HP ProBook 6475b

Technické parametry

Model : HP ProBook 6475b (B6P76EA#BCM)

BIOS : 68TTU Ver. F.03 (původně F.02)

CPU : AMD A6-4400M APU with Radeon™ HD Graphics (Dvoujádrový s frekvencí 2700MHz per CPU

RAM : 1 x 4GB SODIMM DDR3 Synchronous 1600 MHz (0,6 ns) Samsung - maximální podporované množství paměti je 16GB (2x8G SODIMM v dual-channel)

Grafická karta :ATI Device 9990 (v čipu)

Typ displeje :matný 14 palcový SWXGA (1600x900) s LED podsvícením

Úhlopříčka displeje : 14"

HDD :500GB (465GiB) 7200 ot/min (Hitachi HTS72755 JF3) SATA II (řadič podporuje SATA III; vyžaduje v jádře modul ahci) - původně měl čtyřmi primární oddíly. První tři formátované na NTFS (zavaděč pro Win7, Win 7, Rescue oddíl). Čtvrtý - pro upgrade HP firmware - byl formátován na FAT32.

Optická mechanika : DVD-RAM writer GT50N (HP), firmware verze MP00 připojená na SATA rozhraní. Specifikace zařízení na webu DELLu

Baterie :Li-Ion CC06055 kap. 55Wh (6 článková), lze dokoupit 9 článkovou s kapacitou 100Wh. HP také nabízí dock, ve kterém může být sekundární baterie.

Váha : 2,1 kg

 

Použitelná rozhraní:

Ethernetová karta :Ethernet RTL8151FH-CG, hlásí je jako Realtek RTL8111/8168B PCIE Gigabit Ethernet (modul v jádře r8169)

FireWire : JMicron Technology Corp.

WiFi : Broadcom BCM43228 802.11a/b/g/n (proprietární modul wl)

Bluetooth : Broadcom BCM20702A0 (0a5c:21e) v.4.0+EDR

Zvuková karta : integrovaná Hudson Azalia (pro modul hdmi-intel nutný parametr hp-led)

Čtečka karet : integrovaná čtečka paměťových karet JMicron Technology Corp. (modul sdhci)

USB sloty: 2x USB 3.0 2x USB 2.0 (1 port je kombinovaný s eSATA)

PCMCIA sloty: 1x

VGA výstup: 1x 2048x1536 na 75Hz

Displayport: 1x s podporou externího monitoru 2560x1600

Biometrický senzor : Validity Sensors, Inc.(138a:003d) Postup pro starší typ VFC300 (138a:0008)

Kamera : Primax Electronics, Ltd 0461:4dfe (modul uvcvideo) 640x480 při 30/1 fps resp. 1280x720 při 10/1 fps

Polohovací zařízení : Synaptics Touchpad (modul v jádře evdev)

Výdrž na baterii : udáváno 5 hodin. V prodeji je i větší 9 článková baterie u níž má být výdrž až 10 hodin

Stav baterie

Aktuální stav baterie k 3.11.2012 po 48 hodinách provozu

user@stroj:~# cat /sys/class/power_supply/BAT0/uevent 
POWER_SUPPLY_NAME=BAT0
POWER_SUPPLY_STATUS=Charging
POWER_SUPPLY_PRESENT=1
POWER_SUPPLY_TECHNOLOGY=Li-ion
POWER_SUPPLY_CYCLE_COUNT=0
POWER_SUPPLY_VOLTAGE_MIN_DESIGN=10800000
POWER_SUPPLY_VOLTAGE_NOW=12594000
POWER_SUPPLY_CURRENT_NOW=496000
POWER_SUPPLY_CHARGE_FULL_DESIGN=5297000
POWER_SUPPLY_CHARGE_FULL=5297000
POWER_SUPPLY_CHARGE_NOW=5112000
POWER_SUPPLY_CAPACITY=96
POWER_SUPPLY_MODEL_NAME=Primary
POWER_SUPPLY_MANUFACTURER=Hewlett-Packard
POWER_SUPPLY_SERIAL_NUMBER=00091 2012/03/1

Identifikace pod Linuxem

Viz Technické parametry

Postup zprovoznění pod Linuxem

Před reinstalací

Tento notebook se u nás bez OS neprodává, i když podle technické specifikace od HP by měla existovat i variace s FreeDOS. Stroj pro který platí následující text měl předinstalovaný systém MS Windows 7 professional. Vzhledem k tomu, že ten je mi k ničemu a navíc byl rozlezlý po celém disku, tak jsem ho zrušil úplně. Předtím jsem ale udělal jeho kompletní zálohu pomocí dd.

dd if=/dev/sda | pigz -p2 -f | 7za a -si /tmp/externi_disk/hp_probook_6475b_backup.img.gz

Pokud by snad někdy v budoucnu bylo třeba uvést notebook do původního stavu, lze tak jednoduše učinit následujícím příkazem:

7za x -so /tmp/externi_disk/hp_probook_6475b_backup.img.gz | pigz -d -p 2 -f | dd of=/dev/sda 

Přes dvojí kompresi má archiv velikost cca 46GB. Jen pro srovnání uvádím, že stejný typ zálohy který jsem udělal u mého předchozího notebooku HP nx6125 s předinstalovanými MS Windows XP měl pouhých 5GB.

První zrada

Bohužel se mi zálohu podařilo udělat až po iniciaci MS Windows, protože mi předtím nechtěl stroj nabootovat z jiného zařízení než je pevný disk. Jak se ukázalo, byla to má chyba, protože jsem až dodatečně zjistil, že volba "Notebook Upgrade Bay" nemá nic společného s dockem (jak jsem původně domníval), ale že jde o boot z DVD mechaniky.

Nastavení a upgrade BIOSu

Do BIOSu se lze dostat stiskem klávesy F10. Na rozdíl ode mne, stroj podporuje bootování přes UEFI a BIOS navíc umožňuje modifikovat konfiguraci nabídek v menu.

Originální verzi BIOSu 68TTU Ver. F.02 jsem nejprve upgradoval na F.32, ještě s využitím původních nástrojů na disků, ale nakonec jsem tam dal verzi F.03, protože u té HP uvádí i podporu pro linux. Upgrade proběhnul v obou případech bez problémů.

Při druhém upgrade jsem použil USB klíčenku, na kterou jsem rozbalil stažený tgz. archív.

Přeformátování disku

Pro přípravu instalace jsem použil systemrecuecd v. 3.0 nabootované přes PXE.

Původní obsah disku, ještě než šel pryč, vypadal takto:

• Disk používá MSDOS tabulku (tedy nikoliv GPT) a je rozdělen na čtyři primární oddíly.
• Na prvním aktivním odddílu, typu NTFS sedí zavaděč pro MS Windows
• Na druhém oddílu (také NTFS) je vlastní operační systém
• Na třetím (opět NTFS) jsou umístěny instalační média a nástroje pro obnovu systému od HP.
• A na posledním typu FAT jsou věci potřebné pro upgrade BIOSu

Všechny čtyři oddíly jsem zrušil. Původně jsem chtěl systém nainstalovat tak jak ho používám na serverech - tzn. vytvořit jeden primární oddíl, který začíná až na sektoru 2048 (nikoliv 63, jak tomu bylo dříve!), nad ním vytvořit LVM skupinu data a systém instalovat až na logický disk system. Nakonec jsem však od tohoto záměru po delší laboraci upustil. Důvodem byla skutečnost že GRUB2 - tak jak je distribuován - dodnes neprovádí korektní sestavení souboru core.img, ve kterém musí být moduly nezbytné pro zpřístupnění datové vrstvy na které je uložen vlastní zavaděč.

Disk jsem proto rozdělil následujícím způsobem:

• První primární diskový oddíl /dev/sda1 o velikosti 1GB, naformátovaný na ext2 pro uložení kernelu a zavaděče (mountovaný po startu adresáře do /boot), jsem zároveň nastavil jako aktivní, protože mi bez toho nechtěl zavaděč pro BIOS-legacy disk akceptovat jako bootovatelný.
• Druhý primární oddíl /dev/sda2 o velikosti 7GB jsem vytvořil pro swap, byť jej normálně nepoužívám, ale pro uspání na disk se hodí.
• A třetí primární diskový oddíl /dev/sda3 přes celý zbytek disku již byl určen pro LVM

Pozn.: Uvádím konečné velikosti, protože jsem byl nucen diskový oddíl /dev/sda1 dodatečně zvětšit kvůli většímu souboru initrd.img s uloženým ramdiskem.

Vytvoření LVM skupiny data a LV disku system

LVM používám z toho důvodu, že umožňuje s diskem flexibilně pracovat aniž by bylo nutné používat záchranné médium a stroj restartovat. Na všech svých strojích používám skupinu data a systém mám umístěný na logickém disku s názvem system o velikosti 20GB (3000 extentů). V případě že by v budoucnu tato velikost nestačila, nebude problém logický disk "přifouknout".

Použití LVM je také výhodné pokud bych chtěl fyzický disk vyměnit za jiný, či zálohovat systém pomocí snapshotů.

pvcreate /dev/sda3
vgcreate data /dev/sda3
lvcreate -L 3000 -n system data

Systémový disk /dev/data/system jsem pak (přes mnohaleté veskrze pozitivní zkušenosti s reiserfs) naformátoval na souborový systém ext4

mkfs.ext2 /dev/sda1
mkswap /dev/sda2
mkfs.ext4 /dev/data/system

Diskový oddíl /dev/data/system jsem pak namountoval do adresáře /mnt/backup, do něj vybalil výchozí instalaci Debianu amd64 unstable...

mount /dev/data/system /mnt/backup
cd /mnt/backup
tar -xzf /root/blank_unstable_debian_amd64.tar.gz
mount /dev /mnt/backup/dev -o bind
mount /proc /mnt/backup/proc -o bind
mount /sys /mnt/backup/sys -o bind
mount /dev/sda1 /mnt/backup/boot

Pozn.: Minimalistickou instalaci Debian unstable amd64, zabalenou do souboru blank_unstable_debian_amd64.tar.gz jsem si připravil na jiném stroji přes debootstrap, a z něj si ji stáhnul pomocí scp do adresáře /root. Jinak pokud bych neměl samostatný diskový oddíl pro zavaděč, tak nemountoval /dev/sda1

... a dále již pokračoval instalací přes chroot

chroot /mnt/backup /bin/bash
apt-get update
apt-get dist-upgrade
apt-get install linux-image-amd64 \
	grub-pc \
	firmware-realtek \
	broadcom-sta-dkms \
	wireless-tools \
	wpasupplicant

APT si při tomto kroku nainstaloval vše potřebné pro zkompilování proprietárního ovladače wl pro wifi a také jádro se zavaděčem.

Jen pro případ, že by to někomu nepovedlo hned, uvádím příkazy jimiž lze GRUB2 v prostředí chroot reinstalovat

grub-install /dev/sda
grub-setup /dev/sda
grub-mkconfig > /boot/grub/grub.cfg

Pozn.: Pokud má systém bootovat rovnou do LVM, pak je třeba před příkazem grub-setup vygenerovat soubor core.img, který bude obsahovat moduly potřebné pro zpřístupnění LVM a souborového systému na kterém je umístěno jádro. To však přesahuje rámec tohoto postupu a tímto odkazuji do naší wiki, kde se tomu věnuji podrobněji. Nicméně uvádím příkaz kterým to lze jinak v mém případě udělat:

grub-mkimage -o /boot/grub/core.img -O i386-pc -p "(data-system)/boot/grub" biosdisk part_msdos lvm ext2 minicmd; grub-setup /dev/sda;

Instalace prostředí X a okenního manažeru XFCE4

apt-get install xfwm4 \
	xfce4-session \
	lightdm

Aplikace pro integrovanou webkameru

Integrovaná videokamera používá modul uvcvideo a fungovala outofbox

apt-get install guvcview

Zvuk

Bezprostředně po instalaci u mne alsamixer v defaultu zobrazoval jako výchozí zvukovou kartu HDA ATI HDMI, což jsou pouze čtyři S/PDIF volby.

Pro správné nastavení zvukové karty bylo nutné přidat do souboru /etc/modprobe.d/alsa-base.conf následující položku

options snd-hda-intel model=hp-led

Upozorňuji, že zvolit správný model je docela důležité, protože při volbě generic mi nefungoval ani jeden vstup z mikrofonu.

apt-get install pulseaudio \
	pavucontrol

Ethernet a wifi

Ethernetovou kartu nebylo třeba nijak speciálně řešit. Modul který používá funguje v pohodě. Větší problém byl s wifi, pro kterou bylo třeba zkompilovat proprietární jaderný modul wl.

Pro distribuční jádro to nebyl problém, jakmile jsem zjistil že je zapotřebí doinstalovat balík broadcom-sta-source a přes module-assistant zkompilovat jaderný modul wl.

Já však používám jádro vanilla, takže pro ně jsem si modul zkompiloval ze zdrojáků stažených přímo od Broadcomu. Protože používám na AP přístup přes WPA2, tak jsem si do systému ještě doinstaloval wpasupplicant. U distribučního balíku vytvoří modul pro wifi síťové zařízení wlan0, kdežto modul zkompilovaný ze zdrojáků ho vytvoří jako eth1. Proto nastavení sítě v souboru /etc/network/interfaces pro naše domácí AP s ssid "doma" a klíčem "unas" vypadá takto:

auto lo
iface lo inet loopback

auto eth0
iface eth0 inet dhcp

auto eth1
iface eth1 inet dhcp
	wpa-ssid "doma"
	wpa-psk "unas"

Dokument vytvořil: Aleš Kapica, 3.11.2012 18:14 | Poslední úprava: Aleš Kapica, 5.11.2012 17:43 | Historie změn | Zobrazeno: 1388×