Wayback byl vydán ve verzi 0.3. Wayback je "tak akorát Waylandu, aby fungoval Xwayland". Jedná se o kompatibilní vrstvu umožňující běh plnohodnotných X11 desktopových prostředí s využitím komponent z Waylandu. Cílem je nakonec nahradit klasický server X.Org, a tím snížit zátěž údržby aplikací X11.
Byla vydána verze 4.0.0 programovacího jazyka Ruby (Wikipedie). S Ruby Box a ZJIT. Ruby lze vyzkoušet na webové stránce TryRuby. U příležitosti 30. narozenin, první veřejná verze Ruby 0.95 byla oznámena 21. prosince 1995, proběhl redesign webových stránek.
Všem čtenářkám a čtenářům AbcLinuxu krásné Vánoce.
Byla vydána nová verze 7.0 linuxové distribuce Parrot OS (Wikipedie). S kódovým názvem Echo. Jedná se o linuxovou distribuci založenou na Debianu a zaměřenou na penetrační testování, digitální forenzní analýzu, reverzní inženýrství, hacking, anonymitu nebo kryptografii. Přehled novinek v příspěvku na blogu.
Vývojáři postmarketOS vydali verzi 25.12 tohoto před osmi lety představeného operačního systému pro chytré telefony vycházejícího z optimalizovaného a nakonfigurovaného Alpine Linuxu s vlastními balíčky. Přehled novinek v příspěvku na blogu. Na výběr jsou 4 uživatelská rozhraní: GNOME Shell on Mobile, KDE Plasma Mobile, Phosh a Sxmo.
Byla vydána nová verze 0.41.0 multimediálního přehrávače mpv (Wikipedie) vycházejícího z přehrávačů MPlayer a mplayer2. Přehled novinek, změn a oprav na GitHubu. Požadován je FFmpeg 6.1 nebo novější a také libplacebo 6.338.2 nebo novější.
Byla vydána nová verze 5.5 (novinky) skriptovacího jazyka Lua (Wikipedie). Po pěti a půl letech od vydání verze 5.4.
Byla vydána nová verze 5.4.0 programu na úpravu digitálních fotografií darktable (Wikipedie). Z novinek lze vypíchnout vylepšenou podporu Waylandu. Nejnovější darktable by měl na Waylandu fungovat stejně dobře jako na X11.
Byla vydána beta verze Linux Mintu 22.3 s kódovým jménem Zena. Podrobnosti v přehledu novinek a poznámkách k vydání. Vypíchnout lze, že nástroj Systémová hlášení (System Reports) získal mnoho nových funkcí a byl přejmenován na Informace o systému (System Information). Linux Mint 22.3 bude podporován do roku 2029.
GNU Project Debugger aneb GDB byl vydán ve verzi 17.1. Podrobný přehled novinek v souboru NEWS.
SELECT A.name, A.id, B.popis, C.url, A.adresa, A.trieda FROM tab1 A, tab2 B, tab3 C WHERE A.top_id = '8930440' AND A.id=B.id AND A.id=C.id AND B.popistyp_id=11 AND (B.language='sk' OR B.language='en') GROUP BY A.id ORDER BY B.language='sk' DESCA.id, B.id a C.id je index, taktiež A.top_id je index, B.language je index a A.top_id je index. B.popis typ je text. B.popistyp_id nie je index, keďže mohutnosť je len 12, ale skúsil som dať aj index, no výsledok je rovnaký. tab2 má okolo 3 mil. záznamov Vykonanie dotazu trvá prvý krát niekoľko sekúnd, potom už ide rýchlo, čiže druhý, tretí atď to už nabehne okamžite. Ak ho však zadám po polhodine, zase prvý krát to trvá veľmi dlho, potom to už ide rýchlo. Neviete prosím poradiť, ako by som to mohol zrýchliť? A čo je vlastne príčinou toho, že prvý krát to ide pomaly a potom už rýchlo? Vopred ďakujem za info.
EXPLAIN SELECT ... - to by Ti malo napovedať, či sa naozaj používajú indexy tam kde sa majú, alebo či ich treba vytvoriť / zmeniť / analyzovať (príkaz ANALYZE). Takto od pása by som ale tipoval, že pri prvom selecte sa to načítava z disku, preto to trvá dlhšie. Pri ďalších selectoch to potom už je v cache a ide to rádovo rýchlejšie. Ak sa to chvíľu nepoužíva, tak cache sa naplní inými vecami a zase sa to spomalí. Pomôže pridať do stroja viac RAM, ale ak sa jedná o naozaj veľkú databázu, tak potom už len optimalizovať aplikáciu.
id select_type table type possible_keys key key_len ref rows Extra 1 SIMPLE A ref top_id, id top_id 4 const 636 Using temporary; Using filesort 1 SIMPLE C ref id id 4 test.A._id 1 1 SIMPLE B ref id,language id 4 test.A._id 35 Using whereTakže v A tabulke mám použiť spoločný index pre top_id a id? Ja používam index pre top_id a id na každé samostatne.
WHERE) na velkých datech (statisíce až miliony řádku v několika tabulkách) bylo docela o dost pomalejší než použití klausule JOIN a potvrdilo se to i na M$SQL(už ale nevím verzi) i když tam byl rozdíl výrazně nižší.WHERE se vytvoří data na vše a pak se omezují a při JOINování dochází k postupné redukci dat, tudíž to nemá takové paměťové nároky.
SELECT A.name, A.id, B.popis, C.url, A.adresa, A.trieda
FROM tab3 AS C
LEFT JOIN tab1 AS A ON A.id=C.id AND A.top_id = '8930440'
LEFT JOIN tab2 AS B ON B.id=C.id AND B.popistyp_id=11
WHERE (B.language='sk' OR B.language='en')
GROUP BY A.id
ORDER BY B.language='sk' DESC
CREATE TABLE `tab3` ( `id` int(16) NOT NULL default '0', `url` varchar(255) default NULL, KEY `id` (`id`) ) ENGINE=MyISAM DEFAULT CHARSET=utf8;
CREATE TABLE `tab2` ( `popis` text, `popistyp_id` int(6) NOT NULL default '0', `id` int(16) NOT NULL default '0', `language` char(2) default NULL, KEY `id` (`id`) ) ENGINE=MyISAM DEFAULT CHARSET=utf8;
CREATE TABLE `tab1` ( `adresa` varchar(255) default NULL, `top_id` int(16) NOT NULL default '0', `trieda` char(2) default NULL, `id` int(16) NOT NULL default '0', `name` varchar(255) default NULL, KEY `top_id` (`top_id`), KEY `id` (`id`), KEY `name` (`name`) ) ENGINE=MyISAM DEFAULT CHARSET=utf8;
UNIQUE či PRIMARYORDER BY, má být opravdu na pravdivostní hodnotu ?, dal bych tam jen ORDER BY B.language DESC nebo ORDER BY B.language ASC
Takže asi takto:
SELECT DISTINCT A.name, A.id, B.popis, C.url, A.adresa, A.trieda
FROM (SELECT * FROM tab1 WHERE top_id = '8930440') AS A
INNER JOIN tab2 AS B ON A.id = B.id AND B.popistyp_id =11 AND B.language IN ('sk', 'en')
INNER JOIN tab3 AS C ON A.id = C.id
ORDER BY B.language DESC
Čekal bych vyšší výkon ale nevím (no a pak ještě doladit indexi podle EXPLAIN).
DISTINCT navíc.
SELECT DISTINCT A.name, A.id, B.popis, C.url, A.adresa, A.trieda
FROM (SELECT DISTINCT name, id, adresa, trieda FROM tab1 WHERE top_id = '8930440') AS A
INNER JOIN tab2 AS B ON A.id = B.id AND B.popistyp_id =11 AND B.language IN ('sk', 'en')
INNER JOIN tab3 AS C ON A.id = C.id
ORDER BY B.language DESC
SELECT A.name, A.id, B.popis, C.url, A.adresa, A.trieda
FROM tab1 A
JOIN tab2 B ON B.id = A.id
JOIN tab3 C ON C.id = A.id
WHERE A.top_id = 8930440
AND B.popistyp_id=11
--AND (B.language='sk' OR B.language='en')
--hezci a jednoduseji modifikovatelna je podle me klauzule in
AND B.language IN ('sk', 'en')
GROUP BY A.id
ORDER BY B.language='sk' DESC
Jestli je klauzule join rychlejsi nez spojeni omezene v klauzuli where se rika, ze by to melo byt vykonove stejne (resp. parser by to mel chapat jako stejny vyraz) a jestli ne, tak se jedna o bug. Nicmene joiny jsou pro spoustu lidi prehlednejsi a v pripade jejich pouziti te syntakticka kontrola nepusti pres opomenute vyjadreni relace...
INNER JOIN to tak bude. S provádením LEFT a RIGHT JOINU, už to ale bude jinak (nehledě na to že LEF a RIGHT mohou mít na některých enginech rozdílný výkon).
Pozn. na PostrgeSql, jsem četl, že rychlost přes WHERE a JOIN je za ideálních podmínek identická, což už samo o sobě vzbuzuje oprávněnou pochybnost a nutí to aspoň zkusit (bohužel to teď nemohu najít, abych dal odkaz).ORDER BY language15 rows in set (11.39 sec), bez ORDER BY je to (0.39 sec) Potrebujem to však nutne vyriešiť, aby najprv radilo vysledky s language='sk' a až potom výsledky s language='en'. Rozmyšlam vytvoriť tab4 v podstate identickú s tab1 v počte riadkov so stĺpcami 'id' a 'sk', kde by bolo 'sk' buď 1, alebo 0, podľa toho či obsahuje language='sk' a potom dať ORDER BY tab4.sk, možno to bude radiť rýchlejšie.
language? Potom byt mozno vedela databaza sekvencne citat zaznamy z toho indexu, namiesto citania vsetkych a nasledneho triedenia. To je totiz uzitocny side-effect indexu, ze udaje v jeho listoch su zoradene. Takze ak treba ORDER BY, staci ist sekvencne podla indexu a testovat splnenie WHERE; vsetko sa ale da urobit streamovo. A ked sa k tomu pridaju selektivne indexy z PostgreSQL alebo FBI z Oracle, staci dobry index a netreba overovat ani to WHERE.
Ak sa skutocne jedna iba o pevne dany pocet jazykov, nie je mozne to vyriesit "inziniersky"? T.j. spustit dva selecty za sebou, kazdy pre jeden jazyk, a resultsety si spojit az v aplikacii?
Tiskni
Sdílej: