Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Stará 486/DX2 (žádná PCI sběrnice). Karta 3C509B. Minimální instalace Debianu - bez síťové karty.
modprobe 3c509
ifconfig eth0 192.168.0.6
Vše proběhne O.K. Mohu pingat sám na sebe, ale na druhé PC (192.168.0.5) ne. Druhé PC funguje, pingám na něj z Notebooku.
Původně IRQ=10, io=300. Pod DOSem programem 3c5x9cfg.exe jsem nastavil IRQ=7, io=330, Plug and Play Capability = enabled. Modprobe nahlásí nové hodnoty, ale v pingání žádná změna. Asi mám blbě Plug and Play, DOS prográmek ji nevidí, nelze configurovat!
Teď jsem ji strčil do značkového NCRka (Celeron 333MHz). Karta okamžitě funguje. Stejný postup, jiná síť (10.?.?.?), ale na tom snad nezáleží. Už ji vidí i DOS prográmek.
1) Jakou mi doporučíte konfiguraci, která většinou funguje, abych ji rozběhal na mé 486ce? Plug and Play asi na disabled.
2) Jak zjistím, jestli nějaké IRQ nebo io už není obsazené?
3) Jak zjistím, jestli nějaké IRQ nebo io není nějak HW blokované 486tkou? BIOS je jednoduchý, moc tam toho nevyčtu. Přiřadit IRQ na konkrétní ISA slot asi nepůjde.
Předem díky za nápady.
Karta nemá "koax" konektor. Programem 3c5x9cfg.exe s touto položkou hýbat nejde.
Ta 486tka, kde mi to nefunguje, je s jiným PC spojena zkříženým kabelem. Může to dělat problémy? Když jsem ho z 486tky vyndal a strčil do notebooku, ping fungoval.
Fugnovalo to na síťi 10.?.?.?, která má krásný velký 24 HUB, ale tam jsem použil tutéž síťovku v jiném PC.
Odjumperoval jsem i oba sériové porty a používal i IRQ 3. Podle /proc/interrupts je volné. IRQ 4 nenabízí konfigurace síťovky. Pořád nic.
Samotný "modprobe 3c509" bez dalších parametrů vždy nahlásil io a IRQ nastavené DOS prográmkem. Zítra mu je budu zkoušet předávat parametry, jak píšeš.
Všiml jsem si, že zápis v /proc/ioports se ukáže okamžitě po modprobe, ale přerušení se do /proc/interrupts napíše až po ifconfig. Ale to bude asi normální.
Právě jsem sehnal starou desku s PCI sloty, takže řešení budu mít. Stejně se ale časem k síťovce na 486tce vrátím, chci to umět!
Můžeš mi říct, jestli je poznat rozdíl mezi 486tkou a P150? V obou případech 64MB RAM, 4GB HDD. Použití jako proxi router pro internet přes Eurotel Data Nonstop. Má trohu delší odezvy (prý nejdou hrát hry) a stahování souboru se ustálí na 5k/s. Bude tedy poznat rozdíl mezi procesory?
Oprášil jsem si jinou desku, na které běží síťovka v pohodě. Až bude čas, budu s s 486tkou ještě chvíli hrát, vždyť to nějak musí fungovat.
Díky všem za pomoc.
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz