Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
Josef Průša oznámil zveřejnění kompletních CAD souborů rámů tiskáren Prusa CORE One a CORE One L. Nejsou vydány pod obecnou veřejnou licenci GNU ani Creative Commons ale pod novou licencí OCL neboli Open Community License. Ta nepovoluje prodávat kompletní tiskárny či remixy založené na těchto zdrojích.
Nový CEO Mozilla Corporation Anthony Enzor-DeMeo tento týden prohlásil, že by se Firefox měl vyvinout v moderní AI prohlížeč. Po bouřlivých diskusích na redditu ujistil, že v nastavení Firefoxu bude existovat volba pro zakázání všech AI funkcí.
/dev/sda1) a je to. Jádro se pak dá nahrát třeba na disketu či CD, vlastní systém se pak dá na flashdisk. (Jádro se tam dá dát jistě taky, ale jak jsem napsal - můj hardware to neumí.)
/tmp a jiných adresářů (= na nic), spouští anacron-neprovedené úlohy cronu (taky na nic). Pak taky kontrolují souborové systémy - to je v tomto případě taky k ničemu. Bez přehánění se dá říct, že je v takovém případě na nic skoro všecko, co ten Red Hat při startu dělá. A protokolování systému taky radši vyhoďte, nebo jej pošlete do některé konzole. A co by měl po osekání dělat? Třeba toto:
/proc, u novějšího jádra taky /sys a nahodit udev, jestli je potřeba./etc/mtab, při startu sítě zase DHCP klient (je-li použit) přepíše /etc/resolv.conf a někam (třeba do do /var) si schová dobu platnosti adresy apod. Jako řešení se dá použít ramdisk (přesněji tmpfs připojovaný obvykle do /dev/shm, na rozdíl od běžného ramdisku se nafukuje podle potřeby, to je přesně to, co se zde hodí) a do něj při startu nahrát třeba i celý /etc, aby se zapisovat mohlo. Další možností je vytvořit v ramdisku jen soubory, které se budou měnit, a do /etc dát jen odkazy (to je ale nešikovné, z vlastní zkušenosti to nedoporučuju).
Pro inspiraci si můžete prohlédnout nějakou neinstalovací distribuci Linuxu (třeba můj prvotní "LFS DeadCD" šmejd - mimochodem, původně to mělo vzniknout z Red Hatu devítky, jenže jsem byl líný, takže z toho vzešel až tenhle chabý pokus s LFS 5.1 postrádající byť i sebemenší snahu o rozpoznávání hardwaru).
Pro úplnost, zajímavost a inspiraci ještě odkaz na spouštěcí skripty LFS.
Tiskni
Sdílej: