Byl vydán Mozilla Firefox 152.0. Přehled novinek v poznámkách k vydání a poznámkách k vydání pro vývojáře. Řešeny jsou rovněž bezpečnostní chyby. Nový Firefox 152 bude brzy k dispozici také na Flathubu a Snapcraftu.
Desktopové prostředí KDE Plasma bylo vydáno ve verzi 6.7 (Mastodon). Přehled novinek i s videi a se snímky obrazovek v oficiálním oznámení. Podrobný přehled v seznamu změn.
Hříčka xsnow, která na ploše spustí sněžení, je protestware. Pokud jste v Rusku (LANG=ru), zobrazuje ukrajinské vlajky.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala beta verzi Ubuntu Touch 24.04-2.0. Nová verze již počítá s výřezy pro fotoaparát (notch) a zaoblenými rohy displeje. Webový prohlížeče Morph přešel z Chromia 87 na Chromium 134. Do shellu Lomiri byl přidán editor snímků obrazovky.
V Praze probíhá Flock 2026, tj. konference pro přispěvatele a příznivce Fedory. Přednášky lze sledovat také na YouTube.
Node-RED (Wikipedie, GitHub), webová aplikace postavená na Node.js pro vizuální programování a propojování hardwarových zařízení, API a online služeb, byl vydán ve verzi 5.0. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byla vydána nová verze 3.27.0 FreeRDP, tj. svobodné implementace protokolu RDP (Remote Desktop Protocol). Opraveno bylo 5 zranitelností.
Řídící výbor GCC schválil záměr do GCC začlenit backend WebAssembly.
Po 9 týdnech vývoje od vydání Linuxu 7.0 oznámil Linus Torvalds vydání Linuxu 7.1. Přehled novinek a vylepšení na LWN.net: první a druhá polovina začleňovacího okna a časem také na Linux Kernel Newbies.
Cheat Engine (Wikipedie) je s verzí 7.7 k dispozici už také pro Linux. Jedná se o proprietární skener/debugger paměti používaný především k cheatování v počítačových hrách.
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz
/dev/sda1) a je to. Jádro se pak dá nahrát třeba na disketu či CD, vlastní systém se pak dá na flashdisk. (Jádro se tam dá dát jistě taky, ale jak jsem napsal - můj hardware to neumí.)
/tmp a jiných adresářů (= na nic), spouští anacron-neprovedené úlohy cronu (taky na nic). Pak taky kontrolují souborové systémy - to je v tomto případě taky k ničemu. Bez přehánění se dá říct, že je v takovém případě na nic skoro všecko, co ten Red Hat při startu dělá. A protokolování systému taky radši vyhoďte, nebo jej pošlete do některé konzole. A co by měl po osekání dělat? Třeba toto:
/proc, u novějšího jádra taky /sys a nahodit udev, jestli je potřeba./etc/mtab, při startu sítě zase DHCP klient (je-li použit) přepíše /etc/resolv.conf a někam (třeba do do /var) si schová dobu platnosti adresy apod. Jako řešení se dá použít ramdisk (přesněji tmpfs připojovaný obvykle do /dev/shm, na rozdíl od běžného ramdisku se nafukuje podle potřeby, to je přesně to, co se zde hodí) a do něj při startu nahrát třeba i celý /etc, aby se zapisovat mohlo. Další možností je vytvořit v ramdisku jen soubory, které se budou měnit, a do /etc dát jen odkazy (to je ale nešikovné, z vlastní zkušenosti to nedoporučuju).
Pro inspiraci si můžete prohlédnout nějakou neinstalovací distribuci Linuxu (třeba můj prvotní "LFS DeadCD" šmejd - mimochodem, původně to mělo vzniknout z Red Hatu devítky, jenže jsem byl líný, takže z toho vzešel až tenhle chabý pokus s LFS 5.1 postrádající byť i sebemenší snahu o rozpoznávání hardwaru).
Pro úplnost, zajímavost a inspiraci ještě odkaz na spouštěcí skripty LFS.
Tiskni
Sdílej:
