Dánské ministerstvo pro digitální záležitosti má v plánu přejít na Linux a LibreOffice [It's FOSS News].
V úterý Google vydal Android 16. Zdrojové kódy jsou k dispozici na AOSP (Android Open Source Project). Chybí (zatím?) ale zdrojové kódy specifické pro telefony Pixel od Googlu. Projekty jako CalyxOS a GrapheneOS řeší, jak tyto telefony nadále podporovat. Nejistá je podpora budoucích Pixelů. Souvisí to s hrozícím rozdělením Googlu (Google, Chrome, Android)?
Byla vydána (𝕏) květnová aktualizace aneb nová verze 1.101 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.101 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
V Brně na FIT VUT probíhá třídenní open source komunitní konference DevConf.CZ 2025. Vstup je zdarma, nutná je ale registrace. Na programu je celá řada zajímavých přednášek, lightning talků, meetupů a workshopů. Přednášky lze sledovat i online na YouTube kanálu konference. Aktuální dění lze sledovat na Matrixu, 𝕏 nebo Mastodonu.
Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který včera Senát schválil spolu s novelami navazujících právních předpisů. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Normy mají nabýt účinnosti od třetího měsíce po jejich vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.6.
Po Red Hat Enterprise Linuxu a AlmaLinuxu byl v nové stabilní verzi 10.0 vydán také Rocky Linux. Přehled novinek v poznámkách k vydání.
Bylo vydáno Eclipse IDE 2025-06 aneb Eclipse 4.36. Představení novinek tohoto integrovaného vývojového prostředí také na YouTube.
Americká filmová studia Walt Disney a Universal Pictures podala žalobu na provozovatele populárního generátoru obrázků pomocí umělé inteligence (AI) Midjourney. Zdůvodňují to údajným porušováním autorských práv. V žalobě podané u federálního soudu v Los Angeles označují firmu za „bezednou jámu plagiátorství“, neboť podle nich bez povolení bezostyšně kopíruje a šíří postavy z filmů jako Star Wars, Ledové království nebo Já, padouch, aniž by do nich investovala jediný cent.
Ultra Ethernet Consortium (UEC), jehož cílem je optimalizace a další vývoj Ethernetu s důrazem na rostoucí síťové požadavky AI a HPC, vydalo specifikaci Ultra Ethernet 1.0 (pdf, YouTube).
| Ovladač: | dodává výrobce |
cernobila laserova tiskarna pro stredni kancelare, max 24 stran/min, 1200dpi, max. tusim 200lpi (bez zaruky), tiskne na kdejaky format (my ji pouzivame na A4 v jednom zasobniku a A5 v druhem - setrime lesy 
, maximalne umi o neco vetsi papiry nez A4 ). Ma minimalne 2 vstupni zasobniky (500 listu v supliku a asi 100 listu vpredu) a 1 vystupni, lze pridat tusim jeste 2 supliky na 500 listu.
Tiskarna ma sitovou kartu 10/100MBit. Lze ji ovladat krom posilani uloh na FTP i pres telnet, coz dovoli konfiguraci snad vseho co na tiskarne lze zkonfigurovat a pres http. Pricemz na http tiskarna vypisuje pocet vytistenych stranek, mnozstvi spotrebovaneho toneru a dalsi detaily.
Zprovoznoval jsem v SuSE 7.2, 8.0, Mandrake 8.1, 8.2, 9.0. Ve vsech pripadech jsem pouzil konfiguracni nastroje z vyjmenovanych distribuci. Ve vsech pripadech jsem tiskarnu nastavoval jako standartni LPD print server s prislusnou IP adresu (lze nastavit primo na tiskarne, pozdeji lze tiskarna konfigurovat treba telnetem). Zvolil jsem postscriptovou tiskarnu (verze T, D=duplex, N=network dohromady DTN), ktera umi postscript level2, rozliseni 1200dpi a dalsi drobnosti.
V krajnim pripade lze tisknout i zkopirovanim postscriptoveho souboru do adresare na FTP teto tiskarny. Coz je celkem zajimave, bohuzel to nelze pouzit pro plain text, nebot tiskarna pozaduje ukoceni radku CR LF, CR nestaci a nastavit se mi to nepovedlo.
V pripade SuSE jsem pouzil print daemon LPRng, v pripade Mandrake Cups, jine jsem nezkousel.
Tiskarnu jsem vzdy konfiguroval jako sitovou, nikdy jsem ji nemel pripojenou pres LPT, ale nepochybuju o tom, ze bude fungovat. V kazdem pripade byla konfigurace vzdy rychla a bez problemu.
Ovladac je sice nejspis od vyrobce, ale je soucasti naproste vetsiny distribuci (rekl. bych vsech pro kancelarske vyuziti). V pripade SuSE 7.2 a 8.0 YaST zcela urcite nabizel primo tento typ, u Mandrake si uz nejsem moc jisty.
Ve vsech pripadech je dobre dat si pozor na nastaveni duplexu. Tiskarnu lze nastavit tak, aby duplex pouzivala, pricemz standartni vystup z Linuxu toto neupravuje a pres duplex jsou veskere tiskove ulohy. Zatim se mi to nepodarilo moc vychytat.
Nejvic se mi na teto tiskarne libi modre podsvetleny displej
Mimochodem naklady na tisk u teto tiskarny vychazeji okolo 60 haleru za stranku vcetne papiru a amortizace. Pocitano podle prumerneho vyuziti v nasi firme a jednostrannem tisku. Takze ackoliv jsou porizovaci naklady relativne vysoke, cena tiskarny se tak max. do 1,5 roku vrati (srovnavano s levnou inkoustovou tiskarnou okolo 4-5tis. korun a objemu tisku zhruba 50 stranek denne a cene asi 1,5 - 2kc za stranku).
Dokument vytvořil: Pavel Čejka, 5.6.2002 19:51 | Zobrazeno: 852×
Tiskni
Sdílej:
AbcLinuxu.cz
ITBiz.cz
HDmag.cz
AbcPráce.cz