se setkal jen sporadicky.

[Martin Dvorak]

DTP a pozamo osvit je uz docela dlouho tim, co me zivi, takze snad mohu rozumne reagovat: S rozlisenim nad 300 dpi se setkate pomerne casto (alespon byste se mel setkavat). Ono totiz potrebne rozliseni primo souvisi s rastrovaci frekvenci. Nyquistuv samplovaci teorem rika, ze je treba vice nez dvojnasobne samplovaci frekvence, nez je frekvence samplovana. Jelokiz nejpouzivanejsi byla drive frekvence 150 lpi (linek na palec), pouzivalo se rozliseni 305 dpi (nekteri neznalci si to "zaokrouhlili" na 300). Nyni se nejcasteji pouziva 175 lpi => rozliseni > 350 dpi. Pro kvalitni ofsetovy tisk na bazi alkoholoveho vlhceni neni vyjimkou ani frekvence 200 lpi - potom rozliseni musi byt vetsi nez 400 dpi. Snad je to napsano pochopitelne MD

[Tomas]

ja tomu teda nerozumim, ale sazim (proste tam nacpu text + foto) mistni bulvarni platek - cernobily,normalni papir (gramáž nevim, křídový ne) a graficke studio, ktere nam delalo prvni cislo a dali mi hodnoty pro export z corelu via distiller do PDF, nastavili distiller na resolution 1200dpi?? na osvitu říkám A4 1200dpi 133lpi otáčet. co si o tom mam myslet?

[Martin Dvorak]

Myslim, ze maji castecne pravdu. 1200 dpi je rozliseni osvitky potrebne (spise "bezne pouzivane") pro "zvladnuti" frekvence 133 lpi. Cili vysledny PostScript (a potazmo PDF) by mel mit nastavene rozliseni 1200 dpi a 133 lpi (110–133 lpi je rozumna hodnota pro CB tisk). Nutno rici, ze MEL, ne nutne musel. Obe tyto hodnoty nemaji zadnou souvislost s Vasimi vstupnimi daty a lze je proto nastavit explicitne az na osvitove jednotce. Doporuceni pro vas: 1. veskere bitmapy necht maji rozliseni minimalne 270 dpi (2*133+"_neco_malo") 2. u vektoru (a tez textu) je to jedno, rozrastrovani probehne az na osvitce 3. nastavite-li spravne hodnoty pro tvorbu PostScriptu (1200dpi a 133lpi), nebudete zavisly na tom, jestli to nezapomenou na osvitce prenastavit. Pozn: Potrebne rozliseni osvitky pro pozadovana lpi si snadno spotitate dle vzorce pocet_barev=(druha_mocnina(rozliseni/freq))+1. PostScript Level 2 definuje 255 stupnu sede a proto, chcete-li je kompletne vyuzit (aby prechody nebyly pruhovane), musi byt rozliseni nejmene 15,94*frekvence. Mejte se. MD

[daymoon]

Nechci byt hnidopich, ale teorem se jmenuje Shannon-Kotelnikovuv. Jinak soouhlasim.

[Martin Dvorak]

Omlouvam se za nepresnost. Asi si to ze skoly spatne pamatuji. Kratke hledani na googlu vsak vysypalo, ze teorem je Nyquistuv. Shannonem byla rozsirena jeho platnost pro zasumene kanaly... Myslim, ze tam vsak nezalezi. MD

[fritzek]

Shannon-Kotelnikov-Nyquist-Whittaker. Ale ve skole to byl take vzdycky Shannon-Kotelnikov. V americke literature zase Nyquist-Shannon.

[Quo]

Dá se ve Scribusu sestavit brožura? (Podobně jako v PageMekeru nebo InBookletu.) Tj. přeskládat stránky.

[Juraj Václavík]

Možná to tam jednou bude, ale stejně to bude jen frontend pro psutils. Takže nic nebrání vyrobit pdf a prohnat jej přes psutils (pstops & spol.) ručně. Možnosti podstatně širší, než jen brožura - český popis viz http://www.agrospolvb.cz/paja/navody_psutils.php.

[Ctirad]

Když už je řeč o DTP na linuxu, nestálo by za to oslovit autory programu Calamus, aby popřemejšleli o nativní Linux verzi ? Nebo alespoň naprgat něco, aby mohla běžet v linux ta stávající verze (ostatně na MAC i Windows to taky běží pod "emulací") ? Proti Scribusu nic nemám, ale bude ještě dlouho trvat, než se bude moci zařadit mezi první DTP ligu.

[Tomas]

hmm.. scribus nabizi neco za nejakou cenu, calamus neco mnohem vic za cenu mnohem jinou...

[Ctirad]

Jistě je mnoho lidí, kteří by rádi dělali pod linuxem profi DTP a rádi by si zaplatili za kvalitní software. A než přemlouvat nějakého giganta, kterého zajímají statisíce prodaných kopií, je lepší oslovit autory neméně kvalitního alternativního produktu, kterým by těch prodaných kopií stačilo o pár řádů méně, že ano.

[Peter Lehotsky]

http://www.calamus.net/cz/ticker/index.html ale urcite je spamujte, nic se tim neskazi.

Peter Lehotsky

[Tomáš Pelc]

S nativní podporou Calamusu pro Linux to vidím bledě. Vždyť oni pořád jedou pod emulací TOSu. Po té, co vzdali vývoj nativně pro Windows, si to opravdu nemyslim.
V současné době lze Calamus v Linuxu úspěšně rozchodit přes WINE. Nevím, jak je to s přímým tiskem, ale ten při možnostech exportu do PS, PDF ap. není ani tak třeba, že. Jenom ta rychlost se dvojí emulací docela ztrácí.

[Ctirad Feřtr]

Oni ten windows port vzdali ? To jsem nevěděl. Z jakého důvodu ? Nebyli to schopní naprgat (vždyť už kdysi dávno jedna nativní verze Calamusu pro widle byla) nebo z důvodů nerentability ? Jestli to druhé, tak tam by právě mohli mít na linuxu dost velkou šanci prorazit, protože by defacto měli monopol.

Jinak ten nápad s WINE je dost úlet. Nativní TOS aplikace se dají přece v linuxu provozovat neporovnatelně elegantněji a rychleji než oklikou přes windozní emulátory ST/TOS (hint hint )

[Tomáš Pelc]

Jak? Aranym? To už jsme asi dost off-topic. Ale tam to taky není tak jednoduché.

[s0]

> Proti Scribusu nic nemám, ale bude ještě dlouho trvat, než se bude moci zařadit mezi první DTP ligu.

ctirade, zajimaly by mne duvody, proc tohle tvrdis - mohl bys je zesumirovat a poslat mi je na petr@yarpen.cz nebo do bugs.scribus.net?

[Martin Dvorak]

Odpovim za pana Ctirada a primo sem. 1. Scribus nepodporuje obrazky ve CMYKu 2. Nema palety s PANTONE barvami a importnete-li eps s pantone barvami, separuje je naprosto spatne 3. Obecne separuje barvy zcela spatne a pouziti LCMS nic neresi 4. Scribus + LCMS = silene barvy na obrazovce a neuveritelne zpomaleni uz tak pomaleho programu 5. PostScript generovany Scribusem ma zasadni chyby v subrutinach pisem a neznam zadny interpretr, ktery by ho byl schopen zpracovat 6. Ma prebujele GUI - zabira prilis mista na ukor zpracovavaneho dokumentu (srovnej Quark, InDesign na Win i Mac), to je ale VELIKY problem vetsiny Linuxoveho softwaru (napr. Gimp) 7. Drobnosti - chybejici klavesove zkratky... Obavam se, ze dokud nebudou vyreseny problemy 1-5, tak by se produkt mel oznacovat jako BETA. Az po jejich odstraneni muzeme zacit hodnotit jeho funkcnost. MD

[s0]

ok, dik. ad bod 5 - muzete to nejak lepe specifikovat?

[Martin Dvorak]

Nejsem odbornikem na PostScript a proto ze me mnoho informaci nedostanete Jedna se o to, ze pri pouziti jakychkoliv mych pisem TrueType i PostScript Type 1 (ktera funguji na woknech dobre a v OO.org na Linuchu take) Scribus vygeneruje PostScript, ktery neumim zadnym interpretrem zpracovat (zobrazit, vytisknout). Zkousel jsem nase PostScriptove tiskarny, GhostScript (win i lin) a Distiller. Vse padne s hlaskou napadne pripominajici chybu v subroutine prvniho pouziteho pisma a stack je plny binarniho "bordelu". Mimochodem: pouzivana pisma mela ruzna kodovani: win1250, iso-8859-2, utf8 a nektera PS Type1 pisma mela sve vlastni specialni kodovani - problem byl ale u vsech stejny... MD

[s0]

prosim, ozvete se na petr@yarpen.cz - rad bych probral problematiku "az na dren". predem dekuju.