Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Během tradiční ceremonie k oslavě Dne vzniku samostatného československého státu (28. října) byl vyznamenán medailí Za zásluhy (o stát v oblasti hospodářské) vývojář 3D tiskáren Josef Průša. Letos byly uděleny pouze dvě medaile Za zásluhy o stát v oblasti hospodářské, druhou dostal informatik a manažer Ondřej Felix, který se zabývá digitalizací státní správy.
Tor Browser, tj. fork webového prohlížeče Mozilla Firefox s integrovaným klientem sítě Tor přednastavený tak, aby přes tuto síť bezpečně komunikoval, byl vydán ve verzi 15.0. Postaven je na Firefoxu ESR 140.
Bylo oznámeno (cs) vydání Fedora Linuxu 43. Ve finální verzi vychází šest oficiálních edic: Fedora Workstation a Fedora KDE Plasma Desktop pro desktopové, Fedora Server pro serverové, Fedora IoT pro internet věcí, Fedora Cloud pro cloudové nasazení a Fedora CoreOS pro ty, kteří preferují neměnné systémy. Vedle nich jsou k dispozici také další atomické desktopy, spiny a laby. Podrobný přehled novinek v samostatných článcích na stránkách Fedora Magazinu: Fedora Workstation, Fedora KDE Plasma Desktop, Fedora Silverblue a Fedora Atomic Desktops.
Elon Musk oznámil (𝕏) spuštění internetové encyklopedie Grokipedia (Wikipedia). Zatím ve verzi 0.1. Verze 1.0 prý bude 10x lepší, ale i ve verzi 0.1 je podle Elona Muska již lepší než Wikipedia.
PSF (Python Software Foundation) po mnoha měsících práce získala grant ve výši 1,5 milionu dolarů od americké vládní NSF (National Science Foundation) v rámci programu "Bezpečnost, ochrana a soukromí open source ekosystémů" na zvýšení bezpečnosti Pythonu a PyPI. PSF ale nesouhlasí s předloženou podmínkou grantu, že během trvání finanční podpory nebude žádným způsobem podporovat diverzitu, rovnost a inkluzi (DEI). PSF má diverzitu přímo ve svém poslání (Mission) a proto grant odmítla.
Balík nástrojů Rust Coreutils / uutils coreutils, tj. nástrojů z GNU Coreutils napsaných v programovacím jazyce Rust, byl vydán ve verzi 0.3.0. Z 634 testů kompatibility Rust Coreutils s GNU Coreutils bylo úspěšných 532, tj. 83,91 %. V Ubuntu 25.10 se již používá Rust Coreutils místo GNU Coreutils, což může přinášet problémy, viz například nefunkční automatická aktualizace.
RS232 ruleZ
RS232 podle specifikace do vzdálenosti 15 metrů při přenosové rychlosti do 20kb/s, což vyplývá z povolené kapacity kabelu 2500pF. V praxi jsou dosahovány výsledky mnohem lepší (115200kb/s při vzdálenosti až 50 metrů), díky použití kabelů s kapacitou pod 1000 pF. Rozhraní RS232 je relativně málo odolné proti rušení...
http://www.hw.cz/docs/rs485/rs485.htmlRS422/RS485 do 1200 metru, pricemz na RS485 lze povesit vice zarizeni. Komunikacni linky jsou galvanicky oddelene, takze vam toho pri nejakych problemech moc neshori.
Prevodnik RS232<->RS485 lze vyrobit i podstatne levneji, ovsem nutnosti byva ovladani vysilace signalem RTS, ale s tim pod linuxem nemam zkusenost a zajimalo by mne, s jakou odezvou je mozne ho ovladat, nebot pod nejmenovanym operacnim systemem se chova dost nevypocitatelne.
while(1) { /*Wait for TSR*/
if(ioctl(fd, TIOCSERGETLSR, &lsr) == -1) {
printf("ioctl() error %d occured (%s)\n", errno, strerror(errno));
return -1;
}
if(lsr & TIOCSER_TEMT) break;
}
Pak teprve je možné změnit stav RTS a tím přepnout modem z vysílání na příjem.
int iFlags = TIOCM_RTS; ioctl(fd, TIOCMBIS, &iFlags);a deaktivuje takto:
int iFlags = TIOCM_RTS; ioctl(fd, TIOCMBIC, &iFlags);kde
fd je file descriptor daného otevřeného portu.
(navic nekdo to tu popsal detailne takze diky mu). Na webu od Cypresse jsou aplikacni poznamky a tam jsou testy propustnosti v ruznych rezimech pro jejich CPU.
Jen tak mimochodem mi to zase pouzivame na prenos obrazu z PC
. Ale ta vase aplikace mne docela zajima. Byl byste se ochoten podelit o zkusenosti. Treba jaky procesor jste pouzily atd.? Ale radsi pres email nebo ICQ at neobtezuju ostatni.
P.S. Ten zdrojak se mi bohuzel nepovedlo najit, ale naskrabu to znovu pokud byste mnel zajem.
ICQ: 158-434-232
kulich.bulich@worldonline.cz
root# setserial /dev/ttyS0
/dev/ttyS0, UART: 16550A, Port: 0x03f8, IRQ: 4
Nastavení parity explicitně na 1 lze chápat jako přidání jednoho stopbitu navíc, nicméně dva stopbity by měly stačit, takže snad ani není potřeba to dělat. Nastavit ji na 0 by teoreticky šlo softwarově, kdyby počet bitů ve slovu byl nižší než 8. Paritu lze také při příjmu ignorovat. Ale netuším, v jaké aplikaci je nutné nastavovat paritu na fixní hodnotu.

. Nadeji bych vkladal do flagu TTY_PARITY, i kdyby se mel testovat po kazdem prijatem bajtu. Hodne stesti, to by me zajimalo, jestli to funguje.
include/linux/serial_reg.h
Takže test na chybu parity by se dal udělat jako#include<linux/serial_reg.h> int lsr; ioctl(fd, TIOCSERGETLSR, &lsr); if (lsr & UART_LSR_PE) parity_error();
#define UART_LCR_SPAR 0x20 /* Stick parity (?) */Nevíte někdo, proč je v tom komentáři otazník?
#!/usr/bin/env python import base64, MySQLdb, os, sys from MySQLdb.cursors import Cursor,BaseCursor,DictCursor password_base64 = 'aowfowefwe=\n' # plaintext heslo nechci ukazovat password_plain = base64.decodestring(password_base64) db = MySQLdb.connect(db='moje_db', passwd=password_plain ) c = DictCursor(db) db_command = 'select * from tabulka' c.execute(db_command) while True: answer = c.fetchone() if not answer: break print answer #Udelej neco s temi daty c.close() db.close()Takže když už jsou data k dispozici, je potřeba je nasypat do otevřeného a patřičně nastaveného sériového portu. Ukázka pro inspiraci může vypadat následovně:
#!/usr/bin/env python
import tty, os
fd = os.open('/dev/ttyS0', os.O_RDWR | os.O_SYNC)
attr = tty.tcgetattr(fd)
attr[tty.IFLAG] = tty.IGNPAR | tty.IGNBRK | tty.INPCK | tty.IMAXBEL | tty.IXOFF
attr[tty.LFLAG] = tty.ECHOKE
attr[tty.OFLAG] = tty.ONOCR
attr[tty.CC][tty.VMIN] = 0
attr[tty.CC][tty.VTIME] = 5
attr[tty.ISPEED] = tty.B19200
attr[tty.OSPEED] = tty.B19200
attr[tty.CFLAG] = tty.B19200 | tty.PARENB | tty.PARODD | tty.CSTOPB | tty.CS8
attr[tty.CFLAG] |= tty.CLOCAL | tty.CREAD | tty.HUPCL
tty.tcflush(fd, tty.TCIOFLUSH)
tty.tcsetattr(fd, tty.TCSANOW, attr)
# Ted se neco zapise do portu ...
# a pak se port zavre
os.close(fd)
Podotýkám, že jsem neměl možnost nic vyzkoušet, takže nevím, jestli to funguje.
Tiskni
Sdílej: