Byla vydána RC verze openSUSE Leap 16. S novým instalátorem Agama, Xfce nad Waylandem a SELinuxem.
Google Chrome 139 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 139.0.7258.66 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 12 bezpečnostních chyb. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře. S verzí 139 přestal být podporován Android 8.0 (Oreo) a Android 9.0 (Pie).
Společnost JetBrains se stala platinovým sponzorem multiplatformního open source herního enginu Godot. K vývoji her lze používat Rider for Godot. Zdarma pro nekomerční účely.
Byla vydána verze 9.0 open source virtualizační platformy Proxmox VE (Proxmox Virtual Environment, Wikipedie) založené na Debianu. Verze 9.0 je založena na Debianu 13 Trixie. Přehled novinek v poznámkách k vydání a informačním videu.
Operátor O2 dává všem svým zákazníkům s mobilními službami poukaz v hodnotě 300 Kč na nákup telefonu nebo příslušenství jako omluvu za pondělní zhoršenou dostupnost služeb.
Společnost NVIDIA vydala verzi 13.0 toolkitu CUDA (Wikipedie) umožňujícího vývoj aplikací běžících na jejich grafických kartách. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Byly vyhlášeni vítězové a zveřejněny vítězné zdrojové kódy (YouTube, GitHub) již 28. ročníku soutěže International Obfuscated C Code Contest (IOCCC), tj. soutěže o nejnepřehlednější (nejobfuskovanější) zdrojový kód v jazyce C.
Na čem pracují vývojáři webového prohlížeče Ladybird (GitHub)? Byl publikován přehled vývoje za červenec (YouTube).
Konečně se ochladilo, možná i díky tomu přestaly na chvíli padat rakety jako přezrálé hrušky, díky čemuž se na Virtuální Bastlírně dostane i na jiná, přízemnější témata. Pokud si chcete jako každý měsíc popovídat s dalšími bastlíři, techniky, vědci a profesory u virtuálního pokecu u piva, Virtuální Bastlírna je tu pro Vás.
Ještě před ochlazením se drát na vedení V411 roztáhl o 17 metrů (přesné číslo není známé, ale drát nepřežil) a způsobil tak… více »Na čem aktuálně pracují vývojáři GNOME a KDE Plasma? Pravidelný přehled novinek v Týden v GNOME a Týden v KDE Plasma.
Ovladač: | dodává výrobce |
cernobila laserova tiskarna pro stredni kancelare, max 24 stran/min, 1200dpi, max. tusim 200lpi (bez zaruky), tiskne na kdejaky format (my ji pouzivame na A4 v jednom zasobniku a A5 v druhem - setrime lesy , maximalne umi o neco vetsi papiry nez A4 ). Ma minimalne 2 vstupni zasobniky (500 listu v supliku a asi 100 listu vpredu) a 1 vystupni, lze pridat tusim jeste 2 supliky na 500 listu.
Tiskarna ma sitovou kartu 10/100MBit. Lze ji ovladat krom posilani uloh na FTP i pres telnet, coz dovoli konfiguraci snad vseho co na tiskarne lze zkonfigurovat a pres http. Pricemz na http tiskarna vypisuje pocet vytistenych stranek, mnozstvi spotrebovaneho toneru a dalsi detaily.
Zprovoznoval jsem v SuSE 7.2, 8.0, Mandrake 8.1, 8.2, 9.0. Ve vsech pripadech jsem pouzil konfiguracni nastroje z vyjmenovanych distribuci. Ve vsech pripadech jsem tiskarnu nastavoval jako standartni LPD print server s prislusnou IP adresu (lze nastavit primo na tiskarne, pozdeji lze tiskarna konfigurovat treba telnetem). Zvolil jsem postscriptovou tiskarnu (verze T, D=duplex, N=network dohromady DTN), ktera umi postscript level2, rozliseni 1200dpi a dalsi drobnosti.
V krajnim pripade lze tisknout i zkopirovanim postscriptoveho souboru do adresare na FTP teto tiskarny. Coz je celkem zajimave, bohuzel to nelze pouzit pro plain text, nebot tiskarna pozaduje ukoceni radku CR LF, CR nestaci a nastavit se mi to nepovedlo.
V pripade SuSE jsem pouzil print daemon LPRng, v pripade Mandrake Cups, jine jsem nezkousel.
Tiskarnu jsem vzdy konfiguroval jako sitovou, nikdy jsem ji nemel pripojenou pres LPT, ale nepochybuju o tom, ze bude fungovat. V kazdem pripade byla konfigurace vzdy rychla a bez problemu.
Ovladac je sice nejspis od vyrobce, ale je soucasti naproste vetsiny distribuci (rekl. bych vsech pro kancelarske vyuziti). V pripade SuSE 7.2 a 8.0 YaST zcela urcite nabizel primo tento typ, u Mandrake si uz nejsem moc jisty.
Ve vsech pripadech je dobre dat si pozor na nastaveni duplexu. Tiskarnu lze nastavit tak, aby duplex pouzivala, pricemz standartni vystup z Linuxu toto neupravuje a pres duplex jsou veskere tiskove ulohy. Zatim se mi to nepodarilo moc vychytat.
Nejvic se mi na teto tiskarne libi modre podsvetleny displej
Mimochodem naklady na tisk u teto tiskarny vychazeji okolo 60 haleru za stranku vcetne papiru a amortizace. Pocitano podle prumerneho vyuziti v nasi firme a jednostrannem tisku. Takze ackoliv jsou porizovaci naklady relativne vysoke, cena tiskarny se tak max. do 1,5 roku vrati (srovnavano s levnou inkoustovou tiskarnou okolo 4-5tis. korun a objemu tisku zhruba 50 stranek denne a cene asi 1,5 - 2kc za stranku).
Dokument vytvořil: Pavel Čejka, 5.6.2002 19:51 | Zobrazeno: 856×
Tiskni
Sdílej: