Byla vydána nová verze 18 integrovaného vývojového prostředí (IDE) Qt Creator. S podporou Development Containers. Podrobný přehled novinek v changelogu.
Cursor (Wikipedie) od společnosti Anysphere byl vydán ve verzi 2.0. Jedná se o multiplatformní proprietární editor kódů s podporou AI (vibe coding).
Google Chrome 142 byl prohlášen za stabilní. Nejnovější stabilní verze 142.0.7444.59 přináší řadu novinek z hlediska uživatelů i vývojářů. Podrobný přehled v poznámkách k vydání. Opraveno bylo 20 bezpečnostních chyb. Za nejvážnější z nich bylo vyplaceno 50 000 dolarů. Vylepšeny byly také nástroje pro vývojáře.
Pro moddery Minecraftu: Java edice Minecraftu bude bez obfuskace.
Národní identitní autorita, tedy NIA ID, MeG a eOP jsou nedostupné. Na nápravě se pracuje [𝕏].
Americký výrobce čipů Nvidia se stal první firmou na světě, jejíž tržní hodnota dosáhla pěti bilionů USD (104,5 bilionu Kč). Nvidia stojí v čele světového trhu s čipy pro umělou inteligenci (AI) a výrazně těží z prudkého růstu zájmu o tuto technologii. Nvidia již byla první firmou, která překonala hranici čtyř bilionů USD, a to letos v červenci.
Po Canonicalu a SUSE oznámil také Red Hat, že bude podporovat a distribuovat toolkit NVIDIA CUDA (Wikipedie).
TrueNAS (Wikipedie), tj. open source storage platforma postavená na Linuxu, byl vydán ve verzi 25.10 Goldeye. Přináší NVMe over Fabric (NVMe-oF) nebo OpenZFS 2.3.4.
Byla vydána OpenIndiana 2025.10. Unixový operační systém OpenIndiana (Wikipedie) vychází z OpenSolarisu (Wikipedie).
České základní a střední školy čelí alarmujícímu stavu kybernetické bezpečnosti. Až 89 % identifikovaných zranitelností v IT infrastruktuře vzdělávacích institucí dosahuje kritické úrovně, což znamená, že útočníci mohou vzdáleně převzít kontrolu nad klíčovými systémy. Školy navíc často provozují zastaralé technologie, i roky nechávají zařízení bez potřebných aktualizací softwaru a používají k nim pouze výchozí, všeobecně známá
… více »Mám následující situaci: tabulka s článkama, každý článek má id (primary key, auto_increment) a je zařazen do seriálu (sloupec serie). Mám vybraný článek, jeho id a id seriálu, do kterého je zařazen. A nyní potřebuju vypsat z databáze řekněme 2 články před a 2 články po daném článku včetně daného ze seriálu. Celkem 5, přičemž pokud bude vybraný článek první či poslední, budou vypsané jen 3, logicky. Něco podobného má třeba root.cz.
Sesmolil jsem následující SQL dotaz, který to udělá:
SELECT id, time, title,
(SELECT COUNT(*) FROM articles as pocitadlo WHERE serie=$serie_id AND articles.id>=pocitadlo.id) as poradi
FROM articles as articles
WHERE serie=$serie_id
HAVING poradi<=(SELECT COUNT(*) FROM articles as pocitadlo WHERE pocitadlo.id<=$article_id AND serie=$serie_id)+2 AND
poradi>=(SELECT COUNT(*) FROM articles as pocitadlo WHERE pocitadlo.id<=$article_id AND serie=$serie_id)-2
ORDER BY poradi ASC
Pokud jste si všimli, tak pro každý článek ze seriálu se vykoná poddotaz. Tedy pro n řádků n poddotazů (v praxi se bude počet pohybovat kolem 10-20). Jelikož nerozumím databázím zevnitř, jak jsou optimalizované, tak by mě zajímalo, jestli by nebylo třeba výkonově výhodnější vypsat jednoduchým dotazem všechny články seriálu a zbytek dopočítat pomocí PHP.
Samozřejmě uvítám, pokud někdo přijde s elegantnějším řešením
SELECT a.* FROM articles a WHERE a.date >= (SELECT c.date WHERE c.id = $article_id) AND a.serie = $serie ORDER BY a.date ASC LIMIT 2 SELECT a.* FROM articles a WHERE a.date < (SELECT c.date WHERE c.id = $article_id) AND a.serie = $serie ORDER BY a.date DESC LIMIT 2Nebo mít díly očíslované (sloupeček s pořadovým číslem dílu v seriálu) a pak použít jednoduchý (i když trošku neobvyklý) join:
SELECT a.* FROM articles a, articles c WHERE a.serie = $serie AND c.id = $article_id AND (a.poradi BETWEEN c.poradi - 2 AND c.poradi + 2)
Jasně, limitem to nejde, jinak bych se neptal
.
Obojí řešení jsou použitelná a obojí jsem zvažoval. Obecně by mě zajímalo, zda je lepší psát složitější příkazy a provádět je najednou a nebo je dělit na jednodušší a provádět zvlášť. Dosud jsem se snažil omezovat počet přístupů k SQL co nejméně (i proto, že výsledný php kód je pak přehlednější), proto jsem udělal tu dlouhou verzi. Samozřejmě, pokud těch článků bude hodně, tak se vyplatí ty dva, ale co je hodně? 10, 100 nebo 1000 řádků? To je jedna z věcí, která by mě zajímala.
Jinak druhý způsob by znamenal změnit zapisování článků do databáze. Při každém přesunu článku či smazání by se muselo pořadí přepočítávat, což mi přišlo zbytečně komplikované.
Explain zkusím, děkuji za tip.
Zajímalo by mě, kolik času (procentuálně) zabere volání dotazu pomocí php. Pokud by odeslání dotazu zabralo řekněme 80% času a samotné vykonání v mysql jen 20%, tak by se do určité míry vyplatilo používat spíš poddotazy, než volat 2x mysql_query.
Tiskni
Sdílej: