Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
. Mam teda pohledat anglickej? I kdyz... vul jsem si vzpomel az vcil:
http://www.zive.cz/h/Uzivatel/AR.asp?ARI=6511
cesky
Spojení přez seriovou linku je fakt brnkačka. Používám to na spojení s notebooken. Stačí si napsat jednoduchý skript (v nějakém texťáku, třeba VIM nebo KWrite, jestli máš radši omalovánky)
#!/usr/bin/bash
slattach -L -s 115200 ttyS0 &
sleep 1
ifconfig sl0 10.0.0.1 netmask 255.255.255.0 up
route add 10.0.0.2 sl0
Ulož to pod jmenem (třeba) comp_to_comp.sh a změň práva (jako root) příkazem:
chmod +x comp_to_comp.sh
pozn.:Na druhem počítači musíš přehodit ty IP adresy mezi ifconfig a route. Take je nutné, aby tyhle adresy nekolidovali s adresami v ostatní siti!
Skript spustíš příkazem (musíš byt v adresáři, kde ho máš, musíš být root, tak mi příde logický adresář /root):
./comp_to_comp.sh
Samozřejmě na obou strojích. Druhý počítač pak voláš IP adresou, nebo si do /etc/hosts můžeš udělat jména a pak stačí volat jménem. Pro spojení můžeš použít ftp (musíš mít nainstalovaný FTP-server), nebo třeba ssh nebo telnet, a pak pracuješ vzdáleně na druhém počítači
Dá se to udělat i jinak, ale mě to přijde takhle nejjednodušší.
Jen malé doplnění
To ttyS0 u příkazu slattach je označení
DOSáckého COM1. Jestli máš ten modem na COM2, pak tam napiš
ttyS1
Parametr -L říká, že jde o "třídrát" - asinchronní spojení (bez HW řízení rychlosti).
Pokud tahle pojítka podporují HW řízení rychlosti, můžeš skusit ten parametr vyhodit.
Paramert -s 115200 je rychlost v bps. Když budou potíže, skus to snížit na 57200, nebo třeba až na 9600, ale bude to pak proklatě pomalé.
Ono by tan stačilo spustit nějakou live distribuci. Stačí i třeba Damn small linux z vizitky.
Co se linuxu týče: Není to OS pro toho, kdo se nechce
učit. Mě zase deptá, když na každou blbost, potřebuju specialní
nejlépe draze zaplacený a většinou hodně mizerný soft. 
Jakápak ztráta času - je to zábava 
Samozřejmě, pokud ti widle vyhovují tak je používej. Každy by měl mít právo volby!
Jedna z nejvetsich hruz mezi grafickymi kartami, co kdy spatrila svetlo sveta. O bezproblemove funkcnosti ve Windows si u ni muze tak leda nechat zdat, to ten framebuffer, pod kterym to beha pod Linuxem vypada podstatne lip.
P.S. Spojeni pres seriovy port je proste nutne nastavit na obou strojich, jestli je to pod DOSem, nebo pod DOSem, pod Linuxem nebo pod Windows. Jinak misto rozchazeni takovehohle nesmyslu, po kterem behaji data jako snek, bych radsi za 2x1200 koupil dve XI-626 a mel bych klid. Matrox G200 fungoval uz v XFree 3.3.neco vcetne 3D akcelerace, takze to bude asi mezi zidli a klavesnici.
Ten Matrox je fakt bez problémů. Skus si přečíst nápovědu při startu a nastavit v nejhorším ve startovacim řadku čistě textový režim. Problém bude v tom, že karta nezvládá rozlišení framebuferu.
Je fakt, že ten abclinux neznam, ale pokud vím, tak je to slax, a tudíž by to určitě mělo jít.
Možná bych skusil jinou distribuci...
Příkazový řádek je vážně základ, jenže základní syntaxi umíš za týden a zbytek máš v manu. Na syntaxi je taky dobrá knížka "Linux v kostce". Vím, řádek vypadá pro windousáka úděsně (taky jsem prěšel z widlí), ale fakt je to o dost efektivnější, než prolézání tisíce vokýnek a hledání nějakého zatržítka.
Jestli náš tučňáka na učení, tak se pro začátek vykašli na omalovánky a začni v řádku. Bohužel ti taky musím prozradit, že většina z toho co umíš je ti k ničemu.
Máš před sebou, poeticky řečeno, nový svět. Není horší, ale možná ani lepší - je jiný.
Omlouvám se za trochu toho plácání mimo mísu 
Klidně se ozvi na mail. Jsem v podstatě BFU, ale z toho mála co umím, ti rád poradím.
Tiskni
Sdílej: