Byl publikován přehled vývoje renderovacího jádra webového prohlížeče Servo (Wikipedie) za uplynulé dva měsíce. Servo zvládne už i Gmail. Zakázány jsou příspěvky generované pomocí AI.
Raspberry Pi Connect, tj. oficiální služba Raspberry Pi pro vzdálený přístup k jednodeskovým počítačům Raspberry Pi z webového prohlížeče, byla vydána v nové verzi 2.5. Nejedná se už o beta verzi.
Google zveřejnil seznam 1272 projektů (vývojářů) od 185 organizací přijatých do letošního, již jednadvacátého, Google Summer of Code. Plánovaným vylepšením v grafických a multimediálních aplikacích se věnuje článek na Libre Arts.
Byla vydána (𝕏) dubnová aktualizace aneb nová verze 1.100 editoru zdrojových kódů Visual Studio Code (Wikipedie). Přehled novinek i s náhledy a videi v poznámkách k vydání. Ve verzi 1.100 vyjde také VSCodium, tj. komunitní sestavení Visual Studia Code bez telemetrie a licenčních podmínek Microsoftu.
Open source platforma Home Assistant (Demo, GitHub, Wikipedie) pro monitorování a řízení inteligentní domácnosti byla vydána v nové verzi 2025.5.
OpenSearch (Wikipedie) byl vydán ve verzi 3.0. Podrobnosti v poznámkách k vydání. Jedná se o fork projektů Elasticsearch a Kibana.
PyXL je koncept procesora, ktorý dokáže priamo spúštat Python kód bez nutnosti prekladu ci Micropythonu. Podľa testov autora je pri 100 MHz približne 30x rýchlejší pri riadeni GPIO nez Micropython na Pyboard taktovanej na 168 MHz.
Grafana (Wikipedie), tj. open source nástroj pro vizualizaci různých metrik a s ní související dotazování, upozorňování a lepší porozumění, byla vydána ve verzi 12.0. Přehled novinek v aktualizované dokumentaci.
Raspberry Pi OS, oficiální operační systém pro Raspberry Pi, byl vydán v nové verzi 2025-05-06. Přehled novinek v příspěvku na blogu Raspberry Pi a poznámkách k vydání. Pravděpodobně se jedná o poslední verzi postavenou na Debianu 12 Bookworm. Následující verze by již měla být postavena na Debianu 13 Trixie.
Richard Stallman dnes v Liberci přednáší o svobodném softwaru a svobodě v digitální společnosti. Od 16:30 v aule budovy G na Technické univerzitě v Liberci. V anglickém jazyce s automaticky generovanými českými titulky. Vstup je zdarma i pro širokou veřejnost.
rad bych se zeptal, jak spravuje pgsql provadeci plany pri pouziti libpq. Vyuziva se pri opetovnem pouziti toho sameho dotazu jiz vyhotoveny provadeci plan.
Jsou vubec plany sdileny vice uzivateli a preziji reconnect?
pri pouziti libpq je prece pravdepodobnost, ze dotaz bude stejny miziva. Proto bych se divil, ze by byla na backendu pro libpq realiziovana sprava jiz vytvorenych planu. Neco jineho by bylo, kdyby bylo mozno odsadit z libpq parametrizovane dotazy, ale o tom nevim.
a) pokud nepouzijete pooling, tak plany nejsou sdileny nikdy.
b) pokud chcete pouzit provadeci plan opakovane, je nutne pouzit prepared statements. Ty jsou v postgresql omezene na session - proto je nutny ten pooling, diky kteremu se jedna session pouzije opakovane.
Pavel
Pokud vim tak exekucni plany sdili jedine Oracle. Cela myslenka sdileni exekucnich planu vychazi z predpokladu, ze autor aplikace neni idiot a ze pouziva rozumne mnozstvi SQL statementu. V Oracle se rozlisuje tzv. soft parse(plan se najde podle hashe SQL v SGA) a hard parse(cely exekucni plan se vymysli a ulozi do SGA). Proti sdileni exekucnich planu mam jeden priklad z praxe. V DB je tabulka T a ma sloupce (PK1, ANAME1, AVALUE1, ..., ANAME24, AVALUE24). Inserty do teto tabulky vklada nejaky JAVA sr*c, ktery dynamicky "vymysli" SQL statement podle toho ktere sloupce jsou insertu zrovna pouzity. Hadam ze programator ktery tohle vymyslel byl na sebe hodne pysny, kdyz to odladil. Tabulka T ma 24 "atributu" => existuje 2^24 (16,7 milionu) ruznych insertu. A LRU cache Oracle se poctive snazi udrzet exekucni plany vsech insertu, bohuzel ma SGA omezenou velikost a proto se ji to nikdy nemuze podarit a z SGA "vypadavaji" i SQL statementy, ktere by tam mely zustat. Na RACu se navic sdili exekucni plany i mezi nody, takze kazde parsovani vyzaduje komunikaci po siti mezi nody clusteru.
Na druhou stranu treba Informix exekucni plany nesdili. Kazda session si drzni svoje exekucni plany. Proti tehle strategii mam zase jiny protipriklad z praxe. Nekdo rekl JAVA programatorovi ze je dobre pouzivat prepared SQL statementy, buhuzel uz mu nikdo nerekl ze pokud pouzitje Prepare, tak taky musi pouzit Release. Jinak si bude Informixova session pamatovat exekucni plan dotazu navzdy. JAVA programator predpokladal ze uvolneni prostredku za nej vyresi GC. Cim system bezi dele, tim vice pameti zabiraji exekucni plany jednotlivych SQL dotazu. Za tyden je to cca 8GB RAM. Ten system stal spoustu penez, vsechno je navrzeno aby to bylo vysoce dostupne a presto je to potreba kazdy tyden restartovat.
Prvni priklad by v pohode fungoval na Informixu a ten druhy zase na Oracle. Takze sdileni exekucnich planu neni zadna vyhra, casto to beh zrychli ale nekdy to muze spusobit spoustu problemu.
More Efficient Queries with Literals: DB2 has always made good use of resources by not needing to recompile new queries that are identical to queries already in the package cache. It now considers queries that are the same except for literals in the predicate (where clause) to also be identical. This is especially useful in OLTP workloads that execute lots of queries with different predicate literals because it can significantly reduce the amount of prepare time.Pěkné. Je vidět že v IBM konečně myslí i na PHPkáře. Ale na vynalézavé javisty si nikdo nepřijde - stačí generovat proměnný počet otazníku
V postgresu se jednu chvíli uvažovalo o tom, že by se sdílení plánů zavedlo - prakticky v tom není žádný problém - uložit plán lze (prepared statement) a sdílená cache je v pg k dispozici také. Proti byli někteří významní DBA, kteří tvrdí, že použítí sdílených plánů může vést k horšímu výkonu - v případě cost based optimalizace. V tomto případě optimální plán se mění v závislosti na parametrech. Pokud by docházelo k implicitnímu použítí plánů z cache, tak by nepochybně byly některé prováděcí plány neoptimální. Něco jiného je rule based optimalizace. Tam je optimální plán nezávislý na parametrech a tudíž snadno může být sdílen. Jako větší zlo se považuje špatný prováděcí plán než opakované provádění optimalizace. Proto přístup pg je takový, že plán není uložen v cache, ale do cache se ukládají všechny informace, které jsou potřeba pro vygenerování plánu - tudíž opakované generování plánu je velice rychlé - samosebou pomalejší než načtení plánu z cache. Pokud by pak bylo potřeba skutečně bombardovat server SQL příkazy, pak lze použít prepared statements.
Mimochodem MS SQL Server také sdílí prováděcí plány.
dekuji za reakce a dodam kratke vysvetleni. Ve firme se uvazuje o prechodu ze stareho servru informix (7.x) na neco noveho.
Dosavadni software vyuzivalo ESQL a jak ze starych casu znamo, je v prelozenem kodu jiz vytvoreny plan 'obsazen'. Nenastava tedy problem, ze by se musela provadet sprava vyhotovenych planu. ESQL-statements jsou samozrejme svou podstatou jiz 'prepere', o to se staraji jiz nutnost pouziti host-variables.
Pri analyze pgsql jsme se puvodne domnivali, ze prepare statements je mozno pouzit pouze na urovni SPI. Nyni po studiu nekterych clanku (napr. p.Zak/root) a po prispevku pana Stehuleho zde tomu rozumim tak, za i libpq podporuje prepare-statements, _ale_ o spravu planu se musi starat uzivatelske software (pgsql databaze to nedela sama).
Mimojine, na libpq jsme prisli oklikou, protoze jsme samozrejme chteli zkusit vyuzit ESQL podporu v postgresql a k nasemu prekvapeni ta implementace vubec nepracuje tak, kak se to drive delalo (prelozeny kod plan neobsahuje) - a dalsi analyzou jsme zjistili, ze ESQL implementace v pgsql vyuziva libpq, tam je mozno tedy vyuzit prepare statement ale v kratkosti jsme nikde nenasli tu spravu tech planu v ESQL interfaci.
Podle prispevku pana Stehuleho to vypada, ze by nase starost, aby nas kod byl jiz 'hotovy k pouziti' , neni tak opravnena, podle jinych prispevku zde to ovsem jine databaze delaji. Takze vlastne zase clovek nevi co
Rad bych se ohledne pgsql zeptal jeste na jednu vlastnost. V informix bylo mozne napr. v SELECT statement pouzit jako host_variable normalni C-strukturu. Tato struktura byla samozrejme 'chytre' vytvorena tak, ze jeji prvky byly prave obsahy nacitanych udaju z tabulky. (priklad - select a,b,c,d from t.x ...) SELECT statement tedy nacetl najednou vsechny udaje (obsah sloupcu a,b,c,d do prvku struktury) bez toho, aniz by se musel v nejake smycce dodany vysledek rozhodit do jednotlivych promenych.
Existuje nejaky podobny mechanismus v pgsql.
Já jsem nikdy nedělal ani s Informixem a stejně tak esql, takže Vám moc neporadím. Nevím proč byste ale v esql pg měli si explicitně hrát s prováděcími plány - důležitý je SQL příkaz - prováděcí plán se vygeneruje až když je nutné a na straně serveru. Správu plánu řešíte pouze u dynamického SQL.
Z konference pg je ovšem znát, že lidi co psali v esql na informixu požívají esql i na PostgreSQL. Pro pochopení věcí bych ale doporučoval dočasně zapomenout na Informix. Řekl bych, že zdrojáky esql budou stejné - vlastní implementace, resp. to co vyleze pak dost jiné.
Tiskni
Sdílej: