Něco málo přes 10 let (3763 dnů) od vydání verze 1.0 byla vydána nová verze 4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Open source střílečka Xonotic (Wikipedie), fork Nexuiz, byla vydána ve verzi 0.8.5. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Byly zveřejněny videozáznamy a také fotogalerie z konference DevConf.cz Mini konané 2. června v Brně.
Wayland (Wikipedie) byl vydán ve verzi 1.21.0. Z novinek je zdůrazněn nový "wl_pointer high-resolution scroll event".
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) zveřejnil Zprávu o stavu kybernetické bezpečnosti České republiky za rok 2021 (pdf). Novým ředitelem NÚKIB je Lukáš Kintr.
Společnost Mycroft AI představila Mimic 3 (YouTube). Jedná se o open source neurální engine pro převod textu na řeč (TTS) běžící rovněž offline. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu pod licencí AGPL-3.0. Přispět na vývoj lze také koupí chytrého reproduktoru Mycroft Mark II.
Organizace Software Freedom Conservancy vyzývá všechny vývojáře svobodného a open source softwaru k opuštění GitHubu. Proprietárního GitHubu vlastněného společností Microsoft, jejíž manažeři opakovaně napadají copyleftové licence a komerční Copilot je dokonce ignoruje.
Byla vydána verze 1.62.0 programovacího jazyka Rust (Wikipedie). Podrobnosti v poznámkách k vydání. Vyzkoušet Rust lze například na stránce Rust by Example.
OpenGL (Wikipedie) slaví 30 let. Specifikace verze 1.0 byla vydána 30. června 1992.
Rodina Raspberry Pi se rozrostla o 3 nové členy Raspberry Pi Pico W, H a WH aneb jednočipový počítač Raspberry Pi Pico s Wi-Fi, Header (piny) a Wi-Fi a Header.
/dev/sda1
) a je to. Jádro se pak dá nahrát třeba na disketu či CD, vlastní systém se pak dá na flashdisk. (Jádro se tam dá dát jistě taky, ale jak jsem napsal - můj hardware to neumí.)
/tmp
a jiných adresářů (= na nic), spouští anacron-neprovedené úlohy cronu (taky na nic). Pak taky kontrolují souborové systémy - to je v tomto případě taky k ničemu. Bez přehánění se dá říct, že je v takovém případě na nic skoro všecko, co ten Red Hat při startu dělá. A protokolování systému taky radši vyhoďte, nebo jej pošlete do některé konzole. A co by měl po osekání dělat? Třeba toto:
/proc
, u novějšího jádra taky /sys
a nahodit udev
, jestli je potřeba./etc/mtab
, při startu sítě zase DHCP
klient (je-li použit) přepíše /etc/resolv.conf
a někam (třeba do do /var
) si schová dobu platnosti adresy apod. Jako řešení se dá použít ramdisk (přesněji tmpfs
připojovaný obvykle do /dev/shm
, na rozdíl od běžného ramdisku se nafukuje podle potřeby, to je přesně to, co se zde hodí) a do něj při startu nahrát třeba i celý /etc
, aby se zapisovat mohlo. Další možností je vytvořit v ramdisku jen soubory, které se budou měnit, a do /etc
dát jen odkazy (to je ale nešikovné, z vlastní zkušenosti to nedoporučuju).
Pro inspiraci si můžete prohlédnout nějakou neinstalovací distribuci Linuxu (třeba můj prvotní "LFS DeadCD" šmejd - mimochodem, původně to mělo vzniknout z Red Hatu devítky, jenže jsem byl líný, takže z toho vzešel až tenhle chabý pokus s LFS 5.1 postrádající byť i sebemenší snahu o rozpoznávání hardwaru).
Pro úplnost, zajímavost a inspiraci ještě odkaz na spouštěcí skripty LFS.
Tiskni
Sdílej: