Vývojáři open source operačního systému ReactOS (Wikipedie), jehož cílem je kompletní binární kompatibilita s aplikacemi a ovladači pro Windows, se na síti 𝕏 pochlubili, že ReactOS zvládne počítačovou hru Half-Life.
Byla vydána nová verze 4.8 multiplatformního integrovaného vývojového prostředí (IDE) pro rychlý vývoj aplikaci (RAD) ve Free Pascalu Lazarus (Wikipedie). Využíván je Free Pascal Compiler (FPC) 3.2.2.
Apple container dospěl do verze 1.0.0. Jedná se o open source nástroj pro spouštění linuxových kontejnerů na macOS postavený nad containerization. Napsaný je v programovacím jazyce Swift a optimalizovaný pro Apple silicon.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2026-06 aneb Eclipse 4.40. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Asterinas (GitHub) je v Rustu napsané jádro operačního systému poskytující s jádrem Linux kompatibilní ABI. Vydána byla verze 0.18.0. První distribucí postavenou nad jádrem Asterinas je Asterinas NixOS. Nejedná se o oficiální projekt NixOS a nemá nic společného s NixOS Foundation.
Podrobně byla rozebrána kritická zranitelnost v nf_tables (CVE-2026-23111). Další lokální eskalace práv na Linuxu. V upstreamu byla zranitelnost již v únoru opravena. Ve zdrojovém kódu stačilo odstranit 1 vykřičník.
Evropská komise (EK) nařídila americké společnosti Meta, že musí znovu umožnit bezplatný přístup konkurenčním obecně zaměřeným asistentům umělé inteligence (AI) k WhatsAppu a tento přístup musí zachovat až do ukončení antimonopolního šetření. Opatření je dočasné a má zabránit vážnému a nevratnému poškození konkurence na rychle rostoucím trhu s obecnými AI asistenty. Meta uvedla, že se proti rozhodnutí odvolá.
Společnost Anthropic představila AI modely Claude Fable 5 a Claude Mythos 5. Claude Fable 5 je první model třídy Mythos určený pro běžné použití.
Byla vydána nová stabilní verze 3.24.0, tj. první z nové řady 3.24, minimalistické linuxové distribuce zaměřené na bezpečnost Alpine Linux (Wikipedie) postavené na standardní knihovně jazyka C musl libc a BusyBoxu. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Na čem pracují vývojáři v Rustu napsaného mikrokernelového unixového operačního systému Redox OS (Wikipedie)? Byl publikován přehled vývoje za květen. Vypíchnout lze nový scheduler EEVDF nebo port desktopového prostředí Xfce na Redox OS.
Kazdopadne diky za odpoved!
Kamarad mnel podobny problem s IBM notebookem, klavesy ctrl-alt-X tam byli take namapovany na nejakou funkcnost. Jen si matne vspominam, ze stacilo predefinoavt prepinani s X do text konzoli na jinou kombinaci klaves.
V tom pripade reseni problemu hledej pod chipsetem a ne pod tvym specifickym notebookem.
Option "VBERestore" "true" do sekce Device. Prepinani funguje spravne bez framebufferu i s nim. Akorat musim tu kombinaci Ctrl+Alt+Fx zmacknout nekolikrat, nez se to prepne z KDE do terminalu.
Sekce Device v XFree86Config-4:
Section "Device" Identifier "Generic Video Card" Driver "i810" Option "VBERestore" "true" EndSectionFedora ale pouziva X.org, tak nevim, jestli se to v nem nelisi. Kazdopadne doufam, ze to pomuze...
Jeste detail z manualovy stranky. Myslim, ze je to tam moc pekne popsane:
Option "VBERestore" "boolean"
Enable or disable the use of VBE save/restore for saving and restoring the initial text mode. This is disabled by default because it causes lockups on some platforms. However, there are some cases where it must enabled for the correct restoration of the initial video mode. If you are having a problem with that, try enabling this option.
Default: Disabled.
system-config-display --set_driver=vesaale to me sice zprovoznilo konzoli, ale zase rozhodilo graficky rezim.. Jaky pouzivate typ displaye pro tento NB? Ja jsem nastavil "Generic LCD display 1024x768".
Sam nemam moc zkusenosti, ale je to odvozeny z XFree86, tak by se tolik lisit snad nemel...
Fedoru jsem na tomhle notebooku taky chvili mel, ale pak me prestalo bavit vecne reseni nejakych problemu, tak jsem presedlal na Debian
Ale uz si nepamatuju, jestli mi to prepinani do konzole fungovalo nebo ne...
Jak na tomto notebooku funguje debian? Byli take silne problemy nebo si dal rici..? Take jsem o nim jiz uvazoval.. Predpokladam, ze modem Vam take nechodi a nikdy nebude
To je presne ono, ale pomohl mi ten parametr.
Jinak debian funguje bezvadne. Zpocatku byl teda ponekud narocnejsi - textovy instalator a horsi detekce hardware, ale kdyz je to jednou nastavene, tak to chodi. A clovek se toho o linuxu dost nauci, kdyz si musi obcas neco nastavit rucne... Urcite doporucuju zkusit...
Modem jsem ani nezkousel, nastesti ho nepotrebuju
Tiskni
Sdílej: