V Redisu byla nalezena a v upstreamu již opravena kritická zranitelnost CVE-2025-49844 s CVSS 10.0 (RCE, vzdálené spouštění kódu).
Ministr a vicepremiér pro digitalizaci Marian Jurečka dnes oznámil, že přijme rezignaci ředitele Digitální a informační agentury Martina Mesršmída, a to k 23. říjnu 2025. Mesršmíd nabídl svou funkci během minulého víkendu, kdy se DIA potýkala s problémy eDokladů, které některým občanům znepříjemnily využití možnosti prokázat se digitální občankou u volebních komisí při volbách do Poslanecké sněmovny.
Společnost Meta představila OpenZL. Jedná se o open source framework pro kompresi dat s ohledem na jejich formát. Zdrojové kódy jsou k dispozici na GitHubu.
Google postupně zpřístupňuje českým uživatelům Režim AI (AI Mode), tj. nový režim vyhledávání založený na umělé inteligenci. Režim AI nabízí pokročilé uvažování, multimodalitu a možnost prozkoumat jakékoliv téma do hloubky pomocí dodatečných dotazů a užitečných odkazů na weby.
Programovací jazyk Python byl vydán v nové major verzi 3.14.0. Podrobný přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Bylo oznámeno, že Qualcomm kupuje Arduino. Současně byla představena nová deska Arduino UNO Q se dvěma čipy: MPU Qualcomm Dragonwing QRB2210, na kterém může běžet Linux, a MCU STM32U585 a vývojové prostředí Arduino App Lab.
Multiplatformní open source voxelový herní engine Luanti byl vydán ve verzi 5.14.0. Podrobný přehled novinek v changelogu. Původně se jedná o Minecraftem inspirovaný Minetest v říjnu loňského roku přejmenovaný na Luanti.
Byla vydána nová stabilní verze 6.10 (YouTube) multiplatformního frameworku a GUI toolkitu Qt. Podrobný přehled novinek v poznámkách k vydání.
Netwide Assembler (NASM) byl vydán v nové major verzi 3.00. Přehled novinek v poznámkách k vydání v aktualizované dokumentaci.
Ovladač: | dodává výrobce |
cernobila laserova tiskarna pro stredni kancelare, max 24 stran/min, 1200dpi, max. tusim 200lpi (bez zaruky), tiskne na kdejaky format (my ji pouzivame na A4 v jednom zasobniku a A5 v druhem - setrime lesy , maximalne umi o neco vetsi papiry nez A4 ). Ma minimalne 2 vstupni zasobniky (500 listu v supliku a asi 100 listu vpredu) a 1 vystupni, lze pridat tusim jeste 2 supliky na 500 listu.
Tiskarna ma sitovou kartu 10/100MBit. Lze ji ovladat krom posilani uloh na FTP i pres telnet, coz dovoli konfiguraci snad vseho co na tiskarne lze zkonfigurovat a pres http. Pricemz na http tiskarna vypisuje pocet vytistenych stranek, mnozstvi spotrebovaneho toneru a dalsi detaily.
Zprovoznoval jsem v SuSE 7.2, 8.0, Mandrake 8.1, 8.2, 9.0. Ve vsech pripadech jsem pouzil konfiguracni nastroje z vyjmenovanych distribuci. Ve vsech pripadech jsem tiskarnu nastavoval jako standartni LPD print server s prislusnou IP adresu (lze nastavit primo na tiskarne, pozdeji lze tiskarna konfigurovat treba telnetem). Zvolil jsem postscriptovou tiskarnu (verze T, D=duplex, N=network dohromady DTN), ktera umi postscript level2, rozliseni 1200dpi a dalsi drobnosti.
V krajnim pripade lze tisknout i zkopirovanim postscriptoveho souboru do adresare na FTP teto tiskarny. Coz je celkem zajimave, bohuzel to nelze pouzit pro plain text, nebot tiskarna pozaduje ukoceni radku CR LF, CR nestaci a nastavit se mi to nepovedlo.
V pripade SuSE jsem pouzil print daemon LPRng, v pripade Mandrake Cups, jine jsem nezkousel.
Tiskarnu jsem vzdy konfiguroval jako sitovou, nikdy jsem ji nemel pripojenou pres LPT, ale nepochybuju o tom, ze bude fungovat. V kazdem pripade byla konfigurace vzdy rychla a bez problemu.
Ovladac je sice nejspis od vyrobce, ale je soucasti naproste vetsiny distribuci (rekl. bych vsech pro kancelarske vyuziti). V pripade SuSE 7.2 a 8.0 YaST zcela urcite nabizel primo tento typ, u Mandrake si uz nejsem moc jisty.
Ve vsech pripadech je dobre dat si pozor na nastaveni duplexu. Tiskarnu lze nastavit tak, aby duplex pouzivala, pricemz standartni vystup z Linuxu toto neupravuje a pres duplex jsou veskere tiskove ulohy. Zatim se mi to nepodarilo moc vychytat.
Nejvic se mi na teto tiskarne libi modre podsvetleny displej
Mimochodem naklady na tisk u teto tiskarny vychazeji okolo 60 haleru za stranku vcetne papiru a amortizace. Pocitano podle prumerneho vyuziti v nasi firme a jednostrannem tisku. Takze ackoliv jsou porizovaci naklady relativne vysoke, cena tiskarny se tak max. do 1,5 roku vrati (srovnavano s levnou inkoustovou tiskarnou okolo 4-5tis. korun a objemu tisku zhruba 50 stranek denne a cene asi 1,5 - 2kc za stranku).
Dokument vytvořil: Pavel Čejka, 5.6.2002 19:51 | Zobrazeno: 864×
Tiskni
Sdílej: