Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Nevite, kde je problem????
mam nastaveny rozliseni 600x800 na 15 minitoru a nevypada to zle.
Dekuji za radu
J.D.
nemel bych nic proti, kdyby jste napsal, "ja bych si nikdy nekoupil" a pod., ale nevidel bych nvidia karty tak jednoznacne cerne, aby si zaslouzily tyto vety.
Sam mam 3 ks ruznych doma, a od dob TNT 1 chipu mi proslo rukama cca. 20 kusu. Nebudu je nikomu nutit, ale nesouhlasim absolutne s vasim hodnocenim. Vyzkousel jsem i dost jinych karet a presto jsem s nvidii pri posouzeni cena/vykon/kvalita maximalne spokojen. Maji sve mouchy (jako vse!), ale rozhodne ne jen mouchy. Krom toho co jste napsal, a nepopiram, ze je to minimalne z vetsi casti pravda, jde o skvele karty. (nazor muj - nazor dlouholeteho uzivatele Linux 99% / Windows 1%). Jedine s cim v tomto souhlasim - take se mi nelibi uzavrenost kodu. Na druhou stranu chapu, ze jde o know-how, zvlaste u GLX casti driveru.
ada
P.S. jsem silenec? Hmm, taky vas nemam rad!
ada
BTW jestli me nemate rad je mi naprosto jedno - to je vase vec
Tak jeste jednou, znovu a lepe: Asi zname kazdy jinou firmu nvidia. Opakuji, ze mam od te sve nekolik karet a mel jsem jich desitky. Co jsem naopak nikdy nemel a ani nemam, jsou zde popisovane problemy. Drivery upgraduji pokazde, takze jsem zazil "vsechny" jejich verze. Zadne slibovane pady se nekonaly. Na zaver opet podotykam, ze mam v provozu nekolik ruznych karet na nekolika ruznych strojich. Neprezentujte vasi subjektivni zkusenost a zaujaty nazor jako obecna fakta pane CIJOMLe.
ada
predpokladam, ze si pri startu vybiras, ktere jadro spustit. Ale stejne by me zajimalo, jak presne to mas udelane. Nechces o tom napsat? At uz clanek nebo aspon zaznam nekam do stromu. Diky
+OFFTOPPIC: Dale by mozna nebylo na skodu nacrtnout srovnani novejsich graf. karet a jejich pouzitelnost pod Linuxem. Pomer cena/vykon a stabilita na Win nemusi byt zachovana i na Linuxu kvuli nekvalitnim ovladacum od vyrobce... Co vy na to? B-)
a napsal o tom clanek.
http://www.linuxhq.com/kernel/v2.4/doc/fb/index.html - doporucuji, je tam info o fb i na jinych kartach, nejen 3dfx ale i ATI, matrox...
pokud nemate pristup k netu tak to same je primo v dokumentaci k jadru (u me /usr/src/linux-2.4.18-3/Documentation/fb/ )
1280x1024 67Hz, 1024x768 85Hz, 800x600 90Hz
Doma mam ATI 98XL ci cos takoveho - 8MB PCI, vsechno OK, ale framebuffer detekuje "neznamou" ATI kartu a tim konci.
Mam jeste kartu s ATI chipem oznacenou jako a kompatibilni s rageIIc ale od nejakeho cinskeho vyrobce s winbond svabem. Xfree beha se stejnym konfigurakem (ale navic se stopami po pohybu), framebuffer vubec ne.
Co se tyka kvality ATI karet, s Nvidii si mohou podat ruce, az na to, ze drivery nekterych ATI pro Windows jsou horsi, nez Nvidia drivery pro Linux. Pod linuxem je na tom ATI lepe jen proto, ze zverejnuje dokumentace a zdrojove kody.
No a k tomu ATI a zverejnovani - take na tom nejsou nejlip...ale podstatne lip nez NVidia. Kdyby NVidia uvolnila jeji zdrojaky, tak potom budu prvni, kdo si tu excelentni kartu poridi - to pisu uz vyse, ale zatim bohuzel... :(
Tiskni
Sdílej: