Byla vydána verze 6.0 webového aplikačního frameworku napsaného v Pythonu Django (Wikipedie). Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Po více než 7 měsících vývoje od vydání verze 6.8 byla vydána nová verze 6.9 svobodného open source redakčního systému WordPress. Kódové jméno Gene bylo vybráno na počest amerického jazzového klavíristy Gene Harrise (Ray Brown Trio - Summertime).
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za listopad (YouTube).
Google Chrome 143 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 143.0.7499.40 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 13 bezpečnostních chyb.
Společnost Valve aktualizovala přehled o hardwarovém a softwarovém vybavení uživatelů služby Steam. Podíl uživatelů Linuxu dosáhl 3,2 %. Nejčastěji používané linuxové distribuce jsou Arch Linux, Linux Mint a Ubuntu. Při výběru jenom Linuxu vede SteamOS Holo s 26,42 %. Procesor AMD používá 66,72 % hráčů na Linuxu.
Canonical oznámil (YouTube), že nově nabízí svou podporu Ubuntu Pro také pro instance Ubuntu na WSL (Windows Subsystem for Linux).
Samsung představil svůj nejnovější chytrý telefon Galaxy Z TriFold (YouTube). Skládačka se nerozkládá jednou, ale hned dvakrát, a nabízí displej s úhlopříčkou 10 palců. V České republice nebude tento model dostupný.
Armbian, tj. linuxová distribuce založená na Debianu a Ubuntu optimalizovaná pro jednodeskové počítače na platformě ARM a RISC-V, ke stažení ale také pro Intel a AMD, byl vydán ve verzi 25.11.1. Přehled novinek v Changelogu.
Byla vydána nová verze 15.0 svobodného unixového operačního systému FreeBSD. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
UBports, nadace a komunita kolem Ubuntu pro telefony a tablety Ubuntu Touch, vydala Ubuntu Touch 24.04 1.1 a 20.04 OTA-11. Vedle oprav chyb a drobných vylepšení je řešen také středně závažný bezpečnostní problém.
| Ovladač: | dodává výrobce |
cernobila laserova tiskarna pro stredni kancelare, max 24 stran/min, 1200dpi, max. tusim 200lpi (bez zaruky), tiskne na kdejaky format (my ji pouzivame na A4 v jednom zasobniku a A5 v druhem - setrime lesy
, maximalne umi o neco vetsi papiry nez A4 ). Ma minimalne 2 vstupni zasobniky (500 listu v supliku a asi 100 listu vpredu) a 1 vystupni, lze pridat tusim jeste 2 supliky na 500 listu.
Tiskarna ma sitovou kartu 10/100MBit. Lze ji ovladat krom posilani uloh na FTP i pres telnet, coz dovoli konfiguraci snad vseho co na tiskarne lze zkonfigurovat a pres http. Pricemz na http tiskarna vypisuje pocet vytistenych stranek, mnozstvi spotrebovaneho toneru a dalsi detaily.
Zprovoznoval jsem v SuSE 7.2, 8.0, Mandrake 8.1, 8.2, 9.0. Ve vsech pripadech jsem pouzil konfiguracni nastroje z vyjmenovanych distribuci. Ve vsech pripadech jsem tiskarnu nastavoval jako standartni LPD print server s prislusnou IP adresu (lze nastavit primo na tiskarne, pozdeji lze tiskarna konfigurovat treba telnetem). Zvolil jsem postscriptovou tiskarnu (verze T, D=duplex, N=network dohromady DTN), ktera umi postscript level2, rozliseni 1200dpi a dalsi drobnosti.
V krajnim pripade lze tisknout i zkopirovanim postscriptoveho souboru do adresare na FTP teto tiskarny. Coz je celkem zajimave, bohuzel to nelze pouzit pro plain text, nebot tiskarna pozaduje ukoceni radku CR LF, CR nestaci a nastavit se mi to nepovedlo.
V pripade SuSE jsem pouzil print daemon LPRng, v pripade Mandrake Cups, jine jsem nezkousel.
Tiskarnu jsem vzdy konfiguroval jako sitovou, nikdy jsem ji nemel pripojenou pres LPT, ale nepochybuju o tom, ze bude fungovat. V kazdem pripade byla konfigurace vzdy rychla a bez problemu.
Ovladac je sice nejspis od vyrobce, ale je soucasti naproste vetsiny distribuci (rekl. bych vsech pro kancelarske vyuziti). V pripade SuSE 7.2 a 8.0 YaST zcela urcite nabizel primo tento typ, u Mandrake si uz nejsem moc jisty.
Ve vsech pripadech je dobre dat si pozor na nastaveni duplexu. Tiskarnu lze nastavit tak, aby duplex pouzivala, pricemz standartni vystup z Linuxu toto neupravuje a pres duplex jsou veskere tiskove ulohy. Zatim se mi to nepodarilo moc vychytat.
Nejvic se mi na teto tiskarne libi modre podsvetleny displej
Mimochodem naklady na tisk u teto tiskarny vychazeji okolo 60 haleru za stranku vcetne papiru a amortizace. Pocitano podle prumerneho vyuziti v nasi firme a jednostrannem tisku. Takze ackoliv jsou porizovaci naklady relativne vysoke, cena tiskarny se tak max. do 1,5 roku vrati (srovnavano s levnou inkoustovou tiskarnou okolo 4-5tis. korun a objemu tisku zhruba 50 stranek denne a cene asi 1,5 - 2kc za stranku).
Dokument vytvořil: Pavel Čejka, 5.6.2002 19:51 | Zobrazeno: 875×
Tiskni
Sdílej: