V dokumentově orientované databázi MongoDB byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická bezpečností chyba CVE-2025-14847 aneb MongoBleed.
Při úklidu na Utažské univerzitě se ve skladovacích prostorách náhodou podařilo nalézt magnetickou pásku s kopií Unixu V4. Páska byla zaslána do počítačového muzea, kde se z pásky úspěšně podařilo extrahovat data a Unix spustit. Je to patrně jediný známý dochovaný exemplář tohoto 52 let starého Unixu, prvního vůbec programovaného v jazyce C.
FFmpeg nechal kvůli porušení autorských práv odstranit z GitHubu jeden z repozitářů patřících čínské technologické firmě Rockchip. Důvodem bylo porušení LGPL ze strany Rockchipu. Rockchip byl FFmpegem na porušování LGPL upozorněn již téměř před dvěma roky.
K dispozici je nový CLI nástroj witr sloužící k analýze běžících procesů. Název je zkratkou slov why-is-this-running, 'proč tohle běží'. Klade si za cíl v 'jediném, lidsky čitelném, výstupu vysvětlit odkud daný spuštěný proces pochází, jak byl spuštěn a jaký řetězec systémů je zodpovědný za to, že tento proces právě teď běží'. Witr je napsán v jazyce Go.
Yazi je správce souborů běžící v terminálu. Napsán je v programovacím jazyce Rust. Podporuje asynchronní I/O operace. Vydán byl v nové verzi 25.12.29. Instalovat jej lze také ze Snapcraftu.
Od soboty do úterý probíhá v Hamburku konference 39C3 (Chaos Communication Congress) věnovaná také počítačové bezpečnosti nebo hardwaru. Program (jiná verze) slibuje řadu zajímavých přednášek. Streamy a záznamy budou k dispozici na media.ccc.de.
Byl představen nový Xserver Phoenix, kompletně od nuly vyvíjený v programovacím jazyce Zig. Projekt Phoenix si klade za cíl být moderní alternativou k X.Org serveru.
XLibre Xserver byl 21. prosince vydán ve verzi 25.1.0, 'winter solstice release'. Od založení tohoto forku X.Org serveru se jedná o vůbec první novou minor verzi (inkrementovalo se to druhé číslo v číselném kódu verze).
Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
ip addr add ADRESA dev eth0.
(Nekde jsem cetl, ze ifconfig je uz od 2.4 jadra deprecated a ma byt nahrazen iproute2 balikem mimo jine z duvodu tezkopadne prace s aliasovanymi rozhranimi. Na vlasni oci jsem videl, ze napr. nebylo mozne zrusit ci prejmenovat virtualni rozhrani pomoci ifconfigu.)
Nekde jsem cetl, ze ifconfig je uz od 2.4 jadra deprecated
To není úplně přesné, ve skutečnosti je (stejně jako třeba route) obsolete už od jádra 2.2… :-)
mimo jine z duvodu tezkopadne prace s aliasovanymi rozhranimi
Především už dávno žádné virtuální rozhraní eth0:0 neexistuje. Je jen fyzické rozhraní eth0 a tomu je přiřazeno nula a více adres síťové vrstvy (IPv4 nebo IPv6). Příkaz ifconfig tedy pracuje s neexistujícím objektem, což vede k problémům zejména ve chvíli, kdy tomu fiktivnímu eth0:0 zkusíte změnit příznaky (třeba ho zkusíte shodit) a ifconfig je bez odmlouvání změní - ale rozhraní eth0.
Na vlasni oci jsem videl, ze napr. nebylo mozne zrusit ci prejmenovat virtualni rozhrani pomoci ifconfigu
Pokud mu nenastavíte label, tak ho ifconfig ani nevidí…
1. Ani při původní implementaci IP aliasingu v jádrech řady 2.0, kde se skutečně vytvářela virtuální síťová rozhraní, neměla smysl otázka, jestli paket přišel na eth0 nebo eth0:1. Paket přijde na nějakou fyzickou kartu (v obou případech stejnou), má nějakou cílovou MAC adresu (v obou případech stejnou) a nějakou cílovou IP adresu. Jediné, co se může lišit, je ta cílová IP adresa, ale to nastane pouze v případě, že jsem cílem toho paketu. Pak mi ale nic nebrání rozlišit to podle té cílové adresy (-i eth0 -d $TA_ADRESA). Pokud nejsem adresátem, ale pouze prostředníkem (hopem), pak neexistuje způsob, jak poznat, kterou z těch dvou IP adres předchozí hop použil, protože taková informace nikde v paketu obsažena není.
2. Než začnete konfigurovat paketový filtr, je žádoucí seznámit se aspoň se základy fungování TCP/IP a jeho implementace v Linuxu. Z formulace vašeho dotazu a hrubých terminologických chyb mám pocit, že tady trochu plavete. Například si pletete routování s překladem cílové adresy (port forwardingem) a historická virtuální síťová rozhraní (již neexistující) s vlan (implementace virtuálních lokálních sítí podle 802.1q).
eth0:1 neexistuje, všechny adresy jsou přiřazeny přímo rozhraní eth0. A ještě jednou: váš dotaz se vůbec netýká routování, je to jen a pouze otázka překladu cílové adresy, přečtěte si např. Netfilter NAT HOWTO.
Tiskni
Sdílej: