Jak si zobrazit pomocí Chrome a na Chromiu založených webových prohlížečích stránky s neplatným certifikátem? Stačí napsat thisisunsafe.
V repozitáři AUR (Arch User Repository) linuxové distribuce Arch Linux byly nalezeny a odstraněny tři balíčky s malwarem. Jedná se o librewolf-fix-bin, firefox-patch-bin a zen-browser-patched-bin.
Dle plánu by Debian 13 s kódovým názvem Trixie měl vyjít v sobotu 9. srpna.
Vývoj linuxové distribuce Clear Linux (Wikipedie) vyvíjené společností Intel a optimalizováné pro jejich procesory byl oficiálně ukončen.
Byl publikován aktuální přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie).
V programovacím jazyce Go naprogramovaná webová aplikace pro spolupráci na zdrojových kódech pomocí gitu Forgejo byla vydána ve verzi 12.0 (Mastodon). Forgejo je fork Gitei.
Nová čísla časopisů od nakladatelství Raspberry Pi zdarma ke čtení: Raspberry Pi Official Magazine 155 (pdf) a Hello World 27 (pdf).
Hyprland, tj. kompozitor pro Wayland zaměřený na dláždění okny a zároveň grafické efekty, byl vydán ve verzi 0.50.0. Podrobný přehled novinek na GitHubu.
Patrick Volkerding oznámil před dvaatřiceti lety vydání Slackware Linuxu 1.00. Slackware Linux byl tenkrát k dispozici na 3,5 palcových disketách. Základní systém byl na 13 disketách. Kdo chtěl grafiku, potřeboval dalších 11 disket. Slackware Linux 1.00 byl postaven na Linuxu .99pl11 Alpha, libc 4.4.1, g++ 2.4.5 a XFree86 1.3.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) jako první orgán státní správy v Česku spustilo takzvaný „bug bounty“ program pro odhalování bezpečnostních rizik a zranitelných míst ve svých informačních systémech. Za nalezení kritické zranitelnosti nabízí veřejnosti odměnu 1000 eur, v případě vysoké závažnosti je to 500 eur. Program se inspiruje přístupy běžnými v komerčním sektoru nebo ve veřejné sféře v zahraničí.
/dev/sda1
) a je to. Jádro se pak dá nahrát třeba na disketu či CD, vlastní systém se pak dá na flashdisk. (Jádro se tam dá dát jistě taky, ale jak jsem napsal - můj hardware to neumí.)
/tmp
a jiných adresářů (= na nic), spouští anacron-neprovedené úlohy cronu (taky na nic). Pak taky kontrolují souborové systémy - to je v tomto případě taky k ničemu. Bez přehánění se dá říct, že je v takovém případě na nic skoro všecko, co ten Red Hat při startu dělá. A protokolování systému taky radši vyhoďte, nebo jej pošlete do některé konzole. A co by měl po osekání dělat? Třeba toto:
/proc
, u novějšího jádra taky /sys
a nahodit udev
, jestli je potřeba./etc/mtab
, při startu sítě zase DHCP
klient (je-li použit) přepíše /etc/resolv.conf
a někam (třeba do do /var
) si schová dobu platnosti adresy apod. Jako řešení se dá použít ramdisk (přesněji tmpfs
připojovaný obvykle do /dev/shm
, na rozdíl od běžného ramdisku se nafukuje podle potřeby, to je přesně to, co se zde hodí) a do něj při startu nahrát třeba i celý /etc
, aby se zapisovat mohlo. Další možností je vytvořit v ramdisku jen soubory, které se budou měnit, a do /etc
dát jen odkazy (to je ale nešikovné, z vlastní zkušenosti to nedoporučuju).
Pro inspiraci si můžete prohlédnout nějakou neinstalovací distribuci Linuxu (třeba můj prvotní "LFS DeadCD" šmejd - mimochodem, původně to mělo vzniknout z Red Hatu devítky, jenže jsem byl líný, takže z toho vzešel až tenhle chabý pokus s LFS 5.1 postrádající byť i sebemenší snahu o rozpoznávání hardwaru).
Pro úplnost, zajímavost a inspiraci ještě odkaz na spouštěcí skripty LFS.
Tiskni
Sdílej: