Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
Vláda dne 16. července 2025 schválila návrh nového jednotného vizuálního stylu státní správy. Vytvořilo jej na základě veřejné soutěže studio Najbrt. Náklady na přípravu návrhu a metodiky činily tři miliony korun. Modernizovaný dvouocasý lev vychází z malého státního znaku. Vizuální styl doprovází originální písmo Czechia Sans.
Vyhledávač DuckDuckGo je podle webu DownDetector od 2:15 SELČ nedostupný. Opět fungovat začal na několik minut zhruba v 15:15. Další služby nesouvisející přímo s vyhledáváním, jako mapy a AI asistent jsou dostupné. Pro některé dotazy během výpadku stále funguje zobrazování například textu z Wikipedie.
Více než 600 aplikací postavených na PHP frameworku Laravel je zranitelných vůči vzdálenému spuštění libovolného kódu. Útočníci mohou zneužít veřejně uniklé konfigurační klíče APP_KEY (např. z GitHubu). Z více než 260 000 APP_KEY získaných z GitHubu bylo ověřeno, že přes 600 aplikací je zranitelných. Zhruba 63 % úniků pochází z .env souborů, které často obsahují i další citlivé údaje (např. přístupové údaje k databázím nebo cloudovým službám).
Open source modální textový editor Helix, inspirovaný editory Vim, Neovim či Kakoune, byl vydán ve verzi 25.07. Přehled novinek se záznamy terminálových sezení v asciinema v oznámení na webu. Detailně v CHANGELOGu na GitHubu.
Nevite, kde je problem????
mam nastaveny rozliseni 600x800 na 15 minitoru a nevypada to zle.
Dekuji za radu
J.D.
nemel bych nic proti, kdyby jste napsal, "ja bych si nikdy nekoupil" a pod., ale nevidel bych nvidia karty tak jednoznacne cerne, aby si zaslouzily tyto vety.
Sam mam 3 ks ruznych doma, a od dob TNT 1 chipu mi proslo rukama cca. 20 kusu. Nebudu je nikomu nutit, ale nesouhlasim absolutne s vasim hodnocenim. Vyzkousel jsem i dost jinych karet a presto jsem s nvidii pri posouzeni cena/vykon/kvalita maximalne spokojen. Maji sve mouchy (jako vse!), ale rozhodne ne jen mouchy. Krom toho co jste napsal, a nepopiram, ze je to minimalne z vetsi casti pravda, jde o skvele karty. (nazor muj - nazor dlouholeteho uzivatele Linux 99% / Windows 1%). Jedine s cim v tomto souhlasim - take se mi nelibi uzavrenost kodu. Na druhou stranu chapu, ze jde o know-how, zvlaste u GLX casti driveru.
ada
P.S. jsem silenec? Hmm, taky vas nemam rad!
BTW jestli me nemate rad je mi naprosto jedno - to je vase vec
Tak jeste jednou, znovu a lepe: Asi zname kazdy jinou firmu nvidia. Opakuji, ze mam od te sve nekolik karet a mel jsem jich desitky. Co jsem naopak nikdy nemel a ani nemam, jsou zde popisovane problemy. Drivery upgraduji pokazde, takze jsem zazil "vsechny" jejich verze. Zadne slibovane pady se nekonaly. Na zaver opet podotykam, ze mam v provozu nekolik ruznych karet na nekolika ruznych strojich. Neprezentujte vasi subjektivni zkusenost a zaujaty nazor jako obecna fakta pane CIJOMLe.
ada
+OFFTOPPIC: Dale by mozna nebylo na skodu nacrtnout srovnani novejsich graf. karet a jejich pouzitelnost pod Linuxem. Pomer cena/vykon a stabilita na Win nemusi byt zachovana i na Linuxu kvuli nekvalitnim ovladacum od vyrobce... Co vy na to? B-)
http://www.linuxhq.com/kernel/v2.4/doc/fb/index.html - doporucuji, je tam info o fb i na jinych kartach, nejen 3dfx ale i ATI, matrox...
pokud nemate pristup k netu tak to same je primo v dokumentaci k jadru (u me /usr/src/linux-2.4.18-3/Documentation/fb/ )
1280x1024 67Hz, 1024x768 85Hz, 800x600 90Hz
Doma mam ATI 98XL ci cos takoveho - 8MB PCI, vsechno OK, ale framebuffer detekuje "neznamou" ATI kartu a tim konci.
Mam jeste kartu s ATI chipem oznacenou jako a kompatibilni s rageIIc ale od nejakeho cinskeho vyrobce s winbond svabem. Xfree beha se stejnym konfigurakem (ale navic se stopami po pohybu), framebuffer vubec ne.
Co se tyka kvality ATI karet, s Nvidii si mohou podat ruce, az na to, ze drivery nekterych ATI pro Windows jsou horsi, nez Nvidia drivery pro Linux. Pod linuxem je na tom ATI lepe jen proto, ze zverejnuje dokumentace a zdrojove kody.
No a k tomu ATI a zverejnovani - take na tom nejsou nejlip...ale podstatne lip nez NVidia. Kdyby NVidia uvolnila jeji zdrojaky, tak potom budu prvni, kdo si tu excelentni kartu poridi - to pisu uz vyse, ale zatim bohuzel... :(
Tiskni
Sdílej: