Svobodný multiplatformní herní engine Bevy napsaný v Rustu byl vydán ve verzi 0.17. Díky 278 přispěvatelům.
Bylo vydáno openSUSE Leap 16 (cs). Ve výchozím nastavení přichází s vypnutou 32bitovou (ia32) podporou. Uživatelům však poskytuje možnost ji ručně povolit a užívat si tak hraní her ve Steamu, který stále závisí na 32bitových knihovnách. Změnily se požadavky na hardware. Leap 16 nyní vyžaduje jako minimální úroveň architektury procesoru x86-64-v2, což obecně znamená procesory zakoupené v roce 2008 nebo později. Uživatelé se starším hardwarem mohou migrovat na Slowroll nebo Tumbleweed.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) ve spolupráci s Národní rozvojovou investiční (NRI) připravuje nový investiční nástroj zaměřený na podporu špičkových technologií – DeepTech fond. Jeho cílem je posílit inovační ekosystém české ekonomiky, rozvíjet projekty s vysokou přidanou hodnotou, podpořit vznik nových technologických lídrů a postupně zařadit Českou republiku mezi země s nejvyspělejší technologickou základnou.
… více »Radicle byl vydán ve verzi 1.5.0 s kódovým jménem Hibiscus. Jedná se o distribuovanou alternativu k softwarům pro spolupráci jako např. GitLab.
Společnost OpenAI představila text-to-video AI model Sora 2 pro generování realistických videí z textového popisu. Přesnější, realističtější a lépe ovladatelný než předchozí modely. Nabízí také synchronizované dialogy a zvukové efekty.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04-1.0, tj. první stabilní vydání založené na Ubuntu 24.04 LTS.
Rakouská armáda přechází na LibreOffice. Ne kvůli licencím (16 000 počítačů). Hlavním důvodem je digitální suverenita. Prezentace v pdf z LibreOffice Conference 2025.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) upozorňuje na sérii kritických zranitelností v Cisco Adaptive Security Appliance (ASA) a Firepower Threat Defense (FTD) a Cisco IOS, CVE-2025-20333, CVE-2025-20363 a CVE-2025-20362. Zneužití těchto zranitelností může umožnit vzdálenému neautentizovanému útočníkovi spustit libovolný kód (RCE). Společnost Cisco uvedla, že si je vědoma aktivního zneužívání těchto zranitelností.
Ochrana uživatelů a zároveň příznivé podmínky pro rozvoj umělé inteligence (AI). Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připravilo minimalistický návrh implementace evropského nařízení o umělé inteligenci, tzv. AI aktu. Český zákon zajišťuje ochranu občanům a bezpečné používání AI, ale zároveň vytváří pro-inovační prostředí, ve kterém se může AI naplno rozvíjet, firmy mohou využít jeho potenciál a nebudou zatíženy zbytečnou administrativou. Návrh je nyní v meziresortním připomínkovém řízení.
Dle plánu Linus Torvalds odstranil souborový systém bcachefs z mainline Linuxu. Tvůrce bcachefs Kent Overstreet na Patreonu informuje, že bcachefs je nově distribuován jako DKMS modul.
> shell/.gz.afio > Open=%cd %p#uafio > View=%view{ascii} cat '%f' | afio -tv - > Extract=cat '%f' | afio -iZ -Není mi ale jasné, co přesně dělá: %cd %p#uafio , protože funguje pouze prohlížení seznamu souborů v archivu pomocí F3. V souboru bindings resp. mc.ext se komentuje symbolem #. Zdá se mi, že stisknutím klávesy Enter na souboru afio se provádí jen %cd %p , ale nevím, co to přesně dělá. Všiml jsem si, že jakési skripty jsou i v /usr/share/mc/mc.menu a ty asi umožňují s archivy tar a tgz pracovat jako s adresářem (možná pokud %cd %p je vykonáno namísto toho co je za symbolem #, např. v příkazu Open pro tar: Open=%cd %p#utar). Dotaz je tedy následující:
Tohle je všechno v helpu (mc -> F1). %cd je makro, které přejde do virtuálního (nebo skutečného) souborového systému. %p je jméno aktutálního souboru.Díky moc. Zkoušel jsem obojí marně hledat v man mc.
#bla je jméno virtuálního souborového systému. Jsou popsány v helpu a žádný uafio tam nevidím. Není zapotřebí patchovat nebo alespoň zapnout podporu při kompilaci?Teď se mi to ujasnilo. S tou kompilací to musím vyzkoušet, instaloval jsem z balíku tgz. Každopádně výše jsem uvedl skript s názvem uafio (nalezeno na internetu, není však uvedeno, kam jej umístit). Podle mě by se měl zkopírovat do jednoho adresáře v /usr/share/mc/, kde už jsou například utar a jiné skripty. Jenže tohle už potom nefunguje pro afio.
A co je to vlastně to AFIO?O programu AFIO lze nalézt v googlu:
narozdíl od tar komprimuje každý soubor zvlášť (pokud dojde k chybě v komprimovaném archivu, přijdeme jen o jeden soubor)Nebo o něco podrobněji v článku Zálohování v Linuxu - III zde na abclinuxu. Každopádně, ještě jednou dík, vyzkouším.
používá dvojí bufferování (double-buffering), vhodné např. při zápisu na pásku
Tiskni
Sdílej: